Bernina (4 049 m), nejvyšší hora Východních Alp

            CENTRÁLNÍ KRYSTALICKÉ ALPY tvoří hlavní a nejvyšší hřeben Východních Alp. Jsou jednou ze tří částí Východních Alp. Nachází se mezi Severním vápencovými Alpami a Jižními vápencovými Alpami. Leží převážně v Rakousku, na západě zasahují do Švýcarska, jejich součástí je celé Lichtenštejnsko, jižní části řady horských skupin leží na území Itálie a nepatrně zasahují i do Slovinska. V Rakousku leží ve spolkových zemích: Vorarlbersko, Tyrolsko, Salcbursko, Štýrsko a Korutany. Ve Švýcarsku zasahují do kantonu Graubünden, v Itálii do regionů Lombardie a Tridentsko-Jižní Tyrolsko. Skládají se z 34 horských skupin (pokud bychom počítali Vysoké a Nízké Taury jako dvě skupiny, pak z 22). Centrální krystalické Alpy jsou geologicky tvořeny především rulami, svory a žulami. Nejvyšší horou je Piz Bernina (4 049 m), která leží na západě pohoří ve Švýcarsku. V centrální části je nejvyšším vrcholem nejvyšší hora Rakouska Grossglockner (3 798 m). K nejvyšším či nejvíce známým horským skupinám Centrálních krystalických Alp náleží: Bernina, Ötztalské Alpy, Stubaiské Alpy, Zillertalské Alpy, Vysoké Taury a Nízké Taury.

TURISTICKÉ TRASY A VÝSTUPY V CENTRÁLNÍCH KRYSTALICKÝCH ALPÁCH

FUORCLA SURLEJ, MASIV BERNINA

Turistická trasa s výhledy na horské skupiny Bernina, Albula a Platta a údolí Horní Engadin

délka: 11 km; převýšení: 870 m; čas: 3 až 4 h

Horní Engadin; obec Silvaplana, jezero Silvaplana, v pozadí jezero Sils a Piz Poloschin (3 013 m) ze skupiny Platta

            Fuorcla Surlej je průsmyk (2 755 m) a panoramatická turistická cesta v oblasti horského masivu Bernina. Turistická trasa vede z údolí Horní Engadin (1 800 m) až k průsmyku, kde je horská chata. Z průsmyku, u chaty, je výborný výhled na zaledněné masivy Berniny s nejvyšším vrcholem Bernina (4 049 m). Dalšími výraznými vrcholy okolo Berniny jsou Piz Scerscen (3 971 m), Piz Roseg (3 937 m) nebo Piz Sella (3 500 m). Na cestě tam či zpět lze využít mezistanici lanovky na Corvatsch. Ta se nachází v nadmořské výšce 2 699 m.

Výhled z průsmyku Fuorcla Surlej; zleva Piz Tschierva (3 546 m), Piz Morteratsch (3 751 m), v oblacích Bernina, Scerscen a Piz Roseg

         Bernina je s nadmořskou výškou 4 049 m nejvyšší hora Východních Alp. Současně je podle hory také pojmenovaná celá horská skupina, která má rozlohu 1,5 km². Horská skupina Bernina se rozkládá přibližně jednou polovinou na území Švýcarska, kantonu Graubünden a druhou polovinou na území Itálie, v Lombardii. Východní Alpy tvoří celkem 75 horských skupin. Většina horských skupin Východních Alp leží na území Rakouska, následuje Itálie a pak Švýcarsko, na jehož území se nachází 10 horských skupin Východních Alp. Bernina je jnejvýchodněji položenou čtyřtisícovkou v Alpách a jedinou čtyřtisícovkou ve Východních Alpách.

Obec a jezero Silvaplana, vlevo Piz Poloschin (Platta), vpravo Piz Güglia (3 380 m) (Albula)

           Horní Engadin je údolí na jihovýchodě Švýcarska, v kantonu Graubünden. Rozkládá se ze severovýchodu na jihozápad. Na severovýchodě na ně navazuje údolní Dolní Engadin. Horní Engadin má délku okolo 50 kilometrů a maximální šířku 1,5 kilometru. Údolím protéká řeka Inn. V jihozápadní části se nachází několik jezer, největšími jsou Silvaplana (2,7 km², největší hloubka přes 70 metrů) a Sils (4,1 km², s největší hloubkou rovněž okolo 70 metrů). Ze severu obklopují Horní Engadin horské skupiny Platta a Albula, z jihu Bernina a Livigno. Horní a Dolní Engadin jsou hlavním centrem Rétorománů na území Švýcarska. Žije zde okolo 25 tisíc obyvatel. Rétorománi, potomci Rétů, je skupina obyvatel mluvící rétorománsky, což je oficiálně jeden ze čtyř úředních jazyků ve Švýcarsku. Horská skupina Albula jsou spolu s Berninou nejvíce rozlehlé ze čtyř uváděných horských skupin, které obklopují Horní Engadin. Má okolo 1,6 km², nejvyšší horou je Piz Kesch (3 418 m). Platta je naopak rozlohou nejmenší (700 km²). Nejvyšším vrcholem je Piz Platta (3 392 m). Livigno, jehož větší část leží v Itálii, má rozlohu okolo 1 tisíce km². Nejvyšším vrcholem pohoří je Cima de Piazzi (3 439 m) v Itálii, ve Švýcarsku je to Piz Languard (3 262 m). (07/20) Fotografie.

MUNT PERS, PIZ TROVAT, MASIV BERNINA

Výstup na hory s výhledem na nejvyšší vrchol Východních Alp Berninu (4 049 m)

délka: 10 km; převýšení: 234 m ↑, 1 109 m ↓; čas: 6 h

Nejvyšší hora Východních Alp Bernina (4 049 m)

         Bernina je s nadmořskou výškou 4 049 nejvyšší horou Východních Alp a současně je nejvýchodněji položenou alpskou čtyřtisícovkou. K hlavním vrcholům horské skupiny Bernina náleží vedle stejnojmenné hory Piz Palu (3 905 m), Piz Roseg (3 937 m) nebo Piz Zupo (3 996 m). Oblast je zaledněna. K největším ledovcům náleží: Vedretta di Palu, Morteratsch, Roseg nebo Scerscen.

Piz Palu z turistické trasy na Munt Pers

            Munt Pers (3 207 m) je po značené trase dostupná hora, která nabízí bezprostřední výhled na Berninu, Piz Palu a jejich ledovce. Od stanice lanovky Diavolezza v nadmořské výšce 2 973 m je vzdálenost na vrchol 1,5 km. Trasu s převýšením 234 metrů lze ujít do jedné hodiny

Výhled z vrcholu Munt Pers na sever až severovýchod, do údolí Bernina, v pozadí horská skupina Albula

            O něco strmější je výstup na Piz Trovat (3 146 m), který je vzdálený od stanice lanovky přibližně 1 km. Piz Trovat nabízí nejbližší výhled na horský masiv Piz Palu a také výhledy do průsmyku Bernina (2 329 m) s jezerem Bianco a na horskou skupinu Livigno. Trasa zpět do údolí Bernina, k výchozí stanici lanovky v nadmořské výšce 2 098 metrů, má délku 4 až 5 kilometrů s převýšením 900 metrů.

Livigno z pod vrcholu Piz Trovat

            Hlavním turistickým centrem oblasti je Svatý Mořic. Město s 5 tisíci obyvateli leží na severním břehu stejnojmenného jezera, pod horou Piz Nair (3 056 m), která je součástí skupiny Albula. Místo bylo osídlené již v době bronzové a následně Kelty, vyvěrají zde termální prameny. Město bylo založeno ve 12. století a největšího rozvoje dosáhlo v 19. století. V první polovině 20. století se zde konaly dvě zimní olympiády. (07/20) Další fotografie.

HOCHFEILERHÜTTE, ZILLERTALSKÉ ALPY

Trasa pod nejvyšší horou Zillertalských Alp

Délka: 12,6 km; převýšení: 1 010 m; čas: 4 až 5 h

Výstup z údolí Pfitscher Tal, podél říčky Gliderbach

            Hochfeiler, v italštině Gran Pilastro, je s nadmořskou výškou 3 509 metrů nejvyšší horou Zillertalských Alp. Leží na hlavním hřebeni Zillertalských Alp, který tvoří rakousko-italskou hranici. Severně se nachází rakouská spolková země Tyrolsko, jižně italský region Tridentsko-Jižní Tyrolsko. Hochfeiler je dostupný z jihu, respektive z jihozápadu, z italské strany, z jihotyrolského údolí Pfitscher Tal (italsky Vall di Vizze).

Trasa a jižně ležící horský masiv Hochwart (3 068 m)

Severní část hory má pod vrcholem tři sta metrů dlouhou, strmou skalní stěnu zakončenou řadou ledovců. Ledovce se nachází i na jižní a západní straně hory. Největším ledovcem je Schlegeiskees na severu. Hochfeiler se geologicky skládá především z ortoruly, jako většina třítisícovek v Zillertalských Alpách. Tyto ortoruly byly metamorfované z granitu. Na povrchu hory vystupují bazické břidlice.

Jižní svah Hochfeileru, uprostřed, v dálce Hochfeilerhütte

            Hochfeilerhütte je horská chata, která leží přibližně 2,5 km jihozápadně od vrcholu hory, v Jižním Tyrolsku, na území Itálie. Nachází se v nadmořské výšce 2 710 metrů. První horská chata v jižní části hory byla postavena již konce 19. století. Později zde byly postaveny i další chaty, ale nedochovaly se. Současná Hochfeilerhütte je stavba z roku 1984 až 86. Vznikla z iniciativy Jihotyrolského Alpského spolku. (09/22) Foto.

HOHER BURGSTALL, STUBAISKÉ ALPY

Výstup na horu Hoher Burgstall (2 611 m) ve Stubaiských Alpách

délka: 5 až 6,5 km; převýšení: 475 m; čas: 4 až 5 h

Výhled z vrcholu na Stubaiské údolí, části turistické trasy a nižší vrchol Niederer Burgstall

            Turistická trasa na vrchol hory Hoher Burgstall (2 611 m) je považována za jednu z nejlepších poměrně lehkých vyhlídkových tras ve Stubaiských Alpách. Z vrcholu Hoher Burgstallu je výhled 360°na okolní vrcholky hor a údolí Stubaiských Alp i na jihovýchodně ležící Zillertalské Alpy.

Pohled jihozápadním směrem do údolí Oberbergtal a částečně (vlevo) do údolí Unterbergtal, v pozadí nejvyšší vrcholy Stubaiských Alp

            Trasa začíná na konečné lanovky pod vrcholem Kreuzjoch v nadmořské výšce 2 136 m. Lanovka vede z obce Fulpmes z hlavního údolí Stubaiských Alp Stubaital. Značená trasa vede jihozápadním směrem pod nižším vrcholem Niederer Burgatall (2 436 m) na vrchol Hoher Burgstallu. Sestoupit lze jižně a část cesty se vrátit po jiné trase.

Výhled do Stubaiského údolí a na protější horský masiv Habicht - Zuckerhütl

            Z vrcholu hory je severním směrem vidět horský masiv Kalkkögel (2 804 m). Východně leží Stubaiské údolí, Stubaital a nad ním horský masiv Habicht (3 277 m) – Zuckerhüttl (3 507 m). Severovýchodně, v dálce, leží Tuxské Alpy, jihovýchodně Zillertalské Alpy. Jižně až jihozápadně se Stubaiské údolí rozděluje na další menší údolí. Na koncích údolí Unterbergtal a Oberbergtal jsou pak vidět nejvyšší zaledněné horské vrcholy Stubaiských Alp. Na ně pak navazují Ötzalské Alpy. Západně leží skupina Sellrainer Berge.

Vlevo horský masiv Kalkkögel, vpravo Niederer Burgstall, ve střední části Kreuzjoch a pod ním horní stanice lanovky

            Stubaiské Alpy náleží k hlavnímu alpskému hřebeni. Jsou součástí Centrálních krystalických Alp. Nejvyšší horou je Zuckerhütl (3 507 m), který leží jižně od hlavního hřebene, v blízkosti hranice s Itálií. Geologicky je pohoří tvořeno především rulou, nejvyšší vrcholy jsou žulové. V nejvyšších částech jsou ledovce. (07/18) Fotografie.

SILVRETTA HOCHALPENSTRASSE

Vysokohorská silnice přes pohoří Silvretta a Verwall na západě Rakouska

Výhled na východní část vysokohorské silnice směrem do údolí Paznautal

            Silvretta Hochalpenstrasse je vysokohorská silnice ve spolkových zemích Vorarlbersko a Tyrolsko na západě Rakouska. Nachází se mezi obcemi Galtür (1 584 m) a Partenen (1 051 m) a má délku 22 kilometrů. V nejvyšším místě, v průsmyku Bielerhöhe u vodní nádrže Silvretta, dosahuje nadmořské výšky 2 032 metrů. Vysokohorská silnice je druhou nejvýše položenou silnicí v Rakousku a byla dokončena v roce 1953. Na východě ústí silnice do údolí Paznauntal, na západě do údolí Montafon.

Strmější západní část silnice s 32 serpentinama

            Přírodní dominantu oblasti tvoří jižně ležící ledovci pokryté vrcholy pohoří Silvretta. Na rakouském území je nejvyšší horou Piz Buin (3 312 m). Dále jižně, ve Švýcarsku, leží nejvyšší vrchol pohoří Piz Linard (3 410 m). Ze severní strany se nachází horská skupina Verwall (Hoher Riffler, 3 168 m). Nad Bielerhöhe lze po značené stezce vystoupat na vrchol Bielerspitze (2 545 m), případně dále na vrchol hory Vallüla (2 813 m). (07/21)