logo

.


DSC01577Barre des Écrins (4 102 m), nejjižněji položená čtyřtisícovka v Alpách, Národní park Écrins

            Zatímco v případě Rakouska a Švýcarska tvoří Alpy geografickou dominantu, hlavní krajinný prvek těchto zemí, v případě Francie jsou Alpy "jedním z hlavních" krajinných prvků země. Severu Francie dominuje Pařížská pánev, na západě se rozkládá Armorický masiv, na jihozápadě Akvitánská pánev a Pyreneje, ve středo-jižní části země Francouzské středohoří, východní Francii pak vládnou Alpy. Na území Francie leží pouze Západní Alpy. FRANCOUZSKÉ ALPY se rozkládají od Ženevského jezera na severu, podél hranice se Švýcarskem a následně především s Itálií, až ke Středozemnímu moři. Délka Francouzských Alp je okolo 300 kilometrů. Francouzské Alpy bývají rozdělovány na Severní: Savojské Alpy, masiv Mont Blanc, masiv Vanoise a Dauphinéské Alpy a Jižní: Kottické Alpy (masiv Queyras), Provensálské Alpy a Přímořské Alpy. Nejvyšší horou Francouzských Alp je nejvyšší hora Evropy Mont Blanc (4 808 m). Ve Francouzských Alpách se nachází tři národní parky: Vanoise, Écrins a na jihu Mercantour. Geologicky jsou Francouzské Alpy tvořeny krystalickým pásmem složeným převážně z metamorfovaných hornin a nižším vápencovým pásmem složeným převážně z vápenců a slínovců. Mapa Francie

 

TURISTICKÉ TRASY A TOP MÍSTA VE FRANCOUZSKÝCH ALPÁCH

VELKÝ KAŃON ŘEKY VERDON, PŘÍMOŘSKÉ A PROVENSÁLSKÉ ALPY

Cesta Velkým kaňonem řeky Verdon ležícím na hranicích Přímořských a Provensálských Alp

Verdon GorgeVýhled do kaňonu řeky Verdon směrem na severovýchod z okružní silnice D23

            Velký kaňon řeky Verdon, francouzsky Grande Canyon du Verdon, je rozsáhlý kaňon v podhůří Přímořských Alp, na hranicích s Provensálskými Alpami. Nachází se na jihovýchodě Francie, v departementu Alpes-de-Haute-Provence, okolo 70 kilometrů severozápadně od Nice a Azurového pobřeží. Strmostí stěn, hloubkou a divokostí okolní přírody je srovnatelný se severoamerickými kaňony.

Verdon Gorge 2Pohled z D23 směrem na jih

            Velký kaňon řeky Verdon má délku 21 kilometrů a leží mezi obcemi Castellane a Moustiers-Sante-Marie. Hloubka kaňonu je od 250 do 700 metrů. Šířka kaňonu na dně je od 10 do 100 metrů a při horních okrajích 200 až 1 500 metrů. Okolní horské plošiny jsou bohaté na krasové oblasti, závrty a propasti.

DSC07269Výhled na kańon z vyhlídky Point Sublime směrem na jihozápad

            Řeka Verdon zde protéká zkrasovělými jurskými vápenci. V řečišti se střídají klidné a peřejnaté úseky. Před obcí Moustiers-Sante-Marie se Verdon vlévá do přehradní nádrže Lac de Sainte-Croix vystavěné v 70. letech minulého století.

Verdon Gorge from Point Sublime 2Výhled z Point Sublime na jih

            Velká část kaňonu je neprostupná. Nejznámější pěší turistickou trasou je 14 km dlouhá Sentiere Martel. Silnice vede po horním okraji kaňonu. V severní části D952 Castellane - Moustiers-Sante-Marie. Přibližně ve střední části, v obci La Palud-sur-Vedron, vede okružní, z většiny jednosměrná, vyhlídková cesta. V jižní části vede silnice D71 Trigance – Aiguines. Na silnicích je řada vyhlídek, nejvíce známá je Point Sublime v severní části. (07/19)

 

TETE DE LA MAYE, MASIV ÉCRINS

Výstup na horu Tete de la Maye (2 550 m) v centrální části Národního parku Écrins

délka: 4 až 5 km; převýšení: 837 m; čas: 4 až 5 h; hodnocení: 8; obtížnost: 3; náročnost: 4 až 5

DSC01583Výhled z vrcholu Tete de la Maye na nejjižěji položenou čtyřtisícovku v Alpách Barre des Écrins

       Tete de la Maye (2 550 m) je hora v centrální části masivu a Národního parku Écrins. Z vrcholu hory je jeden z nejlepších výhledů na nejjižněji položenou čtyřtisícovku v Alpách Barre des Écrins. Barre des Écrins je s  výškou 4 102 metrů nejvyšší horou masivu Écrins, Národního parku Écrins a Dauphinéských Alp.

DSC01564Pohled z vrcholu směrem na západ, do údolí řeky La Vénéon, kde vede příjezdová cesta do osady La Bérarde

            Národní park Écrins leží na jihovýchodě Francie, přibližně 70 kilometrů jihovýchodně od města Grenoble. Je součástí Dauphinéských Alp. Park byl vyhlášen v roce 1973 a má rozlohu 917 km². Na území parku se nachází nejvyšší horské vrcholy ve Francouzských Alpách, po masivu Mont Blanc. Součástí parku jsou glaciální údolí, alpské louky a pastviny, horská jezera, subalpínský lesní porost a od 3 000 metrů také ledovce. Dalšími nejvyššími a nejvýznamnějšími horskými masivy na území parku po Barre des Écrins jsou La Meije (3 983 m) a Mont Peivoux (3 946 m). Hlavní horninou v oblasti je žula. Správa národního parku je v obci Gap.

DSC01562Výhled na jih, do střední části národního parku; v pozadí Mont Peivoux

           Výstup na Tete de la Meye vede po značené turistické trase z ne snadno dostupné horské osady La Bérarde. Řada úseků na trase je zajištěna ocelovými lany a řetězy a místy vyžaduje lezení.

DSC01545Výhled z blízkosti sedla Col du Lautaret na druhou nejvyšší horu národního parku La Meije; ve střední části

          Působivý je také průjezd po severní hranici národního parku, po silnici D 1091, kde nad obcí La Grave vystupuje druhá nejvyšší hora masivu a parku La Meije. Ještě lepší výhledy na horské štíty s ledovci jsou pak v blízkosti horského sedla Col du Lautaret (2 058 m). (09/20)

 

DENT D’OCHE, SAVOJSKÉ ALPY

Výstup na horu Dent d’Oche (2 221 m), v masivu Chablais, v Savojských Alpách

délka: 10 km; převýšení: 1 016 m; čas: 6 h; hodnocení: 6 až 7; obtížnost: 3; náročnost: 4

DSC00725Horská chata Refuge de la Dent d'Oche z blízkosti vrcholu hory

            Dent d’Oche je hora v masivu Chablais, v Savojských Alpách, na východě Francie. Vrchol hory vystupuje 5,5 kilometru nad jihovýchodním břehem Ženevského jezera a je vzdálený 3 kilometry západně od hranice se Švýcarskem. Z vrcholu hory je za příznivého počasí jeden z nejlepších výhledů na Ženevské jezero. Severním směrem lze pozorovat vrcholky hor pohoří Jura, směrem na jih řady hřebenů masivu Chablais a v dálce je viditelný vrchol a ledovce Mont Blancu. Jihovýchodně je dobře pozorovatelná nejvyšší hora Chablais a Savojských Alp Dent du Midi (3 257 m).

DSC00729Oblačností omezený výhled západním až severozápadním směrem na břehy Ženevského jezera

          Horská skupina Chablais – Faucigny má rozlohu okolo 2 000 km² a tvoří severní část Západních Alp. V severní části jsou charakteristické vápencové horské štíty a náhorní planiny, nejvyšší vrcholy na východě mají ledovce, jižní horské masivy pohoří jsou tvořené žulou. V oblasti Cirque du Fer a Cheval jsou působivé vodopády.

DSC00702Cesta přes alpínské louky před chatou Chalet d'Oche

            Savojské Alpy se vedle masivu Chablais skládají z dalších čtyř horských skupin. Leží především na území Francie, v departementech Savojsko, Horní Savojsko a Isere. Hlavními horninami pohoří jsou především vápence a slínovce. K dalším nejvyšším horám v Savojských Alpách po Dent du Midi náleží Tour Salliere (3 200 m) a Mont Ruan (3 057 m).

DSC00742Cesta na vrchol z východu

          Výstup na Dent d´Oche začíná u restaurace na samotě La Fétiuére (1 206 m), za obcemi Malpasset a Bernex. Nejprve se stoupá lesem kolem potoka L’Ugine, následně přes horské pastviny kolem sýrárny Chalet d’Oche a dále severně až ke skalnatému výstupu Dent d’Oche. V nadmořské výšce 2 114 metrů vede cesta kolem horské chaty Refuge de la Dent d'Oche vystavěné na počátku 20. století a následně něco přes 100 metrů východně leží vrchol hory. (07/20)

 

NÁRODNÍ PARK MERCANTOUR, PŘÍMOŘSKÉ ALPY

Trasa v oblasti Madona de Fenestre pod horou Cime du Gelás

DSC07219Obec La Bollene-Vésubie v jihovýhcodní části Národního parku Mercantour

Mercantour je jeden z francouzských národních parků. Leží na jihovýchodě Francie, u hranice s Itálií, v Přímořských Alpách, přibližně 40 kilometrů severně od Nice a pobřeží Středozemního moře. Park je pojmenován podle jednoho z hlavních horských masivů Přímořských Alp Mercantour. Nejvyšší horou masivu a národního parku je Cime du Gélas (3 143 m). Národní park byl založený v roce 1979 a má rozlohu 685 km2.

DSC07228Oblast Madona de Fenestre

            Centrální část parku tvoří sedm hlavních údolí, z nichž nejvíce známé a slavné je Vallée des Merveilles (Údolí divů), kde se nachází okolo 100 000 rytin z doby bronzové. Park zasahuje do vysokých částí Alp a současně do Středomoří. Tato poloha a výškové rozpětí způsobuje, že se na území parku vyskytuje významné druhové bohatství místní flory a fauny. Dále v parku najdeme četná menší horská jezera, vodopády a celkem 28 obcí. K hlavním centrům parku náleží město Tende a obec Saint-Martin-Vésubie, která je vhodným výchozím místem po turistických trasách.

DSC07249Výhled pod vrcholem hory Cime du Gélas, níže jezero Le Lac Blanc

            Výchozím místem trasy je Madona de Fenestre vzdálená 11 km severovýchodně od malého města Saint-Martin-Vésubie. Od horské chaty Refuge de la Madone de Fenestre se stoupá severně k jezeru Lac de Fenestre. Odtud pokračuje turistická trasa dále severně do sedla Col de Fenestre na hranici Francie a Itálie. Tato stezka byla využívána již Římany. Také lze pod jezerem Fenestre odbočit vpravo a vydat se po neznačené cestě pod vrchol nejvyšší hory národního parku Cime du Gelás, kde se nachází řada horských jezer, například Lac Balaour, La Cabret, Le Lac Blanc a další. (07/19)

 

MONT VENTOUX, PROVENSÁLSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší horu Provensálska Mont Ventoux (1 910 m)

délka: 15 km; převýšení: 510 m; čas: 5 h; hodnocení: 6 až 7; obtížnost: 1; náročnost: 3

DSC01528Výhled na sever, na Provensálské Alpy, nedaleko pod vrcholem hory

            Mont Ventoux je s výškou 1 910 nejvyšší horou historického kraje Provensálsko. Leží v severní části kraje, na jihovýchodě Francie, přibližně 50 kilometrů severovýchodně od Avignonu a 40 kilometrů východně od Orange. Je součástí Provensálských Alp, ale není jeho nejvyšším vrcholem. Mont Ventoux výrazně vystupuje nad okolní krajinu a tvoří jednu z hlavních dominant západního Provensálska. Hora tvoří specifický, samostatný krajinný prvek. Délka hlavního hřebene, který se rozkládá, ve směru západ - východ je přes 20 kilometrů.

DSC01532Vrchol Mont Ventoux s telekomunikační věží z hřebenové cesty

           Vrchol Mont Ventoux je dostupný po silnici D 974 ze severozápadu a jihovýchodu. Pro silné větry ve vrcholové části bývá však silnice poměrně často uzavřená. Nejsilnější zaznamenaný mistral měl rychlost 320 km/h. Na vrcholu hory je budova se 42 metrů vysokou telekomunikační věží, stavba z roku 1966. Dále je zde několik nepřístupných technických budov a radar. Příležitostně vedou přes Mont Ventoux etapy cyklistického závodu Tour de France.

DSC01534Pohled na severní svah horského masivu z hřebenové cesty

        Vrchol hory je tvořen vápencovou sutí, bez vegetace. Lesní porost roste do nadmořské výšky okolo 1 800 metrů. Původní lesy byly těženy od 12. století. Od druhé poloviny 19. století probíhalo naopak zalesňování. Místní flora má středomořský i středoevropský charakter. K nejčastějším stromům náleží cedr atlaský, borovice halepská, buky, modříny a jalovce.

DSC01515Výhled v úvodní části cesty  

        Pěší turistická trasa vede na vrchol hory ze severní strany, ze střediska zimních sportů Mont Serein. Trasa s převýšením okolo 500 metrů, má délku 3 až 4 kilometry a dá se zvládnout za hodinu a půl. Z vrcholu se pak dá pokračovat po hlavním hřebeni východním až jihovýchodním směrem až k vrcholku Tete de la Grave, kde trasa severozápadně sestupuje zpět do obce Mont Serein. Celková délka túry je okolo 5 hodin. (09/20)

Share