Horská chata Traunsteinhaus, jezero Traunsee, pohoří Höllengebirge a v pozadí Dachstein z hory Traunstein

            SEVERNÍ VÁPENCOVÉ ALPY tvoří jednu ze tří částí Východních Alp. Severní vápencové Alpy se rozkládají ve směru západ-východ od Bodamského jezera a údolí řeky Rýn až k městu Vídni a řece Dunaj. Skládají se z 28 horských skupin od Vorarlberska, přes Tyrolsko, Bavorsko, Salcbursko, Horní Rakousko, Štýrsko a Dolní Rakousko. Leží tedy převážně na území Rakouska a menší částí na území Německa. Severní vápencové Alpy mají délku přes 500 kilometrů a šířku od 20 do 50 kilometrů. Nejvyšší horou je Parseierspitze s nadmořskou výškou 3 036 metrů v Lechtalských Alpách, nejvyšším vrcholem východní části je Hoher Dachstein (2 995 m). Hlavní horninou pohoří je vápenec, dolomit a slín.

TURISTICKÉ TRASY A VÝSTUPY V SEVERNÍCH VÁPENCOVÝCH ALPÁCH

HOCHKÖNIG, BERCHTESGADENSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší horu Berchtesgadenských Alp

Délka: 19,6 km; převýšení: 1 580 m; čas: 8 až 10 h Vrchol Hochkönigu s horskou chatou Matrashaus z východní výstupové trasy

            Hochkönig je s nadmořskou výškou 2 941 metrů nejvyšším vrcholem Berchtesgadenských Alp. Leží v jižní části pohoří, v Salcbursku, na území Rakouska. S prominencí 2 181 metrů je třetím nejprominentnějším vrcholem v Rakouských Alpách a šestým v celých Alpách. Hora je převážně tvořena ramsauským dolomitem, ve vrcholové části převládají dachsteinské vápence. Severozápadně pod vrcholem se nachází ledovec Übergossene Alm.

Pohoří Tennen a východní turistická trasa na Hochkönig

Na vrcholu hory stojí horská chata Matrashaus. První horská chata zde byla postavena v roce 1865, současná je z roku 1985. Na Hochkönig vedou čtyři výstupové trasy, ze všech světových stran. Tzv. normální cesta vychází od hotelu Arthurhaus přes horskou chatou Mitterfeldalm. (08/22) Fotografie

TRAUNSTEIN, HORNORAKOUSKÉ PŘEDHŮŘÍ

Výstup na jednu z dominant Hornorakouského předhůří

Délka: 13,2 km; převýšení: 1 250 m; čas: 6 až 8 h

Horská chata Traunsteinhaus, jezero Traunsee, pohoří Höllengebirge a v pozadí Dachstein z hory Traunstein

           Traunstein s nadmořskou výškou 1 691 metrů vystupuje nad jezerem Traunsee, česky Travenským jezerem, a je nejvyšší horou v okolí jezera. Leží na západě horské skupiny Hornorakouské předhůří, na jihu Horního Rakouska. Z vrcholu hory je výborný výhled na jezero Traunsee, město Gmunden a všechny okolní horské skupiny: tj. Höllengebirge, Hory Solné komory, Dachstein, Totes Gebirge, Hornorakouské předhůří a Alpské předhůří. Vrchol Traunsteinu tvoří zvlněná náhorní plošina se dvěma horskými chatami: Gmundner Hütte z roku 1907 a Traunsteinhaus z roku 1927 (přestavěna v roce 2014).

Traunsteinhaus, jinží část jezera Traunsee, vpravo Höllengebirge a v pozadí Dachstein z výstupu na vrchol Traunsteinu

            Oblast v okolí hory i s malým jezerem Laudachsee je od roku 1963 přírodní rezervací. Díky různorodé nadmořské výšce je oblast bohatá na vegetaci. Na západě a severu rostou především smrky, jedle a buky. Na nepřístupných místech se dochovaly tisy červené. Na sušších a skalnatých plochách rostou borovice a vřes. V údolích se vykytuje jasan ztepilý, jilm horský, javor klen a buk. Na některých místech ve skalách rostou orchideje a střevíčník pantoflíček. Na západní straně se daří teplomilným rostlinám jako je lípa velkolistá, kalina tušalaj či jeřáb muk. Na vrcholu, na hranici lesa, rostou smrky a borovice kleč.

Severní část Travenského jezera, město Gmunden a Alpské předhůří

            Geologicky je Traunstein tvořen převážně wettersteinským vápencem. Na vrchol hory vedou tři značené trasy. Tzv. normální cesta, nazývaná Mairalmsteig, je nejstarší trasou a vede z jihu. (06/22) Fotografie.

DANIEL, AMMERGAUSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší horu Ammergauských Alp

Délka: 10,4 km; převýšení: 1 340 m; čas: 6 h

Výhled z druhého vrcholu Upsspitze na jihozápad, na Lechtalské Alpy

            Daniel je s nadmořskou výškou 2 340 metrů nejvyšším vrcholem Ammergauských Alp. Ammergauské Alpy leží v západní části Severních vápencových Alp, na území Tyrolska a Bavorska. Pohoří leží větší částí, přibližně tři čtvrtiny, v Německu. Nicméně nejvyšší hora Daniel se nachází v jižní části, v Rakousku.

Výhled z vrcholu do údolí na Lermoos a Ehrwald a pohoří Miemminger

            Daniel leží osm kilometrů západně od horského masivu Zugspitze, nejvyšší hory pohoří Wetterstein a současně nejvyšší hory Německa. Nachází se na rozhraní tří dalších horských skupin. Jihozápadně leží Lechtalské Alpy, jihovýchodně pohoří Miemming a východně pohoří Wetterstein.

Vrchol hory Daniel v pozadí s masivem Zugspitze, nejvyšší horou Německa

            Západně od hlavního vrcholu leží druhý vrchol Upsspitze (2 332 m). Standardní výstupová cesta vede z Lermoosu přes horskou chatu Tuftlalm. (09/22) Foto.

HOHER NOCK, HORNORAKOUSKÉ PŘEDHŮŘÍ

Výstup na nejvyšší horu Hornorakouského předhůří

Délka: 11,5 km; převýšení: 1 310 m; čas: 6 h

Výhled na východní část pohoří Totes Gebirge z jižní výstupové cesty

            Hoher Nock je s nadmořskou výškou 1 963 metrů nejvyšší horou pohoří Sengsen a celého Hornorakouského předhůří. Leží v jižní části Hornorakouského předhůří, na jihovýchodě spolkové země Horní Rakousko. Hoher Nock se také nachází v centru Národního parku Kakalpen založeného v roce 1997. Geologicky je tvořen především světlým wettersteinským vápencem, ve spodních vrstvách pak dolomitem.

Výhled z vrcholu

            Národní park Kalkalpen má rozlohu 209 km². Na území národního parku jsou rozsáhlé krasové oblasti a jsou zde také významné zásoby pitné vody. Čtyři pětiny parku si uchovali svůj přirozený, přírodě blízký ráz. Rostou zde především smíšené bučiny se smrkem a jedlí. V sušších oblastech rostou buky a borovice, v údolích a soutěskách hlavně javor klen. Celkem zde roste přes 1 500 druhů vyšších rostlin. V parku žije okolo 50 druhů savců, například kamzík, vydra, kočka divoká či rys.

Warscheneck z výstupové trasy

            Protáhlou horkou skupinu Hornorakouského předhůří rozděluje řeka Steyer na západní a východní část. Západní se rozkládá od jezera Traunsee a tvoří ji tři samostatné horské masivy: Traunstein (1 691 m), Kasberg (1 743 m) a Kremsmauer (1 604 m). Východní část se skládá ze dvou pohoří: Sengsen Gebirge (Hoher Nock, 1 963 m) a pohoří Reichraminger Hintergebirge (Grosser Grösstenberg, 1 724 m). (04,05/22) Foto.

RAUCHECK, TENNEN

Výstup na nejvyšší horu pohoří Tennen

Délka: 13 km; převýšení: 1 360 m; čas: 7 až 8 h

Vrchol hory, vpravo v pozadí Dachstein

            Tennen je součástí Severních vápencových Alp, leží ve střední části Rakouska, v Salcbursku. Nachází se na severovýchodě Alp a náleží do Východních Alp. Rozlohou menší horská skupina má okolo 300 km². Na západě odděluje řeka Salzach pohoří Tennen od Berchtesgadenských Alp, na východě říčka Lammer od známého horského masivu Dachstein, severně se nachází Hory Solné komory.

Vápencová náhorní plošina, výhled směrem na sever k Salcburku

            Nejvyšší horou Tennen je s nadmořskou výškou 2 430 metrů Raucheck, kterí leží v jihozápadní části pohoří. K dalším nejvyšším vrcholům náleží Lehnender Stein (2 402 m) a Pfaffenleitnkopf (2 370 m). Raucheck je součástí hlavního hřebene, který se rozkládá ve směru západ-východ a má okolo 15 kilometrů.

Výhled z trasy směrem na jih, na údolí řeky Salzach, v pozadí jsou vrcholky Taur

            Geologicky je pohoří tvořeno vápencem, v podloží se nachází ramsauský dolomit. Ve výšce přes 2 000 metrů se nachází poměrně rozlehlá vápencová náhorní plošina. Vápenec je příčinnou řady krasových jevů jako jsou jeskyně či propasti. Jeskyně Eisriesenwelt je s délkou 42 kilometrů považována za jednu z nejdelších ledových jeskyní na světě.

Výhled z vrcholu směrem na východ, v pozadí Dachstein

            Výchozím místem pro výstup je lesní parkoviště Unterholz (1 070 m) u obce Werfen. Následně vede turistická stezka k horské chatě Mahdegg – Alpengasthof (Mahdeggalm) a odtud pokračuje lesem severovýchodním směrem. V nadmořské výšce okolo 1 700 metrů začíná náročnější část výstupu na vápencovou náhorní plošinu, k rozcestí Griesscharte. Stezka vede mezi vrcholy Groses Fieberhorn (2 276 m) a Hochthron (2 363 m). Následuje severní výstup kolem vrcholu Vorderes Streitmandl (2 354 m) a dále stezka odbočuje na západ. Zde je možné vystoupat na vrchol Hiefler (2 378 m). Na vrchol Rachecku se vystupuje z jihu. (09/21) Foto na Flickru.

GROSSER BUCHSTEIN, ENNSTALSKÉ ALPY

Výstup na jednu z dominant skupiny Gesäuse a Ennstalských Alp

Délka: 19,2 km; převýšení: 1 630 m; čas: 7 až 8 h

Údolí řeky Enže a západní část Gesäuse

            Grosser Buchstein s nadmořskou výškou 2 224 metrů tvoří jednu z dominantních hor Ennstalských Alp. Nachází v centrální části pohoří, severně od údolí řeky Enže, v severní části Národního parku Gesäuse. S prominencí 1 363 metrů je také šestnáctou nejprominentnější horou v Rakousku. Výrazná hora s více skalními stěnami je geologicky tvořena ramsauským dolomitem, ve vrcholové části pak dachsteinským vápencem.

Horská skupina Haller Mauern v severní části Ennstaských Alp

            Horská skupina Gesäuse leží ve středu Ennstalských Alp a tvoří nejvyšší část tohoto pohoří Severních vápencových Alp. Skládá se ze čtyř skupin: na severu je to skupina Buchstein (2 224 m), na západě Admonter Reichenstein (2 251 m), ve středu Hochtor (2 369 m) a na východě skupina Lugauer-Zinödl (2 217 m).

Uprostřed Hochtor (2 369 m), nejvyšší hora Ennstalských Alp, vpravo Grosser Ödstein (2 335 m), druhý nejvyšší vrchol

Podle horské skupiny Gesäuse je také pojmenován Národní park Gesäuse založený v roce 2002. Rozkládá se v centru horské skupiny a má rozlohu 121 km². Charakteristickým znakem národního parku jsou strmé vápencové skalní štíty, které připomínají Dolomity a údolí řeky Enže s řadou soutěsek. Nadmořská výška parku se pohybuje od 490 metrů do 2 369 metrů. Park leží na území Štýrska. Dále ho tvoří alpské pastviny a přibližně polovinu rozlohy zaujímají lesy. V údolích rostou lužní lesy, místy javory a jasany ztepilé. Místy rostou také borové lesy. Velkou část zaujímají smíšené smrkové, jedlové a bukové lesy s převahou smrku. Ve vyšších polohách roste modřín, na hranici lesa borovice kleč. (08/22)

HOHE VEITSCH, MÜRZSTEGSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší vrchol Mürzstegských Alp

Délka: 8 km; převýšení: 830 m; čas: 4 až 5 h

Vrchol Hohe Veitsch, v pozadí horská skupina Rax-Schneeberg

            Hohe Veitsch je s nadmořskou výškou 1 981 metrů nejvyšší horou Mürzstegských Alp. Mürzstegské Alpy leží na východě Severních vápencových Alp, respektive na východním konci Alp. Nachází se východně od pohoří Hochschwab, přibližně 120 kilometrů jihozápadně od Vídně. Hohe Veitsch je z daleka viditelný, dominantní vápencový horský masiv. Je hlavním vrcholem skupiny Veitschalpe a leží ve středo-západní části Mürzstegských Alp. Další dvě horské skupiny Mürzstegských Alp tvoří skupina Göller (1 766 m) na severu a Schneealpe (1 903 m) na východě.

Výhled z vrcholu na západ, na pohoří Hochschwab

            Na vrchol lze vystoupit po více trasách. Dvě trasy vedou z jihu, dvě z východu a jedna ze severu. Pod vrcholem (1 836 m) je umístěna horská chata Graf-Meran-Haus. (05/22) Foto.

GLATTHORN, BREGENZSKÝ LES

Výstup na nejvyšší horu pohoří Bregenzský les

Délka: 7,5 km; převýšení: 650 m; čas: 2,5 až 4 h

Výhled z vrcholu severovýchodním směrem, na pohoří Lechquellen a Algavské Alpy

            Glatthorn je s nadmořskou výškou 2 133 metrů nejvyšší horou pohoří Bregenzský les. Bregenzský les tvoří nejzápadnější část Severních vápencových Alp. Leží jihovýchodně od Bodamského jezera, na hranicích Rakouska a Švýcarska, ve spolkové zemi Vorarlbersko. Pohoří charakterizují spíše zalesněné a travnaté vrcholy hor, čímž se odlišuje od horských štítů ležících východně v pohoří Lechquellen. Na vrchol Glatthornu vedou dvě výstupové cesty, ze severozápadu a jihovýchodu. Trasu lze tedy absolvovat jako okruh. Výchozím místem je malá obec Faschina. (09/22)