logo

.


  Afghánistán / Afghanistan / Afghanestan


Základní informace

Rozloha: 652 230 km2
Počet obyvatel: 31 575 000 (2018)
Hustota obyvatel: 48/km2
Úřední jazyk: paštó, darí (afghánská perština); (indoíránské, respektive indoevropské jazyky)
Obyvatelstvo: 42% Paštunové, 27% Tádžikové, 9% Hazárové, 9% Uzbekové, 4% Ajmakové, 3% Turkmeni, 2% Balúčové
Náboženství: 80% sunnitští muslimové, 19% šíitští muslimové
Politický systém: prezident a vláda, dvoukomorový parlament; poslanecká sněmovna - 250 členů a Rada starších - 102 členů
Hlavní město: Kábul (3 071 400)
Největší města: Kandahár (512 000), Herat (397 000)

Mapa

Afgánistán mapa  kopie

Mapa není pod žádnou licencí

TOP MÍSTA

1. HINDÚKUŠ

Hindukush 2flickr.com/photos/sgreeneptx/24311479729

                Hindúkuš je třetí nejvyšší pohoří na světě. Rozkládá se na severovýchodě Afghánistánu a pokračuje na severozápad Pákistánu. Nejvyšší hora Hindúkuš Tirič Mir (7 708 m) leží na území Pákistánu. Nejvyšší horou Hindúkuš v Afghánistánu je Nošak (7 492 m) na afghánsko-pákistánské hranici. Většina pohoří leží na území Afghánistánu. Na západě přechází v pohoří Koh-i-Baba, na severovýchodě je odděluje přítok řeky Amudarji od pohoří Pamír, na východě přechází v pohoří Karákóram, na jihu klesá do údolí řeky Kábul a na jihovýchodě, v Pákistánu, je odděluje údolí řeky Indus od pohoří Himálaj. Délka pohoří je okolo 750 kilometrů, střední šířka pohoří je 240 kilometrů.

 

2. NÁRODNÍ PARK BAND-E AMIR

Band-e Amir National Park 2  3vcommons.wikimedia.org/wiki/File:Afghanistan%27s_Grand_Canyon.jpg

                Band-e Amir je první afghánský národní park. Navržen byl již v šedesátých letech, ale národním parkem je až od roku 2009. Band-e Amir leží v pohoří Hindúkuš, v nadmořské výšce okolo 3 000 metrů. Park tvoří šest do modra zbarvených jezer oddělených travertinovými přírodními hrázemi. Nejhlubší jezero má hloubku přes 150 metrů. Jezery protéká řeka Band-e Amir.

 

3. HERÁT

Heratflickr.com/photos/pthread/4072193227

                Herát je třetí největší město Afghánistánu. Nachází se na východě země, v provincii Herát, ve velké, úrodné říční oáze řeky Hari Rud, v nadmořské výšce 920 metrů. Žije zde okolo 1 700 000 obyvatel. Herát je historické město. Je zmiňováno již ve staroperských textech okolo 500 let před naším letopočtem. Ve středověku bylo jedním z hlavních měst Chorasánu, městem procházely důležité obchodní stezky. Herát byl poškozen v 80. letech 20. století válkou se Sovětským svazem. V Herátu se nachází řada historických památek. K hlavním náleží herátská citadela založená 300 let před naším letopočtem, Páteční mešita z první poloviny 15. století a mauzoleum perského básníka Abdulaha Ansariho, stavba rovněž z první poloviny 15. století.

 

4. ÚDOLÍ BÁMIJÁN

Bamiyan Valleyflickr.com/photos/jzielcke/5099963126

                Údolí Bamiján se nachází v centrální části Afghánistánu, na východě provincie Bamiján. Údolí leží mezi západním koncem pohoří Hindúkuš a severovýchodní částí pohoří Koh-i-Baba. Nadmořská výška se pohybuje okolo 2 550 metrů. V centru údolí leží město Bamiján. Oblast náleží k nejvíce navštěvovaným v Aghánistánu. nacházely se zde obří sochy Buddhů, jsou zde jeskyně s historickými nástěnnými malbami, nachází se zde pozůstatky středověkého města Shahr-e Gholghola ze 13. století a údolím procházela Hedvábná stezka.

 

5. VACHÁNSKÝ KORIDOR

Wakchan Corridorcommons.wikimedia.org/wiki/File:Vrang_Stupa.jpg

                Vachánský koridor je vysokohorské údolí na severovýchodě Afghánistánu. Údolí je 350 kilometrů dlouhé a jeho šířka se pohybuje od 13 do 65 kilometrů. Nejužší je 13 km v západní části, rozšiřuje se na 60 km v centrální části a na východním konci se rozděluje na dvě části v délce okolo 90 km. Údolí je ze severu oddělené pohořím Pamír, z jihu pohořími Hindúkuš a Karákóram. V západní části má nadmořskou výšku 3 040 m, na východě 4 920 m. Okolní hory na severu mají přes 6 000 m a na jihu přes 7 000 m. Údolím protékají řeky Pandž a Pamír. Na severu leží Tádžikistán, na jihu Pákistán a údolí končí hranicí s Čínou. V části koridoru je přírodní rezervace.

 

6. MINARET JAM

Jamcommons.wikimedia.org/wiki/File:Jam_Qasr_Zarafshan.jpg

                Minaret Jam se nachází ve středo-východní části Afghánistánu, v provincii Ghór, přibližně 230 kilometrů východně od města Herát. Minaret leží v menším údolí řeky Hari Rud. Má výšku 62 metrů a byl postaven okolo roku 1190. Minaret je vystavěn z cihel, se štuky a glazovanými dlažicemi, které vytváří různé geometrické vzory a nápisy s verši z koránu. V okolí se nachází zřícenina paláce, opevnění a židovský hřbitov.

 

7. MODRÁ MEŠITA

Blue Mosque in Mazar-e-Sharifcommons.wikimedia.org/wiki/File:Blue_Mosque_in_Mazar-e-Sharif.jpg

                Modrá mešita se nachází v centru čtvrtého největšího afghánského města Mazar-e Šaríf. Byla postavena ve druhé polovině 15. století. Město leží na severu Afghánistánu, v provincii Balch. Žije zde okolo 600 000 obyvatel.

 

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001, díly 1-10., Wikipedia.org

Pozn.: Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0

PROVINCIE

                Afghánistán se dělí na 34 provincií. Provincie jsou hlavní administrativní jednotkou v zemi.

Provincie, tourism.gov.af (en)

Provincie, rozloha km2, hlavní město

Badachšán (1), 44 059 km2, Fajzabad

Bádghís (2), 20 591 km2, Qale-e Nou

Baghlán (3), 21 118 km2, Pul-e Chumrí

Balch (4), 17 249 km2, Mazár-e- Šaríf

Bamján (5), 14 175 km2, Bamján

Dajkundí (6), 18 088 km2, Nili

Džúzdžán (13), 11 798 km2, Šaberghan

Faráh (7), 48 471 km, Farah

Farjáb (8), 20 293 km2, Majmana

Ghazní (9), 22 915 km2, Ghazni

Ghór (10), 36 479 km2, Čaghčaran

Hilmand (11), 58 584 km2, Laškar Gáh

Herát (12), 54 778 km2, Herat

Kábul (14), 4 462 km2, Kábul

Kandahár (15), 54 022 km2, Kandahar

Kápisa (16), 1 842 km2, Mahmud-e Ráqí

Ghóst (17), 4 152 km2, Ghóst

Kúnar (18), 4 942 km2, Asadábád

Kundúz (19), 8 040 km2, Kundúz

Laghmán (20), 3 843 km2, Mehtar Lám

Lógar (21), 3 880 km2, Pul-e Alam

Nangarhár (22), 7 727 km2, Džalalabád

Nimróz (23), 41 005 km2, Zarandž

Núristán (24), 9 225 km2, Parun

Orúzgán (25), 12 696 km2, Tarinkot

Paktíja (26), 6 432 km2, Gardez

Paktíka (27), 19 482 km2, Šaran

Pandžšír (28), 3 610 km2, Bazarak

Parván (29), 5 974 km2, 492 000 obyvatel, Čarikar

Samangán (30), 11 262 km2, Samangan

Sar-e Pol (31), 16 360 km2, Sar-e Pol

Tachár (32), 12 333 km2 Taloqan

Vardak (33), 9 934 km2 Majdán Šar

Zábul (34), 17 343 km2 Kalát

Afgánistán provincie

Mapa je pod licencí Creative Commons

VÍZA, MĚNA, PRAKTICKÉ INFORMACE

               Vstup. Pro vstup do země jsou vyžadována víza, která vydávají afghánské zastupitelské úřady v cizině. Vyznačují je otiskem vízového razítka a také vízovým štítkem. K žádosti o vízum se přikládají 2 fotografie, cestovní pas, vyplněná žádost a doporučující dopis (není podmínkou).

               Víza jsou vydávána na dobu pobytu do 3 měsíců. Cizinci jsou povinni se z bezpečnostních důvodů registrovat po příjezdu a v průběhu pobytu.

               Doklady. Platný pas. Vízum je vyžadováno od držitelů všech druhů pasů. Platnost pasu by měla být nejméně 6 měsíců ode dne předpokládaného vstupu do Afghánistánu.

               Měna. Afghani, AFN. 100 afghani = 29 Kč (2018), aktuální kurz

               Časové pásmo. UTC+4h 30m

               Bezpečnost. V SOUVISLOSTI S ESKALACÍ TERORISTICKÝCH ÚTOKŮ A ZHORŠOVÁNÍM BEZPEČNOSTNÍ SITUACE V ZEMI MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR VYZÝVÁ ČESKÉ OBČANY, ABY DO AFGHÁNISTÁNU NECESTOVALI!

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY

                 V severovýchodní části země leží vysoká horská pásma pohoří Hindúkuš, nejvyšší vrcholy měří přes 7 000 metrů a jsou zaledněné, nejvyšší horou je Novšak (7 492 m). Pohoří pokračují jihozápadním směrem do středu Afghánistánu. Severozápad země tvoří sprašová nížina, protéká zde několik řek, z nichž nejvýznamnější je Amudarja. Jedná se o nejúrodnější oblast země. Jih území zaujímá převážně rovinatá pánev Hilmand, na jihu a jihovýchodě jsou především pouště.

                Územím Afghánistánu protéká řada řek, většina jich však vysychá na okrajích pohoří nebo ústí do bezodtokých jezer. Výjimkou je řeka Kábul, která ústí do řeky Indus. V říčních údolích jsou lužní lesy (rostou zde především topoly, vrby, tamaryšek), v horách horské stepi. V jižní části pohoří Hindúkuš a v jihovýchodních příhraničních pohořích jsou horské lesy (rostou zde především cedry, jedle a smrky).

Afghanistan fyzicka mapa  kopie

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000.; Wikipedia.org

Mapa je pod licencí Creative Commons

Světové dědictví

Afghánistán má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsané 2 kulturní a přírodní památky.

Odkazy

Britannica, Afghanistan (en)

CIA World Factbook, Afghanistan (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Afghánistán (cs)

Wikipedie, Afghánistán (cs)

Statistický úřad, cso.gov.af (en)

Dokumenty

Afghánistán (ČT, Objektiv, 2008 až 2018)

Bamján (ČT, 2010)

Pandžšíř (ČT, 2010)

Průvodci a mapy

Průvodci po Afghánistánu

Mapy Afghánistánu

end faq

Share