logo

.


ÍRÁN  Írán / Džomhúrije islámije Írán


Základní informace

Rozloha: 1 648 195 km2*
Počet obyvatel: 79 926 000 (2016)
Hustota obyvatel: 49/km2
Úřední jazyk: perština (indoíránský, respektive indoevropský jazyk)
Obyvatelstvo: 61% Peršané, 16% Ázerbájdžánci, 10% Kurdové, 6% Lurové, 2% Balúčové , 2% Arabové, 2% Turkmeni
Náboženství: 99,5% muslimové (95 - 90% šíité, 10 - 5% sunnité)
Politický systém: prezident a vláda, jednokomorový parlament (Majles) - 290 členů
Hlavní město: Teherán (8 154 051)
Největší města: Mašhad (2 749 000), Isfahán (1 756 000), Karadž (1 615 000), Tabríz (1 495 000), Šíráz (1 461 000), Ahváz (1 112 000), Qom (1 074 000)

*z toho 116 600 km2 vodní plochy

Mapa

Írán mapa

Pozn.: Mapa není pod žádnou licencí

TOP MÍSTA

1. ISFAHÁN

Isfahan mflickr.com/photos/25061723@N00/2094574392

                Isfahán leží ve středozápadní části Íránu. Ze západu leží největší íránské pohoří Zagros, z východu další rozlehlé pohoří Kúh-Rúd. Isfahán je třetím největším íránským městem, má rozlohu 494 km2 a žije zde 1 750 000 obyvatel. Město má velké množství historických památek a je známé svojí architekturou, historií a malířstvím. Hlavní náměstí Nakš-e Džahán (Šáhovo náměstí) náleží k největším na světě a je zapsané v seznamu Světového dědictví UNESCO. K hlavním památkám náleží Šáhova mešita z počátku 17. st., královský palác Ali Kapu z téhož období, mešita Džameh založená ke konci 8. st., nejstarší minaret ve městě Ali z 11. st. Dále se ve městě nachází několik historických mostů, nejznámější je Most 33 oblouků z počátku 16. st. Ve městě jsou čtyři křesťanské kostely, historické budovy, několik parků, mauzolea, čtyři muzea a další památky.

 

2. DAMÁVAND

Damavand m  2vflickr.com/photos/rezahp/6005079973

                Damávand je vulkán, nejvyšší hora Íránu a současně i nejvyšší hora Blízkého a Středního východu. Má nadmořskou výšku 5 610 m a leží ve střední části druhého největšího íránského pohoří Elborz, nedaleko od Kaspického moře (přibližně 70 km severovýchodně od Teheránu). Hora má důležité postavení v perské mytologii a folklóru. V oblasti se nachází termální prameny a fumaroly.

 

3. BAM

Bam 640commons.wikimedia.org/wiki/File:BAM_IR2726.JPG

                Bam je menší město na jihovýchodě Íránu. Město je známé svoji citadelou obklopenou Starým městem. První zmínky o citadele se datují do období 500 let před naším letopočtem. Opevnění leželo na Hedvábné stezce. V 7. až 11. st. leželo město v centru řady důležitých obchodních tras. Bam je považovaný za patrně největší město na světě postavené z vepřovic (z cihel z nepálené hlíny). Citadela a středověké město jsou zapsané v Seznamu Světového dědictví. V roce 2003 postihlo město ničivé zemětřesení a až 80% historických budov, včetně citadely, bylo poničeno. Od té doby probíhá rekonstrukce.

 

4. JAZD

Yazd mflickr.com/photos/froderamone/6938422144

                Jazd je město ležící ve středu Íránu. Ze západu je obklopené pohořím Kúh-Rúd, respektive jeho centrální částí Shir Kuh (4 095 m), na východě a severu se rozkládají další menší pohoří, které přechází v největší íránské pouště Lút a Kavír. Město náleží k nejsušším v Íránu, leží v nadmořské výšce 1 200 m a žije zde okolo půl miliónu obyvatel. Jazd je hlavním centrem původního perského náboženství zarathuštrismu a centrem perské architektury. Aridní podnebí významným způsobem ovlivnilo architekturu a stavby ve městě. Nachází se zde například rozsáhlá síť podzemních kanálů (kanáty), které přivádějí do města vodu z hor. Stavby jsou konstruovány tak, aby zachytávaly chladné proudění vzduchu. K hlavním památkám náleží náměstí Amir Čakhmak s mešitou, Páteční mešita založená ve 12. st. a Jazdský chrám ohně (Ataš Behrám), stavba z první poloviny 20. st.

 

5. LÚT

Dasht-e Loot 640commons.wikimedia.org/wiki/File:Lut_Desert_Yardangs_by_Hadi_Karimi.jpg

                Lút je solná poušť na jihovýchodě země. Rozkládá se na ploše okolo 50 000 km2 a jedná se o jedno z nejsušších míst na světě s nejvyššími teplotami. Byla zde naměřena teplota převyšující 70°C. Na některých místech pouště vznikly působením větru sedimentární útvary, jardangy. Jedním z míst s přístupem do pouště je malé město Shahdad v provincii Kerman.

 

6. ŠÍRÁZ

Shiraz Iran mflickr.com/photos/ninara/14038627424

                Šíráz je město ležící na jihozápadě Íránu, obklopené největším íránským horským pásmem Zagros. Město leží v nadmořské výšce 1 500 m, má rozlohu 240 km2 a žije zde okolo 1,5 miliónu obyvatel (je šestým největším íránským městem). Šíráz je centrem perské kultury a je jedním z nejstarších měst na Blízkém a Středním východě. První zmínky o městě jsou z doby před 4 tisíci lety. Ve 13. st. bylo město centrem vzdělanosti a umění. I dnes má Šíráz přívlastek město básníků, literatury, vína a květin. K hlavním památkám náleží opevnění Karima Chána, hrobky a poutní místa básníků Háfize a Sádího, mešita Atigh Jame z 9. st. a městská brána Kuran. Šíráz je také považovaný za město zahrad, nejznámější je zahrada Eram.

 

7. MAŠHAD

Imam Reza shrine 640commons.wikimedia.org/wiki/File:Placing_Carpets,_Imam_Ridha_Mosque.jpg

                Mašhad je druhé největší íránské město. Leží na severovýchodě země, v blízkosti hranic s Turkmenistánem a Afghánistánem. Město má rozlohu 327 km2 a žije zde 2 750 000 obyvatel. Město bylo založeno v 9. st., leželo na Hedvábné stezce. Hlavní památkou ve městě je komplex imáma Rezy. Jedná se o jedno z hlavních turistických a poutních míst v Íránu. Zahrnuje jednu z největších mešit na světě založenou v 9. st., dále muzeum, knihovnu, učebny, univerzitu a další stavby.

 

Zdroje: Smith, H., Baker, P.: Iran. Bradt 2014.; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution - No Derivse a CC 3.0 Unported

REGIONY A PROVINCIE

                Írán je rozdělen na 31 provincií. Zároveň se rozlišuje 5 hlavních regionů.

Turismus, itto.org (en)

Region, provincie, rozloha km2, hlavní město

Severozápadní region

Ardabíl, 17 800 km2, Ardabíl

Gilan, 14 042 km2, Rašt

Kurdistán, 29 137 km2, Sanandadž

Východní Ázerbajdžán, 45 650 km2, Tabríz

Zandžan, 21 773 km2, Zandžan

Západní Ázerbajdžán, 37 437 km2, Urumíje

Severní region

Alborz, 5 833 km2, Karaj

Golestán, 20 195 km2, Gorgán

Kazvín, 15 549 km2, Kazvín

Mázandarán, 23 701 km2, Sárí

Qom, 11 526 km2, Qom

Semnán, 97 491 km2, Semnan

Teherán, 18 814 km2, Teherán

Západní region

Hamadán, 19 368 km2, Hamadán

Chúzistán, 64 055 km2, Ahváz

Ílám, 20 133 km2, Ílám

Kermanšáh, 24 998 km2, Kermanšáh

Lorestán, 28 294 km2, Chorramábád

Markazí, 29 130 km2, Arak

Střední region

Búšehr, 22 743 km2, Bušehr

Čahármahal a Bachtijárí, 16 332 km2, Šahr-e Kord

Fárs, 122 608 km2, Šíráz

Hormozgán, 70 669 km2, Bandar Abbas

Isfahán, 107 029 km2, Isfahán

Kohgíluje a Bójer- Ahmad, 15 504 km2, Jasuj

Východní region

Jižní Chorásán, 69 555 km2, Bírdžand

Chorásán Razaví, 144 681 km2, Mašhad

Jazd, 129 285 km2, Jazd

Kermán, 180 836 km2, Kermán

Severní Chorásán, 28 434 km2, Bodžnúrd

Sístán a Balúčistán, 181 785 km2, Zahedán

Írán provincie

 Mapa je pod licencí Creative Commons

VÍZA, MĚNA, PRAKTICKÉ INFORMACE 

                Vstup. Pro pobyt delší než čtrnáct dní je třeba zažádat o vízum na Velvyslanectví Íránské islámské republiky v Praze. Při pobytu kratším než 14 dnů, je možné získat vízum přímo v Íránu, na některém z hlavních letišť (nemusí být uděleno).

                Doklady. Čeští turisté přijíždějící do Íránu musí mít cestovní pas s platností nejméně 6 měsíců ode dne vstupu do země a platné íránské vízum.

                Měna. Rial, IRR. 10 000 rialů = 5 Kč (2018), aktuální kurz

                Časové pásmo. UTC+3h 30m, letní čas +4h 30m (o 2,5 hodiny více než v ČR, v závislosti na našem a íránském letním čase)

                Bezpečnost. Doporučuje se dbát během pobytu v Íránu maximální opatrnosti a nedoporučuje cestovat do určitých oblastí země. Především v příhraničních oblastech na severozápadě země (západní části provincií Západní Ázerbájdžán, Kordestán a Kermánšáh), kde občasně dochází k ozbrojeným střetům. S Pákistánem a Afghánistánem hraničící jihovýchodní provincie Sístán a Balúčistán se vyznačuje zvýšenou kriminalitou související s chudobou, drogovým obchodem a v poslední době zvýšenou aktivitou protistátních ozbrojených skupin, které útočí na státní cíle z různých motivů.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY

                 Írán je převážně hornatá země. Střed Íránu zaujímá Íránská vysočina, která je rozdělena na různá horská pásma (např. Kohrúdské hory) a na bezodtoké pánve. Na severovýchodě se nachází poušť Dašt-e Kavír (Velká solná poušť) a na ni navazuje (jihovýchodním směrem) poušť Lut. Jedná se o vnitrozemské pouště bez vegetace pokryté většinou pískem nebo hlínou obohacenou solí. Lut s nadmořskou výškou 250 metrů je nejníže položeným místem v centrálním Íránu. Na severu země, u Kaspického moře, se rozkládá pohoří Elborz s nejvyšší íránskou horou Demávend, 5 671 m. Na západě země při pobřeží Perského zálivu leží mohutné pohoří Zagros (nejvyšší hora Zardkúh, 4 547 m). Stejně tak na východě území tvoří hranice země s Afghánistánem i Pákistánem pohoří o výškách kolem 3 000 až 4 000 metrů. Nížinných oblastí je v Íránu poskrovnu. Největší nížina se rozkládá v oblasti bývalé Mezopotámie na jihozápadě země (při Perském zálivu, v povodí řeky Tigris), další nížiny jsou na severu za pohořím Elborz při pobřeží Kaspického moře a na jihovýchodě u Ománského zálivu (Arabské moře).

                Přibližně polovinu území zaujímají pouště a polopouště s trnitou vegetací, místy suchými lesy. Rozsáhlejší lesy lze najít pouze na severní straně Elborzu a v nížině u Kaspického moře. Mezi stromy převažují dub, jalovec, habr, jasan a javor.

Irán fyzická mapa 2

Zdroje: Univesrum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2000., Wikipedia.org

Mapa je pod licencí Creative Commons

Světové dědictví

Írán má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 22 kulturních a přírodních památek. V počtu památek světového dědictví je na jedenáctém až čtrnáctém místě na světě.

Odkazy

Britannica, Iran (en)

CIA World Factbook, Iran (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Írán (cs)

Wikipedie, Írán (cs)

Statistický úřad, amar.org.ir (en)

Dokumenty

Írán (ČT, Objektiv, 2008 až 2018)

Průvodci a mapy

Průvodci po Íránu

Mapy Íránu

end faq

Share