logo

.


RUSKO  Rusko / Rossija / Rossijskaja federacija


Základní informace

Rozloha: 17 098 242 km2*
Počet obyvatel: 143 000 000 (2016)
Hustota obyvatel: 8,5/km2
Úřední jazyk: ruština
Obyvatelstvo: 78% Rusové, 4% Tataři, 1,5% Ukrajinci, 1% Baškirové, 1% Čuvaši, 1% Čečenci, 13,5% ostatní
Náboženství: 43% bez vyznání, 41% ruští pravoslavní, 6,5% muslimové, 4% ostatní křesťané, 1,5% ostatní pravoslavní
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorové Federální shromáždění; sněmovna (Duma) - 450 členů a Federální rada - 166 členů
Hlavní město: Moskva (11 900 000)
Největší města: Petrohrad (5 230 000), Novosibirsk (1 480 000), Jekatěrinburk (1 350 000), Nižnij Novgorod (1 250 000), Samara (1 170 000), Kazaň (1 160 000), Omsk (1 155 000), Čeljabinsk (1 140 000), Rostov na Donu (1 100 000), Ufa (1 095 000), Volgograd (1 090 000)

*z toho vodní plochy 720 500 km2

Mapa

Rusko mapa 1

Mapa není pod žádnou licencí

TOP MÍSTA

1. PETROHRAD

Petrohrad 3commons.wikimedia.org/wiki/File:Kunstkamera_SPB.jpg

                Petrohrad je druhé největší město v Rusku. Leží na západě Ruska, ve Finském zálivu, na východním pobřeží Baltského moře. Město leží na řece Něvě, necelých 30 kilometrů západně od Ladožského jezera. Petrohrad je s řadou významných památek a muzeí považován za kulturní centrum Ruska. Žije zde okolo 5 miliónů obyvatel. Město bylo založeno v roce1703 Petrem I. Velikým a v průběhu 18. a 19. století, až do roku 1917, bylo hlavním městem Ruska. K hlavním památkám náleží barokní Zimní palác od italského architekta B. F. Rastrelliho postavený v letech 1754 až 1762, jedno z největších muzeí na světě Ermitáž, Petropavlovská pevnost založená v roce1703 s chrámem sv. Petra a Pavla, budova Admirality, Kunstkamera - první muzeum v Rusku dokončené v roce 1727, katedrála sv. Izáka z první poloviny 18. století, klasicistní Kazaňská katedrála z počátku 19. století, katedrála Vzkříšení Ježíše Krista, katedrála sv. Mikuláše založené v polovině 18. století nebo klášter Alexandra Něvského z počátku 18. století - první klášter v Petrohradu.

 

2. KAMČATKA

Kamchatka  5flickr.com/photos/31176607@N05/16111740782

                Kamčatka je poloostrov na severovýchodě Asie, respektive Ruska. Poloostrov má délku více jak 1 300 km, největší šířku má přibližně 400 km, celková rozloha je okolo 350 000 km2. Ze západu leží Ochotské moře, z východu Beringovo moře a Tichý oceán. Středem ostrova prochází Středokamčatské pohoří, nejvyšší bod 3 621 m. Na jihovýchodě poloostrova se rozkládá Východokamčatské pohoří. Kamčatka je známá více jak 160 vulkány, z toho je 29 aktivních. Nejvyšší vulkán a hora Kamčatky je Ključevskaja (4 750 m). Známý je stratovulkán Kronocký (3 527 m) s téměř dokonalým kónickým tvarem. V severní části poloostrova je tundra, na jihu jsou lesy.

 

3. JEZERO BAJKAL

Lake Baika 2flickr.com/photos/markomikkonen/14647427920 

                Bajkal je svým objemem největší jezero světa, také se jedná o nejhlubší jezero na světě (1 642 m). Bývá také považováno za jedno z nejstarších jezer na světě. Bajkalské jezero má délku 636 km, maximální šířka je 79 km a rozkládá se na ploše 31 500 km2. Leží v jihovýchodní části Ruska, přibližně 120 km severovýchodně od hranice s Mongolskem. Téměř podél celého západního pobřeží se rozkládá Bajkalské pohoří, nejvyšší bod 2 572 m. Celkem má Bajkal 336 přítoků, odtéká pouze řeka Angara. V Bajkalském jezeře se nachází 27 ostrovů, největší Olhon má 730 km2.

 

4. ZÁPADNÍ KAVKAZ

Caucas 2 lflickr.com/photos/maxdawncat/35497005500

                Kavkaz je horský systém na jihozápadě Ruska, rozkládající se dále na území Gruzie a Ázerbajdžánu. Leží mezi Černým a Kaspickým mořem v délce 1 100 km, šířka je okolo 150 km. Nejvyšší horou je Elbrus (5 633 m), je zároveň také nejvyšší horou Ruska. Západní Kavkaz se rozkládá od Černého moře až k úpatí hory Elbrus. Oblast je známá původními lesními porosty, pastvinami, alpínskými loukami a řadou endemických rostlin a živočichů. V roce 1999 byl Západní Kavkaz zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO.

 

5. NOVGOROD

Novgorod mflickr.com/photos/zemzina/17075865525

                Novgorod je jedno z nejstarších měst na ruském území. Je známé od roku 859. Ve 14. st. náleželo mezi největší evropská města. Město leží na severozápadě Ruska, 170 km jihovýchodně od Petrohradu, na řece Volchov. V současné době má rozlohu 90 km2 a žije zde okolo 220 000 obyvatel. Ve městě se nachází řada historických památek z 11. až 19. st. K hlavním náleží katedrála sv. Sofie z 11. st., Novgorodský hrad s nejstarším palácem a zvonicí v Rusku (z pol. 15. st.), katedrála sv. Mikuláše z 12. st. a nejstarší klášter v Rusku - sv. Jiří založený roku 1030.

 

6. ALTAJ

Altai 640commons.wikimedia.org/wiki/File:Sunset_at_Kucherla_lake.jpg

                Pohoří Altaj leží ve střední Asii, v místech, kde se protínají hranice Ruska, Číny, Kazachstánu a Mongolska. Nejvyšší hora pohoří Bělucha (4 506 m) leží na ruském území. Severní svahy Altaje (v Rusku) jsou zalesněné, na jihu (Čína, Mongolsko) převažují vysokohorské stepi, směrem na východ (k poušti Gobi) se objevují polopouště. 900 km2 pohoří je zaledněno (je zde okolo 1 500 ledovců), v oblasti se nachází okolo 7 000 jezer (v Rusku je největší Telecké jezero – 223 km2, délka 78 km, největší hloubka 325 m) a více jak 20 000 řek, pramení zde Irtyš, hlavní přítok Obu.

 

7. NÁRODNÍ PARK JUGYD VA

Jugyd Va 3commons.wikimedia.org/wiki/File:Пейзаж_с_Манарагой.jpg

                Jugyd va je s rozlohou 18 917 km2 druhým největším ruským národním parkem. Byl založený v roce 1994. Národní park se nachází v severní části pohoří Ural. V parku se nachází jedny z nejrozlehlejších boreálních lesů v Evropě. Ve vyšších polohách a v severní části je tundra. Rostou zde především jehličnany, z listnatých stromů zde převažují osiky a bříza. Park dále tvoří údolí s řekami, rašeliniště a jezera. Vyskytuje se zde okolo 180 druhů rostlin. Z fauny zde žijí vlci, medvědi, polární lišky, sobi arktičtí, rosomáci sibiřští nebo vydry. Na severovýchodní hranici parku pak leží nejvyšší hora pohoří Ural a nejvyšší hora evropské části Ruska Narodnaja (1 895 m).

 

8. VLADIMIR A OKOLÍ

Vladimir 3commons.wikimedia.org/wiki/File:Ансамбль_Успенского_собора.jpg

                Vladimir je původně historické město, dnes se 300 tisíci obyvateli, které leží 190 kilometrů severovýchodně od Moskvy. Město bylo založené na počátku 12. století a ve středověku bylo jedním z hlavních měst v Rusku. Z této doby také pochází nejvýznamnější místní památky. K hlavním náleží Uspenský chrám z poloviny 12. století, chrám sv. Demetria z konce 12. století a městská Zlatá brána z druhé poloviny 12. století. V okolí města Vladimir se nachází další významné historické památky. K hlavním náleží klášter sv. Eutýnia založený v polovině 14. století, Suzdalská pevnost založená v 11. století (obě památky jsou ve městě Suzdal, který leží 30 kilometrů severně od Vladimira), Bogoljubský klášter ze 13. století a chrám Panny Marie na Něrli z poloviny 12. století (památky leží v obci Bogoljubovo, 10 km severovýchodně od města Vladimir) a chrám sv. Borise a Gleba rovněž z poloviny 12. století v obci Kidekša.

 

9. JEKATĚRINBURG

Yekaterinburg mflickr.com/photos/76510074@N06/17369111551

                Jekatěrinburg je čtvrté největší město Ruska. Nachází se na východním úpatí Pohoří Ural a leží na hranici mezi Evropou a Asií. Má rozlohu 495 km2 a žije zde 1 350 000 obyvatel. Město je důležitým průmyslovým a kulturním centrem Uralské oblasti (tzv. federální okruh o rozloze 1 800 000 km2). Jekatěrinburg byl založený v roce 1723, dnes se zde nachází 16 státních univerzit, řada divadel a více jak 30 muzeí.

 

10. SOLOVECKÉ OSTROVY

Solovecké ostrovycommons.wikimedia.org/wiki/File:Соловецкий_монастырь.jpg

                Solovecké ostrovy je souostroví v Bílém moři na severozápadě Ruska. Nachází se přibližně 280 kilometrů východně od hranice s Finskem. Souostroví má rozlohu 347 km2 a tvoří ho především tři hlavní ostrovy: Solovecký ostrov (246 km2), Anzerský ostrov (47 km2) a ostrov Velká Muksalma (17 km2). Na souostroví žije méně než tisíc obyvatel. Ostrovy byly osídlené již v 5. století před naším letopočtem. V 15. století se staly místem aktivity pravoslavné církve, která zde založila klášter a vystavěla několik chrámů. Hlavní památkou na ostrovech je opevněný Solovecký klášter založený v roce 1436 a vystavěný v 16. století, jedna z největších klášterních staveb v severním Rusku.

 

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0

OBLASTI, REPUBLIKY, KRAJE 

                Rusko se skládá z 83 subjektů. 46 oblastí, 21 republik, 9 krajů, 4 autonomních okruhů, 1 autonomní oblasti a 2 federálních měst.

Republika, hlavní město

01 Adygejsko (Адыгея), Majkop

02 Baškortostán (Башкортостан), Ufa

03 Burjatsko (Бурятия), Ulan-Ude

04 Altaj (Алтай), Gorno-Altajsk

05 Dagestán (Дагестан), Machačkala

06 Ingušsko (Ингушская), Magas

07 Kabardsko-Balkarsko (Кабардино‑Балкарская), Nalčik

08 Kalmycko (Калмыкия), Elista

09 Karačajevsko-Čerkesko (Карачаево‑Черкесская), Čerkesk

10 Karélie (Карелия), Petrozavodsk

11 Komi (Коми), Syktyvkar

12 Marijsko (Марий-Эл), Joškar-Ola

13 Mordvinsko (Мордовия), Saransk

14 Sacha (Jakutsko) (Саха, Якутия), Jakutsk

15 Severní Osetie-Alanie (Северная Осетия‑Алания), Vladikavkaz

16 Tatarstán (Татарстан), Kazaň

17 Tuva (Тыва), Kyzyl

18 Udmurtsko (Удмуртская), Iževsk

19 Chakasko (Хакасия), Abakan

20 Čečna (Чеченская), Groznyj

21 Čuvašsko (Чувашская, Чаваш), Čeboksary

Kraj, hlavní město

22 Altajský (Алтайский), Barnaul

27 Chabarovský (Хабаровский), Chabarovsk

41 Kamčatský (Камчатский), Petropavlovsk-Kamčatskij

23 Krasnodarský (Краснодарский), Krasnodar

24 Krasnojarský (Красноярский), Krasnojarsk

90 Permský (Пермский), Perm

25 Přímořský (Приморский), Vladivostok

26 Stavropolský (Ставропольский), Stavropol

75 Zabajkalský (Забайкальский), Čita

Oblasti, hlavní město

28 Amurská (Амурская), Blagověščensk

29 Archangelská (Архангельская), Archangelsk

30 Astrachaňská (Астраханская), Astrachaň

31 Belgorodská (Белгородская), Belgorod

32 Brjanská (Брянская), Brjansk

33 Vladimirská (Владимирская), Vladimir

34 Volgogradská (Волгоградская), Volgograd

35 Vologdská (Вологодская), Vologda

36 Voroněžská (Воронежская), Voroněž

37 Ivanovská (Ивановская), Ivanovo

38 Irkutská (Иркутская), Irkutsk

39 Kaliningradská (Калининградская), Kaliningrad

40 Kalužská (Калужская), Kaluga

42 Kemerovská (Кемеровская), Kemerovo

43 Kirovská (Кировская), Kirov

44 Kostromská (Костромская), Kostroma

45 Kurganská (Курганская), Kurgan

46 Kurská (Курская), Kursk

47 Leningradská (Ленинградская), Petrohrad

48 Lipecká (Липецкая), Lipeck

49 Magadanská (Магаданская), Magadan

50 Moskevská (Московская), Moskva

51 Murmanská (Мурманская), Murmansk

52 Nižněnovgorodská (Нижегородская), Nižnij Novgorod

53 Novgorodská (Новгородская), Novgorod

54 Novosibirská (Новосибирская), Novosibirsk

55 Omská (Омская), Omsk

56 Orenburská (Оренбургская), Orenburg

57 Orelská (Орловская), Orjol

58 Penzenská (Пензенская), Penza

60 Pskovská (Псковская), Pskov

61 Rostovská (Ростовская), Rostov na Donu

62 Rjazaň (Рязанская), Rjazaň

63 Samarská (Самарская), Samara

64 Saratovská (Саратовская), Saratov

65 Sachalinská (Сахалинская), Južno-Sachalinsk

66 Sverdlovská (Свердловская), Jekatěrinburg

67 Smolenská (Смоленская), Smolensk

68 Tambovská (Тамбовская), Tambov

69 Tverská (Тверская), Tver

70 Tomská (Томская), Tomsk

71 Tulská (Тульская), Tula

72 Ťumenská (Тюменская), Ťumeň

73 Uljanovská (Ульяновская), Uljanovsk

74 Čeljabinská (Челябинская), Čeljabinsk

76 Jaroslavská (Ярославская), Jaroslavl

Federální města

77 Moskva

78 Petrohrad

Autonomní oblast, hlavní město

79 Židovská (Еврейская), Birobidžan

Autonomní okruh, hlavní město

83 Něnecký (Ненецкий), Narjan-Mar

86 Chantymansijský (Ханты‑Мансийский), Chanty-Mansijsk

87 Čukotský (Чукотский), Anadyr

89 Jamalo-něnecký (Ямало‑Ненецкий), Salechard

Rusko regiony

Mapa je pod licencí CC 

VÍZA, MĚNA, PRAKTICKÉ INFORMACE

                Vstup. O ruské vízum mohou občané ČR požádat pouze na ruských velvyslanectvích a konzulátech. Vízum lze vyřídit i prostřednictvím některých cestovních kanceláří v ČR, pokud však cestující není členem zájezdu pořádaného takovou cestovní kanceláří, obstarat si takto vízum se nedoporučuje.

                Doklady. Při cestě do Ruské federace musí mít cestující u sebe: cestovní pas nebo jiný cestovní doklad opatřený platným ruským vízem, cestovní doklad musí být platný minimálně 6 měsíců po ukončení pobytu v Rusku; prostředky na celou dobu pobytu nebo doklad prokazující zajištění nákladů spojených s pobytem v Rusku; doklad o zdravotním pojištění na území Ruska.

                Měna. Rubl, RUB. 100 rublů = 33 Kč (2018), aktuální kurz

                Bezpečnost. Bezpečnostní situace v některých oblastech RF zůstává nadále a dlouhodobě problematická (Dagestán, Čečensko, Severní Osetie, Karačevo-Čerkessie, Kabardino-Balkarie). Cestování do těchto oblastí může být spojeno se zvýšeným rizikem. Je třeba počítat s tím, že okrajové (venkovské) oblasti Ruska představují určité riziko. Vzdálenosti jsou značné a cizinec, který cestuje autem, může narazit na lokální kriminalitu stejně jako na korupční praktiky policistů a pohraničníků.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY

                 Z hlediska přírodních poměrů lze Rusko rozdělit na čtyři regiony. Evropská část Ruska (končí pohořím Ural), dále Západosibiřská část (mezi Uralem a řekou Jenisej), dále Střední Sibiř (mezi řekami Jenisej a Lena) a Dálný východ (od Leny až k Tichému oceánu). Centrem evropské části Ruska je Východoevropská rovina. Průměrná výška Východoevropské roviny je 170 metrů nad mořem, tvoří ji nízké vrchoviny a nížiny. Mezi největší vrchoviny náleží Středoruská (nejvyšší bod 287 m), Povolžská (nejvyšší bod 375 m), Timanská (461 m) nebo Severní Úvaly (293 m). Oblasti vrchovin střídají nížiny, k největším patří Ockodonská či Kaspická nížina. Jih evropské části Ruska ohraničuje pohoří Kavkaz s nejvyšší horou Elbrus, 5 642 m. Pohoří Ural odděluje evropský a asijský kontinent, má délku 2 500 kilometrů a šířku 150 kilometrů, nejvyšší hora je Narodnaja (1 895 m). Západosibiřskou část Ruska tvoří především Západosibiřská rovina, která se výškově pohybuje mezi 50 až 300 metry nad mořem. Oblast je bohatá na řeky, největší jsou Ob, Irtyš a Jenisej. V jihovýchodní části, u hranic s Kazachstánem, Mongolskem a Čínou, se rozkládá pohoří Altaj. Třetí část Ruska, Střední Sibiř, tvoří především Středosibiřská plošina. Nadmořská výška se pohybuje mezi 500 až 700 m, na severu plošiny vystupuje pohoří Putorana (nejvyšší bod Kameň, 1 701 m), na jihovýchodě Stanová vysočina. Na severu je pak Středosibiřská plošina zakončena Severosibiřskou nížinou, na kterou ještě před pobřežím severního oceánu navazuje Pohoří Byrranga (nejvyšší bod 1 149 m). Na jihozápadě je Středosibiřská plošina zakončena pohořími Západní a Východní Sajany (nejvyšší hora Munku Sardyk, 3 492 m). Na jihu a jihovýchodě na ni navazuje Jablonové pohoří (1 706 m) a Stanové pohoří (nejvyšší bod 2 142 m). Dálný východ tvoří řada pohoří, řek, nížin, Kamčatský poloostrov a ostrov Sachalin. Východně od řeky Leny leží Verchojanské pohoří (nejvyšší horou je Mus Chaja, 2 959 m), za ním následuje Čerského pohoří (3 003 m) a Kolymské pohoří (1 962 m). Pohoří se nachází mezi 60 a 70°severní šířky, oblast je velmi řídce osídlená, má nejstudenější zimy z celého Ruska, sníh je po celý rok. Součástí oblasti je také poloostrov Kamčatka (472 300 km2), kde se nachází 29 činných vulkánů, nejvyšší je vulkán Ključevskaja, 4 750 m. Jižně, při pobřeží Ochotského moře, leží Džugdžurské pohoří (nejvyšší hora 1 906 m). Pod ústím řeky Amur do Japonského moře se rozkládá pohoří Sichote Aliň (2 077 m). Východně od pohoří leží ostrov Sachalin s rozlohou 72 500 km2. V oblasti Severního ledového oceánu přináleží k Rusku řada ostrovů, největší je souostroví Nová země (90 650 km2).

                Ruské území se rozkládá v oblasti několika vegetačních pásem. Nejseverněji leží Rusko v oblasti arktické pustiny, jižněji se nachází tundry a lesotundry. Níže leží jehličnaté lesy tajgy, dále smíšené lesy a listnaté lesy. Dále k jihu se nachází louky a pastviny stepí a polopouště (v oblasti Kaspického moře). Malá část černomořského pobřeží v oblasti Kavkazu patří lesům subtropického pásma. V Rusku jsou dva miliony sladkých a slaných jezer, celkem se rozkládají na ploše 350 000 km2. Největší je Bajkal na jihu střední Sibiře, k dalším velkým jezerům náleží Ladožské, Oněžské a Tajmyr.

Rusko fyzická mapa

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2000., Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

                Rusko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 29 kulturních a přírodních památek. V počtu památek světového dědictví je na devátém místě na světě.

Národní parky

                V Rusku se v současnosti nachází okolo 50 národních parků.

Seznam národních parků, Wikipedia (en, ...)

Národní parky, Russia.com (en, ru)

Národní parky, tonkosti.ru (ru)

Odkazy

Britannica, Russia (en)

CIA World Factbook, Russia (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Rusko (cs)

Wikipedie, Rusko (cs)

Dokumenty

Bajkal (ČT, 2007)

Kaliningrad (ČT, 2004)

Kalmycko (ČT, 2012)

Kalužská oblast (ČT, 2011)

Karélie (ČT, 2010)

Oněžské jezero (ČT, 2010)

Petrohrad (ČT, 2007)

Rostovská oblast (ČT, 2012)

Uralská oblast (ČT, 2004)

Průvodci a mapy

Průvodci po Rusku

Mapy Ruska

end faq

Share