logo

.


CHORVATSKO  Chorvatsko / Republika Hrvatska


Základní informace

Rozloha: 56 538 km2
Počet obyvatel: 4 155 000 (2017)
Hustota obyvatel: 74/km2
Úřední jazyk: chorvatština
Obyvatelstvo: 90,5% Chorvati, 4,5% Srbové, 5% ostatní
Náboženství: 86% římští katolíci, 7% bez vyznání, 4,55 pravoslavní, 1,5% muslimové
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament - 100 až 160 členů
Hlavní město: Záhřeb (793 000)
Největší města: Split (178 000), Rijeka (129 000), Osijek (108 000), Zadar (75 000), Velika Gorica (64 000), Slavonski Brod (59 000), Pula (57 000)

Mapa

Chorvatsko mapa

Mapa není pod žádnou licencí

TOP MÍSTA

1. DUBROVNÍK

Dubrovnik 2  2vflickr.com/photos/liakadaweb/26840686959

                Dubrovník je přístavní město na jihu Dalmácie. Pro své četné, zejména renesanční a barokní, památky bývá nazýván „královnou Jadranu“. Ve středověku byl Dubrovník samostatnou republikou, která měla styky s celým Středomořím. Od roku 1526 byl pod nadvládou Turecka, od 1815 Rakouska – Uherska, 1918 v rámci Jugoslávie a od roku 1991 je součástí samostatného Chorvatska. Mezi hlavní památky patří goticko-renesanční palác Sponza z počátku 16. století, gotický Rektorský palác z konce 15. století, renesanční chrám Spasitele z počátku 15. století nebo městské hradby. Město má rozlohu 143 km2 a žije zde okolo 45 tisíc obyvatel.

 

2. PLITVICKÁ JEZERA

Plitvice 2flickr.com/photos/34610267@N05/35503465486

                Plitvická jezera se nacházejí na severu Dalmácie, přibližně v půli cesty mezi Záhřebem a Zadarem. Národní park má rozlohu 297 km2 a zahrnuje soustavu 16 jezer různé velikosti v nadmořských výškách 514 až 639 metru. Jezera jsou obklopená lesy, v údolí řeky Korany mezi pohořími Mala Kapela a Lička Plješivica. Největší jezero se jmenuje Kozjak a má hloubku 49 m.

 

3. HVAR

Hvar 5flickr.com/photos/apapp/34667112710

                Ostrov Hvar leží na jihu Dalmácie, nedaleko města Split. S rozlohou 300 km2 je čtvrtým největším chorvatským ostrovem Většinou je zalesněný, nejvyšší bod má 626 m. Hlavní město se jmenuje rovněž Hvar, leží na západní straně, na opačné straně od pevniny. Město Hvar bylo jedním z hlavních přístavů Benátské republiky. Dalším historickým městem na Hvaru je Stari Grad založený již starověkými Řeky. Kulturní krajina v okolí města, kde se již po staletí pěstuje víno a olivy je součástí světového dědictví UNESCO. Hvar náleží k hlavním centrům turistického ruchu v Chorvatsku.

 

4. VELEBIT

Velebit  2vflickr.com/photos/snakedriver/1314197357

                Velebit je nejrozlehlejší chorvatské pohoří, nikoliv nejvyšší. Je součástí Dinárských hor. Nejvyšší hora Velebitu Vaganski vrh (1 757 m) je čtvrtou nejvyšší chorvatskou horou. Pohoří se rozkládá ze severozápadu na jihovýchod podél pobřeží Jaderského moře v délce okolo 140 kilometrů. Šířku má 10 až 35 kilometrů. Leží ve středo-západní části země. Pohoří je přerušené třemi hlavními průsmyky. Západní část Velebitu je skalnatá s útesy, vegetaci tvoří hlavně keře. V nižších polohách, na východně straně, naopak rostou lesy. V pohoří jsou dva národní parky. Na severu Severní Velebit, na jihu Národní park Paklenica.

 

5. ZADAR

Zadar 2flickr.com/photos/lucasartoni/35904944362

                Zadar se nachází na pobřeží Jaderského moře, přibližně v půli délky chorvatského pobřeží. Město je centrem Dalmácie a má řadu historických staveb, včetně památek z římského období. K hlavním náleží římské fórum z 3. století, předrománský kostel sv. Donáta z 9. století, románský dóm sv. Anastázie z 12. až 13. století, kostel Panny Marie z 11. století nebo zbytky středověkého opevnění z počátku 15. století. Oblast byla osídlena již v pozdní době kamenné. Od starověku leželo město v centru obchodních cest. V roce 1202 bylo dobyto Benátčany, od počátku 18. století do založení Jugoslávie patřilo k Habsburské monarchii. Dnes je politickým, kulturním a turistickým centrem Dalmácie. Je zde sídlo katolického a pravoslavného arcibiskupství. Žije zde 75 000 obyvatel.

 

6. ROVINJ

Rovinj  2vflickr.com/photos/22446827@N02/3804028586

                Rovinj je menší město na pobřeží poloostrova Istrie. Žije zde okolo 15 000 obyvatel. Město je oblíbeným turistickým cílem. Historické jádro města má řadu památek z benátského období. Dominantou města je bazilika sv. Eufemia se 62 metrů vysokou věží.

 

7. MLJET

Mljet  2vit.wikipedia.org/wiki/File:Great_Lake,_Island_of_Mljet,_Croatia.JPG

                Ostrov Mljet se nachází na jihu Chorvatska, nedaleko města Dubrovník. Je nejjižněji a nejvýchodněji položeným chorvatským velkým ostrovem. Mljet má rozlohu 98 km2 a je osmým největším ostrovem. Žije zde okolo 1 000 obyvatel. Většina ostrova je zalesněná, v západní části se nachází národní park vyhlášený v roce 1960. Hlavními porosty jsou borovice, vavříny, pistácie, vřesovce a jalovce. Nejvyšší bod ostrova má 514 metrů.

 

8. RAB

Rab  2vflickr.com/photos/33721019@N00/1471306889

                Rab je ostrov v severní části Dalmácie, blíže k pobřeží, u pohoří Velebit. Ostrov je hornatý a zalesněný. Pěstuje se zde olivovník a vinná réva. Ostrov má 94 km2 a žije zde okolo 10 tisíce obyvatel. Centrem je město Rab se stavbami v benátském stylu.

 

9. KORČULA

Korčula 2  2vcommons.wikimedia.org/wiki/File:Korcula_City.jpg

                Korčula je šestý největší chorvatský ostrov. Nachází se v jižní části země, má rozlohu 276 km2. S 15 000 obyvateli je druhým nejvíce obývaným ostrovem. Ostrov je hornatý, nejvyšší bod má 569 m. Pěstuje se zde vinná réva a jižní ovoce. K hlavním centrům ostrova náleží města Korčula se středověkým opevněním a řadou památek, Vela Luka a Blato.

 

10. TROGIR

Trogir 3flickr.com/photos/archer10/9517498939

                Trogir je historické město a přístav nacházející se 25 kilometrů západně od Splitu. Stará historická část města leží na malém ostrově mezi pevninou a ostrovem Čiovo, se kterými je propojená mosty. Pro svoji benátskou architekturu je Trogir součástí kulturního světového dědictví UNESCO. Město bylo obývané již ve starověku Řeky a Římany. Dominantou města je románsko-gotická katedrála sv. Vavřince ze 13. až 15. století. Ve městě je deset kostelů a řada budov pochází ze 13. století. Zachovaly se středověké hradby a hrad Kamerlengo z 15. století, městská brána ze 17. století. Dále několik paláců, jeden ze 13. století.

 

Zdroje: Bousfield, J.: Chorvatsko. Rough Guides. 1. české vyd. Jota 2007.; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC AttributionCC Attribution-No DerivseCC 3.0

PODNEBÍ, KDY VYRAZIT

                Podnebí jadranské oblasti je středomořské se suchým a teplým létem a mírnou vlhkou zimou. Horské oblasti mají dostatek srážek (až 3 000 mm ročně) a v zimě tam bývá hodně sněhu. Směrem do vnitrozemí a k východu území Chorvatska vzrůstá kontinentální vliv, léta jsou teplá, zimy studené, srážek je méně. Obvyklé průměrné teploty ve vnitrozemí jsou 18°C v červenci a -3°C v lednu. Proudí-li kontinentální studený vzduch směrem k Jaderskému moři, vzniká na pobřeží bouřlivý vítr bora.

                Průměrné letní teploty v Zadaru na pobřeží Jaderského moře jsou 22 až 25°C, teploty přes den pravidelně dosahují hodnoty okolo 30°C. Ke 30°C přes den bývá i na jaře a na podzim. Teplota moře v létě bývá okolo 25°C. Zimní průměrné teploty v Zadaru jsou 8 až 9°C. V jižněji položeném Dubrovníku na pobřeží Jaderského moře jsou průměrné letní teploty shodné 22 až 25°C, obvyklé teploty přes den v létě jsou okolo 28°C, v noci okolo 23°C. Průměrné teploty v zimě jsou 9 až 11°C. V hlavním městě Chorvatska Záhřebu ve vnitrozemí jsou průměrné letní teploty 19 až 21°C, průměrné zimní jsou 0 až 2°C.

Zadar - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)

Dubrovník - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)

Záhřeb - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)

 

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org

REGIONY

              Chorvatsko se skládá z 21 žup (od roku 1992). Historicky zemi tvoří pět hlavních regionů: jádro Chorvatska tvoří Střední Chorvatsko, dále jsou to Istrie, Dalmácie, Slavonie a Dubrovník.

Historická země, rozloha km2, hlavní města

Dalmácie, 12 158 km2, Zadar, Split, Makarska

Dalmácie – Zadarský region

Dalmácie – Šibenický region

Dalmácie – Splitský region

Dubrovník, 143 km2

Istrie, 3 476 km2, Pula

Slavonie, 12 556 km2, Osijek

Střední Chorvatsko, 19 403 km2, Záhřeb, Rijeka

Střední Chorvatsko - Kvarnerský záliv

Střední Chorvatsko – Regiony Lika a Karlovač

Seznam žup, Wikipedia (en)

Chorvatsko - regiony

Mapa je pod licencí CC

VÍZA, MĚNA, PRAKTICKÉ INFORMACE

             Vstup. Občan ČR nepotřebuje ke vstupu na území Chorvatska vízum ani pobytové povolení. Při pobytu delším než 3 měsíce, je povinnost přihlásit se k pobytu na krajském (župním) policejním ředitelství, nejpozději do 8 dnů po uplynutí 3 měsíců jeho pobytu.

Doklady. Cestovní pas nebo občanský průkaz.

Měna. Chorvatská kuna, HRK.1 chorvatská kuna = 3,40 Kč (2018), aktuální kurz

Státní svátky. 1. leden - Nový rok, 6. leden - Tři králové, březen, duben - Velikonoce (pohyblivé), 1. květen - Svátek práce, červen - Boží Tělo (pohyblivé), 22. červen - Den protifašistického boje, 25. červen - Den státnosti, 5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti, 15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie, 8. říjen - Den nezávislosti, 1. listopad - Svátek všech svatých, 25., 26. prosinec - Vánoční svátky

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Finance.cz 

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY 

                Území Chorvatska se skládá ze tří rozdílných oblastí – pobřeží Jaderského moře, Dinárského pohoří a na sever země zasahující Panonské nížiny. Pobřežní část tvoří přibližně jednu třetinu rozlohy země, délka pevninského pobřeží je 1 800 kilometrů. Podél pobřeží leží více jak tisíc ostrovů a ostrůvků. Největší jsou Cres (406 km2), Krk (405 km2), Brač (395 km2), Hvar (297 km2), Pag (284 km2) a Korčula (271 km2). Dinárské hory se rozkládají od jihovýchodní části slovinských hranic, podél celého chorvatského pobřeží (a hranic s Bosnou a Hercegovinou, kde pokračují; místy sahají až k pobřeží Jaderského moře – pohoří Velebit) až k hranicím s Černou Horou (kde pokračují dále na východ). Hory tvoří řada horských pásem, u Istrijského poloostrova je to např. Velika Kapela (nejvyšší bod, 1 526 m), jižněji až k pobřeží zasahuje pohoří Velebit (nejrozlehlejší horské pásmo Dinárských hor na chorvatském území, Vaganski vrh, 1 757 m), jižněji pak nejvyšší Dinara (nejvyšší chorvatská hora, Troglav, 1 913 m). Severní část území Chorvatska, přibližně polovinu území, pak tvoří Panonská nížina s povodím řek Sávy a Drávy. Jedná se o velmi úrodnou oblast využívanou k zemědělství. Částečně do oblasti zasahuje hornatina, největší Papuk (nejvyšší bod, 953 m).

                Největšími chorvatskými řekami jsou Dráva, Sáva a na hranicích se Srbskem tekoucí Dunaj, a dále menší řeky Kupa a Mura. Na pobřeží Jadranského moře roste středomořská vegetace se stále zelenými tvrdolistými porosty – pinie, borovice halepská, cypřiš. V Dinárských horách jsou více keřovité porosty, les jen místy. V Panonské nížiny byly původní lesní a stepní porosty vytlačeny zemědělskou činností.

Chorvatsko fyzická mapa

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org

Mapa je pod licencí Creative Commons

Světové dědictví

Chorvatsko má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 10 kulturních a přírodních památek.

Národní parky

                V Chorvatsku se nachází 8 národních parků. Nejstaršími národními parky jsou Plitvická jezera a Paklenica založené v roce 1949. Největší rozlohou je Národní park Plitvická jezera (297 km2).

Národní parky Chorvatska, Parks of Croatia (en, hr, de, it)

Seznam národních parků, Wikipedia (en, cs, ...)

Název parku, umístění, rozloha km2, založení

Brijuni, Istrie, Brijunské ostrovy, 34 km2, 1983

Kornati, severní Dalmácie, ostrovy Kornati, 50 km2, 1964

Krka, střední Dalmácie, řeka Krka, 109 km2, 1985

Mljet , jižní Dalmácie, ostrov Mljet, 5 km2, 1960

Paklenica, severní Dalmácie, 95 km2, 1949

Plitvická jezera, Střední Chorvatsko, 297 km2, 1949

Risnjak, severozápad Středního Chorvatska, 64 km2, 1953

Severní Velebit, západ Středního Chorvatsko, 109 km2, 1999

Odkazy

Britannica, Croatia (en)

CIA World Factbook, Croatia (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Chorvatsko (cs)

Wikipedie, Chorvatsko (cs)

Statistický úřad, DZS (en, hr)

Dokumenty

Chorvatsko (ČT, Objektiv, 2008 až 2017)

Lošinj (ČT, 2017)

Severní Dalmácie (ČT, 2015)

Střední Dalmácie (ČT, 2016)

Průvodci a mapy

Průvodci po Chorvatsku

Mapy Chorvatska

Doprava

do Chorvatska

ČSA (Praha - Záhřeb)

Letuška

Kiwi

v Chorvatsku

vlaky: HŽPP

autobusy: Croatia Bus, Brioni Pula

Ubytování

Tipy na ubytování ve vybraných destinacích podle Top míst.

Dubrovník - Dubrovník, Dubrovník/hostely

Hvar - Hvar, Hvar/hostelyHvar (město)

Korčula - Korčula, Korčula/hostelyKorčula (město)

Mljet - MljetMljet NP

Plitvická jezera - Plitvická jezera

Rab - Rab, Rab (město)

Rovinj - Rovinj

Trogir - Trogir, Trogir/hostely

Velebit - Velebit - pobřeží, Starigrad-Paklenica, Karlobag

Zadar - Zadar, Zadar/hostely

end faq

Share