logo

.


INFO

INFO

Nejvyšší část Sierry Nevady v Kalifornii, vpravo Mount Whitney (4 421 m), nejvyšší hora Spojených...

VELKÁ PÁNEV

VELKÁ PÁNEV

Pánev Badwater Basin (-86 m) v údolí Death Valley z pohoří Panamint Range VELKÁ PÁNEV (Great...

APENINY

APENINY

Horský masiv v Abruzských Apeninách, v pohoří...

CINQUE TERRE

CINQUE TERRE

Corniglia z trasy do Vernazzy            ...

SIERRA NEVADA

SIERRA NEVADA

Východní Sierra Nevada, oblast Rock Creek...

FRANCOUZSKÉ ALPY

FRANCOUZSKÉ ALPY

Vrchol Mont Blancu (4 808 m)            ...

YOSEMITE

YOSEMITE

Half Dome (2 695 m) a Yosemitské údolí z turistické trasy Panorama...

ITALSKÉ ALPY

ITALSKÉ ALPY

Jezero Lago di Garda, Malcesine a Gardské hory z Monte Balda Na rozdíl od členění Alp v německy...

RAKOUSKÉ ALPY

RAKOUSKÉ ALPY

Lanovka na horu Zwölfehorn (1 522 m) v Horách Solné...

SKALNATÉ HORY

SKALNATÉ HORY

Výhled z nejvyšší hory Skalnatých hor Mount Elbert (4 401 m) směrem na...

POBŘEŽNÍ PÁSMO

POBŘEŽNÍ PÁSMO

Pobřežní oblast Big Sur ve střední Kalifornii a pohoří Santa Lucia...

PANENSKÉ OSTROVY

PANENSKÉ OSTROVY

Zátoka Trunk Bay na ostrově Saint...

  • INFO

    INFO

  • VELKÁ PÁNEV

    VELKÁ PÁNEV

  • APENINY

    APENINY

  • CINQUE TERRE

    CINQUE TERRE

  • SIERRA NEVADA

    SIERRA NEVADA

  • FRANCOUZSKÉ ALPY

    FRANCOUZSKÉ ALPY

  • YOSEMITE

    YOSEMITE

  • ITALSKÉ ALPY

    ITALSKÉ ALPY

  • RAKOUSKÉ ALPY

    RAKOUSKÉ ALPY

  • SKALNATÉ HORY

    SKALNATÉ HORY

  • POBŘEŽNÍ PÁSMO

    POBŘEŽNÍ PÁSMO

  • PANENSKÉ OSTROVY

    PANENSKÉ OSTROVY

Jungfrau E MZleva Eiger (3 967 m), Mönch (4 107 m) a Jungfrau (4 158 m) v Bernských Alpách na fotografii od CH.S.; v době mé návštěvy byla maximální viditelnost několik stovek metrů

            Švýcarsko je geograficky rozděleno na tři hlavní regiony: Alpy, Švýcarskou plošinu a pohoří Jura. ŠVÝCARSKÉ ALPY zaujímají tři pětiny rozlohy země. Z celkové rozlohy Alp, se na švýcarském území nachází 13%. Alpy leží v jižní části Švýcarska. Ve Švýcarsku se nachází Západní i Východní Alpy. Západní Švýcarské Alpy tvoří horská pásma: Walliské Alpy, Lepontské Alpy (Monte Leone, Tessinské Alpy, Gotthardský masiv, Adula), to jsou tzv. Vnitřní krystalické Alpy, dále Bernské Alpy, Urnské Alpy, Glarnské Alpy a Appenzellské Alpy, které společně tvoří tzv. Vnější krystalické Alpy a Savojské Alpy (malá část), Freiburské Alpy, Emmentálské Alpy a Schwyzerské Alpy, které jsou součástí tzv. Švýcarských Předalp. Švýcarské Východní Alpy tvoří horská pásma Rétských Alp. Rétské Alpy se dělí na západní: Bernina, Platta, Livigno, Albula a Plessurské Alpy, střední: Rätikon, Silvretta, Samnau a Sesvenna a východní: Ortles. Nejvyšší horou Švýcarska je Dufourspitze (4 634 m) ve Walliských Alpách na hranici s Itálií. Nejvíce známou švýcarskou horou je Matterhorn (4 374 m), rovněž na švýcarsko-italské hranici ve Walliských Alpách a Jungfrau (4 158 m) v Bernských Alpách. V Bernských Alpách se nachází největší ledovec v Alpách Aletschský ledovec (délka 24 kilometrů).

 

TURISTICKÉ TRASY A TOP MÍSTA VE ŠVÝCARSKÝCH ALPÁCH

RIGI, SCHWYZERSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší vrchol masivu Rigi (1 798 m) nad Lucernským jezerem

délka: 8 km; převýšení: 778 m ↑, 1 354 m ↓; čas: 5 h; hodnocení: 6; obtížnost: 1; náročnost: 3

DSC07382Výhled z vrcholu Rigi-Kulm na sever, na Lucernské jezero a horu Pilatus (2 128 m)

            Rigi je jeden ze dvou nejvíce známých horských masivů ve Středním Švýcarsku, v okolí Lucernu (tím více známým je Pilatus, 2 128 m). Leží východně od Lucernu, nad Lucernským jezerem, ve Schwyzerských Alpách. Horský masiv je ze severu obklopen jezerem Zugersee a ze západu a jihu Lucernským jezerem. Masiv má několik vrcholů, nejvyšším bodem je Rigi-Kulm (1 798 m). Hora je propojená řadou lanovek a nachází se zde řada pěších tras. Pod nejvyšší vrchol Rigi-Kulm vede nejstrmější ozubená dráha na světě.

DSC07386Zastávka ozubnicové železnice pod vrcholem Rigi-Kulm s výhledem do jezerní pánve Lucernského jezera a na Urnské Alpy

            Vybraná trasa začíná v obci Küssnacht, v severní části Lucernského jezera. Lanovkou se vyjede do zastávky Rigi Seebodenalp v nadmořské výšce 1 020 metrů a odtud se po turistické trase stoupá po západním svahu, z části lesem, na nejvyšší vrchol masivu, Rigi-Kulm. V okolí lze vystoupit na méně frekventovaný vrchol Rigi – Rotstock. Návrat po stejné trase, z Rigi Seebodenalp vede značená cesta až do Küssnachtu.

DSC07372Pohled z trasy nad Seebodenalp na jezero Zugersee a Švýcarskou plošinu

            Schwyzerské Alpy se nachází mezi Lucernským a Curyšským jezerem, v kantonu Schwyz. Oblast je značně osídlená. Pohoří se skládá z řady samostatných horských masivů. Nejvyšší horou je Glarnisch (2 915 m) ve východní části horského pásma.

 DSC07402Vrchol Rigi-Kulm z jihovýchodní stezky

            Lucernské jezero, také Vierwaldstättské jezero, německy Vierwaldstättersee, v překladu jezero čtyř kantonů, je členité jezero v centrální části Švýcarska, v kantonech Uri, Schwyz, Unterwalden a Luzern. Má rozlohu 114 km2, délku 39 kilometrů a šířku od 0,8 do 3 kilometrů. Maximální hloubka Lucernského jezera je 214 metrů. Jezerem protéká řeka Reuss. Na severozápadním pobřeží, na řece Reuss, leží město Lucern. Ze západu je Lucernské jezero obklopeno Emmentálskými Alpami, z jihu Urnskými Alpami, z východu Schwyzerskými Alpami a ze severu Švýcarskou plošinou. (07/19)

 

OKOLÍ CHAMPÉRY, ŠVÝCARSKÉ SAVOJSKÉ ALPY

Trasa v okolí Champéry s výhledy na nejvyšší hory Savojských Alp

délka: 19 km; převýšení: 40 m ↑, 912 m ↓; čas: 7 h; hodnocení: 7; obtížnost: 1; náročnost: 3

DSC07554Výhled na Dents du Midi (vlevo) a Mont Ruan (vpravo vzadu) z Pointe des Mossettes (2 277 m)

            Savojské Alpy jsou pohoří v západní části Alp, v Západních Alpách, jižně od Ženevského jezera. Rozkládají se na území Francie a malou severovýchodní částí také na území Švýcarska. Právě v této části, na území Švýcarska, leží nejvyšší vrcholy horského pásma: Dents du Midi (3 257 m), Tour Salliere (3 220 m) a Mont Ruan (3 050 m). Většina nejvyšších vrcholů ve francouzských Savojských Alpách má nadmořskou výšku okolo 2 500 metrů. Nejvyšší horou francouzských Savojských Alp je Aiguille du Belvédere (2 965 m) na jihovýchodě, severně od Chamonix. Hlavní horninou Savojských Alp je vápenec.

DSC07540Vrchol Mont Blancu a západní hřeben Dents Blanches z Pointe du Fornet (2 300 m)

            Champéry je obec na jihozápadě Švýcarska, v severozápadní části kantonu Valais, v blízkosti hranice s Francií. Nachází se na západním konci údolí Val d’Illiex, v nadmořské výšce 1 050 metrů. Champéry je v současnosti známé lyžařské středisko. Obec byla založena v druhé polovině 13. století. Dominantu obce tvoří zvonice kostela Saint Théodule z počátku 18. století. Původní kostel se nedochoval.

DSC07506Trasa po hřebeni ze sedla Col de Cou do osady Barmaz

            Champéry a okolí dominují nejvyšší vrcholy Savojských Alp, respektive masivu Chablais: Dents du Midi, Mont Ruán a Dents Blanches. Nejvýraznější je nejvyšší hora Savojských Alp Dents du Midi. Horský masiv má sedm vrcholů, nejvyšší je Haute Cime (3 257 m). Jihozápadně ležící Mont Ruan má nadmořskou výšku 3 054 m. Pod vrcholem se nachází několik ledovců, největší jsou Glacier du Mont Ruan a Glacier des Fonds. Nejzápadněji ležící Dents Blanches má délku hlavního hřebene více než 2 kilometry. Nejvyšším vrcholem masivu je Dent de Barme s výškou 2 757 m.

DSC07528Výhled do údolí Val d'Illiex a na Champéry (vlevo) z cesty Galerie Défago

            Trasa začíná v centru Champéry. Lanovkou se vyjede na vrchol Croix de Cullet (1 962 m) a pokračuje se po značené turistické cestě nad hranicí lesa západně až jihozápadně do sedla Col de Cou (1 920 m) na švýcarsko-francouzské hranici. Zde je možné vystoupit na vrchol Pointe de la Lechere (2 175 m). Po celé cestě od lanovky jsou výhledy na horské masivy Dents Du Midi a Mont Ruan. Následně vede trasa jihovýchodně k horským chatám do horské osady Barmaz. V této části trasy dominuje výhledu masiv Dents Blanches. Z Barmaz vede širší nezpevněná cesta a později silnice do Champéry. Zde je možné ještě vystoupat na vyhlídkovou cestu vytesanou do skály s výhledy na Champéry a údolí Val d’Illiex nazývanou Galerie Défago.

DSC07436Hlavní ulice v Champéry

            Alternativně lze v úvodu trasy použít ještě dvě další na sebe navazující lanovky na vrchol Pointe des Mossettes (2 277 m). A cestu do sedla Col de Cou absolvovat po hřebeni hor s vyhlídkami nejen na Dents du Midi, Mont Ruán a Dents Blanches, ale místy také na nejvyšší horu Evropy Mont Blanc. (07/19)

 

PIC DE MORCLAN A POINTE DE BELLEVUE, SAVOJSKÉ ALPY

Pic de Morclan (1 970 m) – Pointe de Bellevue (2 042 m) - Morgins – Champéry

délka: 16 km; převýšení: 360 m ↑, 700 m ↓; čas: 7 h; hodnocení: 7; obtížnost: 1; náročnost: 2 až 3

DSC07609Výhled do údolí Rhony a na východní konec Ženevského jezera z hory Pointe de Bellevue (2 042 m)

            Pic de Morclan (1 970 m) je vrchol na francouzsko-švýcarské hranici nad menším francouzským městem Chatel. Z Chatelu vedou na Pic de Morclan dvě lanovky. Z hory je výhled na zaledněný vrchol Mont Blancu a také je Pic de Morclan východiskem turistických tras. Trasy severně vedou po horských masivech v blízkosti Ženevského jezera. Zvolená trasa jižně vede přes obec Morgins až do Champéry.

DSC07589Výhled z vrcholu Pic de Morclan na vrchol Mont Blancu a Dents du Midi (vlevo)

            Z hory se sestoupí jižně po jižním hřebeni nebo po cestě pod lanovkou. Kolem jezera Lac de Conche vede trasa do osady Chalet Neuf a následně na rozcestí Portes de Culet, kde je možné odbočit východně a vystoupat na vrchol hory Pointe de Bellevue (2 042 m) s výhledem na východní konec Ženevského jezera. Zpět z Portes de Culet vede trasa jižně až jihovýchodně do obce Morgins. Odtud vede lanovka na vrchol La Foilleuse (1 814 m) a dále jihozápadně cesta po hřebeni až na rozcestí Portes du Soleil. To leží nedaleko osady Les Crosets, kde lze použít lanovku na Croix de Culet a následně do Champéry.

DSC07468Stezka od lanovky La Foilleuse na rozcestí Portes du Soleil s výhledem do údolí Val d'Illex, vlevo Pointe de Bellevue

            Horské vrcholy na trase jsou součástí masivu Chablais - Faucigny, který s nejvyšším vrcholem Dents Du Midi (3 257 m), tvoří nejvyšší část Savojských Alp. Vedle Chablais - Faucigny náleží k dalším částem Savojských Alp horská pásma: Aiguilles Rouges, Bauges-Bornes, Giffre a Chartreuse. Ještě masiv Aiguilles Rouges zasahuje svoji malou východní částí na území Švýcarska, jinak zbylá horská pásma Savojských Alp leží ve Francii.

DSC07459Dents du Midi z poslední části trasy

            Źenevské jezero, francouzsky Lac Léman, je s rozlohou 580 km2 největším jezerem v Západní Evropě a po Balatonu, druhým největším jezerem ve Střední Evropě. Je také největším jezerem Alp. Ženevské jezero má délku 72 kilometrů a šířku od 2,4 do 13,8 kilometru. Největší hloubka jezera je 372 metrů. Většina pobřeží a vod jezera je součástí Švýcarska, větší část jižního pobřeží a vod pak náleží k Francii. Ve svazích nad jezerem se pěstuje vinná réva, na pobřeží se nachází známá letoviska a lázně, například Montreaux, Vevey nebo Lausanne. (07/19)

Share