logo

.


ITÁLIE  Itálie / Italia / Repubblica Italiana


Základní informace

Rozloha: 301 337 km2
Počet obyvatel: 60 484 000 (2018)
Hustota obyvatel: 201/km2
Úřední jazyk: italština
Obyvatelstvo: 92% Italové, 8% ostatní (zejména 1,6% Rumuni, 0,5% Maročané, 0,5% Albánci, dále Ukrajinci, Indové ad.)
Náboženství: 88% římští katolíci
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorový parlament, poslanecká sněmovna - 630 členů a senát - 315 členů
Hlavní město: Řím (2 645 907)
Největší města: Milán (1 343 700), Neapol (957 749), Turín (899 000), Palermo (653 511), Janov (598 730), Bologna (384 377), Florencie (370 544), Katánie (290 133), Bari (312 373), Benátky (264 906), Verona (252 220)

TOP MÍSTA

 1. ŘÍM

Rome 5flickr.com/photos/archer10/5183791911

                Řím leží ve střední části Itálie, přibližně 30 kilometrů od pobřeží Tyrhénského moře, v regionu Lazio. Město leží na obou březích řeky Tevere, v pahorkatině Campagna di Roma. Historický Řím byl vystavěn na sedmi pahorcích (Kapitol, Aventin, Palatin, Caelius, Kvirinal, Viminal a Esquilin) na levém břehu řeky Tevere. Řím byl založen roku 753 před naším letopočtem, ve 4. století, v době rozkvětu římského císařství zde žilo okolo milionu lidí. Po zániku římského impéria počet obyvatel klesl na 25 000. Když se stal Řím hlavním městem sjednocené Itálie, žilo zde 220 000 obyvatel. Dnes má město rozlohu 1 285 km2 a žije zde 2 870 000 obyvatel. Je to páté nejlidnatější město v Evropě a druhé největší dle rozlohy. V Římě se nachází řada památek z různých období. Nejznámější antickou památkou je Koloseum z druhé poloviny 1. století a Pantheon z počátku 2. století. K hlavním středověkým památkám náležíí například bazilika Panny Marie Sněžné z první poloviny 5. století, nebo bazilika Panny Marie v Trastevere založená ve 4. století. Za jednu z hlavních římských renesančních památek je považováno náměstí na vrchu Kapitol s paláci od Michelangela. Jednou z nejvýznamnějších barokních římských památek je pak náměstí Piazza Navona s kostelem sv. Anežky ze 17. století.

  

2. ÚDOLÍ AOSTY

Valle dAosta 4flickr.com/photos/lfphotos/8016570238

                Údolí Aosty je nejmenší italský region, s nejméně obyvateli (125 000) i nejmenší hustotou obyvatel. Nachází se na severozápadě Itálie, na hranicích se Švýcarskem a Francií. Je jediným italským regionem, kde je úřední řečí vedle italštiny i francouzština. Údolí a region je pojmenován podle hlavního města Aosty. Údolí Aosty se nachází v nejvyšší části Alp, v nadmořské výšce okolo 1 600 metrů. Na západním konci údolí leží nejvyšší hora Evropy masiv Mont Blanc (4 810 m), italsky Monte Bianco. Na sever od údolí leží jedna z nejznámějších alpských hor Matterhorn (4 478 m), italsky Cervino, na severovýchodě pak druhá nejvyšší hora Alp Monte Rosa (4 634 m). Na jihu leží nejvyšší hora Grajských Alp Gran Paradiso (4 061 m). Zde se také nachází nejstarší italský národní park Gran Paradiso založený v roce 1922. Na východě Údolí Aosty pozvolna přechází v Pádskou nížinu. Údolím protéká řeka Dora Baltea, která vzniká pod Mont Blancem soutokem řek Dory di Ferret a Dory di Veny.

  

3. LAGO DI GARDA

Lago di Garda 2  2vflickr.com/photos/137300092@N03/38078643481

                 Gardské jezero je s rozlohou 370 km2 největším italským jezerem. Nachází se na severu Itálie, v předhůří Alp. Severní část jezera je součástí regionu Trentino-Horní Adiže, východní část je součástí Benátska a západní Lombardie. Lago di Garda je ledovcového původu. Je pojmenováno podle menšího města Garda, v období před 18. stoletím se nazývalo Lago di Benaco. Jezero má největší délku 52 kilometrů, největší šířku 17 kilometrů a největší hloubku 346 metrů. Na severozápadní straně jezera se rozkládá alpská skupina Gardské hory, s nejvyšší horou Monte Cadria (2 254 m), která však leží dále od jezera. Na severovýchodě leží 40 kilometrů dlouhá skupina Monte Baldo s nejvyšším vrcholem Monte Baldo (2 218 m. V této části je šířka jezera pouze 2,4 kilometru. Gardské jezero má jako hlavní přítok řeku Sarca na severu a jako hlavní odtok řeku Mincio na jihovýchodě. K nejznámějším městům podél jezera náleží Riva del Garda, Malcesine, Brenzone, Torri del Benaco, Garda, Bardolino, Lazise, Peschiera del Garda, Desenzano del Garda nebo Saló.

  

4. BENÁTKY

Venezia 2flickr.com/photos/pedrosz/35319206004

            Více než 1000 let staré město Benátky leží na severovýchodě Itálie, v Benátském kraji, v laguně chráněné před vlnami Jaderského moře přerušovanými písečnými plážemi. Město je vystavěno na 118 ostrovech a ostrůvcích, které jsou odděleny úzkými kanály, a pospojovány přibližně 400 mosty. Okolo 160 kostelů a řada paláců z období gotiky, renesance a baroka odkazují k historii Benátek jako námořní mocnosti, města obchodu a umění. Centrum Benátek je na náměstí sv. Marka. Zde stojí bazilika sv. Marka, dóžecí palác (Palazzo Ducale, 14. st.) a 99 m vysoká věž Campanile. Středem města prochází Canal Grande (dlouhý téměř 5 km, široký 30 až 70 m a hluboký max. 5 m, má pouze tři mosty), který propojuje nádraží Santa Lucia (na severozápadě Benátek) s nám. sv. Marka.

  

5. AMALFITANA

Amalfitana 2 3vflickr.com/photos/137300092@N03/37500873410

            Amalfitana je část pobřeží Tyrhénského moře u Sorrentského poloostrova. V užším smyslu se jedná o pobřežní cestu, silnici ze Sorrenta do Salerna. Pobřeží tvoří hory, skály, překrásná krajina a několik menších měst. Charakteristické jsou krychlové stavby domů v příkrých skalních svazích a terasovitá políčka, kde se pěstují citrusy, olivy a vinná réva. Nejvyšším vrcholem v oblasti je Monte Faito, 1 278 m. Hlavními "centry" na Amalfitaně jsou Positano, rybářské město se 3 000 obyvateli. Amalfi – letovisko s šesti tisíci stálými obyvateli, přístavem, kostely a dómem ze 13. století. A Sorrento – přístav a historické lázeňské město s řadou památek, kaváren, restaurací, taveren a menších obchodů.

  

6. CINQUE TERRE

Cinque Terre 2 3vflickr.com/photos/137300092@N03/36909758784

                 Cinque Terre je skalnaté pobřeží na severozápadě Itálie, na pobřeží Ligurského moře, západně od města La Spezia. Oblast je součástí Národního parku Cinque Terre. Nachází se v regionu Ligurie, ve východní části tzv. Italské riviéry. Cinque Terre zahrnuje pět obcí umístěných na pobřeží nebo na skalách nad pobřežím. Jsou to od východu: Riomaggiore, Manarola, Corníglia, Vernazza a Monterosso al Mare. Okolní skály a hory jsou součástí Ligurských Apenin. Nejvyšším vrcholem v pobřežní oblasti je Monte Malpertuso (815 m). Jednotlivé vesnice jsou propojeny turistickými trasami. Dostupné jsou i po železnici. Obce byly založeny okolo 10. století. Mají tradici pěstování vína a oliv.

  

7. STŘEDNÍ APENINY

Gran Saso 3  2vflickr.com/photos/137300092@N03/36887156553

                 Střední Apeniny jsou centrální částí apeninského pohoří, ve střední Itálii, převážně v regionu Abruzzo. Tvoří nejvyšší část Apenin, s nejvyšší horou Apenin Corno Grande (2 912 m) v masivu Gran Sasso. Nejvyšší vrcholy Středních Apenin mají výšku přes 2 000 m a místy i přes 2 500 m. V jihovýchodní části, blíže k pobřeží Jaderského moře, se v masivech Gran Saso a Majella nachází národní parky. V Majelle také leží druhá nejvyšší hora Apenin, Monte Amaro (2 793 m). Jihozápadní část Středních Apenin je nižší, okolo 2 000 m, ve velké části pohoří rostou lesy. Oblast je také bohatá na faunu. Žijí zde například medvědi hnědí, vlci apeninští nebo orli skalní.

  

8. FLORENCIE

Florence 4  2vflickr.com/photos/137300092@N03/26275484009

            Florencie je městem paláců, chrámů, kostelů, historických domů, městem umění. Dominantu tvoří chrám Santa Maria del Fiore a Palazzo Vecchio. Na Piazza della Signoria, kde je Palazzo Vecchio, lze najít také jednu z nejslavnějších galerií umění na světě Uffizi. Trojici velkolepých staveb doplňuje Ponte Vecchio, most přes řeku Arno. Krásný výhled na město je z Piazzale Michelangelo.

  

9. ETNA

Etna 4 3vflickr.com/photos/137300092@N03/37766614086

                 Etna je stratovulkán na severovýchodě Sicílie. Je nejvyšším činným vulkánem v Evropě. Nadmořská výška sopky se erupcemi mění. V současné době se uvádí 3 329 metrů. Severně od Etny leží pohoří Nebrodi a Tyrhénské moře, východně se nachází Messinský průliv, jižně leží město Katánie. Obvod vulkánu je 150 kilometrů. Průměr hlavního kráteru je 500 metrů, dále se na Etně nachází dalších 270 kráterů. Historicky je dosud známo 135 velkých výbuchů.

 

10. DOLOMITY

Dolomites 2commons.wikimedia.org/wiki/File:SassolungoHDR.jpg

           Dolomity leží ve východních Alpách, v regionu Trentino - Horní Adiže a Benátsko. Rozkládají se mezi údolím řeky Adiže na západě a řekou Piave na východě. Název je od horniny dolomit, které vytvářejí charakteristické skalní skupiny a věžě. Dolomity jsou oblíbeným cílem zimních sportovců, horolezců a turistů. Od roku 1909 prochází Dolomity vyhlídková trasa, silnice, z Bolzana až do Cortiny d'Ampezzo (110 km). Rozlišují se Západní Dolomity s nejvyšším vrchlem Marmoladou (3 343 m) a Cimone della Pallou (3 129 m) a Východní Dolomity s vrcholy Monte Cristallo (3 221 m) a Tre Cime di Lavaredo (2 999 m). Hlavními středisky jsou Cortina d'Ampezzo a San Martino di Castrozza.

 

11. APULIE

Castel del Monte 560flickr.com/photos/22757880@N07/2817153800

                Apulie je jeden z italských regionů. Nachází se na jihovýchodě Itálie, v oblasti Salentského polostrova. Hlavní město regionu je Bari, kde žije 325 000 obyvatel. Apulie se liší od ostatních italských regionů svým rovinatým charakterem. Nejsou zde hory. Na východě se nachází Jaderské moře, na jihu Jónské moře. K hlavním turistickým cílům v regionu náleží poloostrov Gargano s národním parkem, Castel del Monte (raně gotický tajemný hrad z první poloviny 13. století), tzv. oblast trulli (řada malých kamenných domků s kuželovitou střechou, centrum je v obci Alberobello), městoLecce s řadou významných barokních staveb, Taranto nebo menší města na pobřeží Jaderského moře Trani, Polignano a Mare a Monopoli.

 

12. PISA

Pisa 2  2vflickr.com/photos/137300092@N03/26275129019

           Pisa leží v severozápadní části Itálie, v Toskánském kraji, přibližně 20 km od pobřeží Ligurského moře, na řece Arno. Město je známé především díky své šikmé věži Torre Pendente. Věž společně s dómem (stavba z let 1063 až 1118) a baptisteriem stojí na náměstí Piazza del Duomo, mírně stranou centra města. "Šikmá věž" (Torre Pendente) byla postavena v letech 1173 – 1350, její výška je 57 metrů. Centrum města se nachází na Piazza dei Cavalieri, kde je chrám sv. Štěpána a Palác dei Cavalieri. Jižně směrem k řece se nachází např. Palazzo della Sapienza z roku 1493 (sídlí zde univerzita založená roku 1543), pěší a nákupní třída Borgo Streto nebo kostel S. Michele (z roku 990).

 

13. ELBA

Elba 560 2vflickr.com/photos/robsettantasei/1418870227

           Ostrov Elba (největší z Toskánského souostroví) se nachází 10 km od pobřeží Toskánska, respektive od přístavu Piombino v Ligurském moři. Má rozlohu 223 km2, nejvyšší bod je Monte Capanne 1 018 m. Pro své mírné podnebí, bujnou středomořskou vegetaci a ideální místa pro potápění a koupání je oblíbenou turistickou destinací. Hlavním městem ostrova je přístav Portoferraio. Městu dominují dvě pevnosti Forte Stella a Forte Falcone. Elba je nejlépe dostupná trajektem z Piombina. Do Piombina jezdí vlak nebo se lze dostat do Piombina autobusem ze železniční zastávky Campiglia Marittime na hlavní železniční trase z Říma do Pisy.

 

14. SIENA

Siena 4 3vflickr.com/photos/pedrocaetano/3021020569

                Siena je město ve střední Itálii, v Toskánsku, jihozápadně od vrchoviny Chianti, přibližně 50 kilometrů jižně od Florencie. Siena je známá svým historickým středověkým centrem města a okolní kopcovitou krajinou. Od roku 1995 je centrum města součástí kulturního světové dědictví UNESCO. Střed města se nachází na náměstí Piazza del Campo. Zde se také nachází jedna z hlavních sienských staveb, gotický palác Palazzo Pubblico z přelomu 13. a 14. století. Vedle paláce stojí 102 metrů vysoká věž Torre del Mangia. Druhou nejvýznamnější sienskou stavbou je katedrála Santa Maria Assunta z druhé poloviny 13. století. Jedná se o jednu z nejhezčích gotických sakrálních staveb v Itálii.

 

15. ALGHERO

Alghero 3  2vcommons.wikimedia.org/wiki/File:Vista_Porta_Terra.jpg

           Město Alghero na Sardínii v sobě spojuje kultury katalánskou, místní sardinskou a pevninskou římskou či italskou. Leží na pobřeží, v severozápadní části sardinského ostrova. Střed města je na starém městě, kterému dominují opevnění s kruhovými baštami a věž gotické katedrály Santa María. Uvnitř starého města je řada restaurací, kaváren a pizerií. Na staré město navazuje přístav a rozlehlý záliv se vzdálenými horami na mysu Capo Caccia. Záliv se skalami propojuje piniový háj a dlouhá pláž s bílým pískem. Další pláže se nachází nedaleko od menšího města Maristella.

 

16. RAVENNA

Ravenna 2flickr.com/photos/liakadaweb/37903487154

           Ravenna leží na severovýchodě Itálie, v kraji Emila-Romagna, přibližně 10 km od pobřeží Jaderského moře. Město je známé pro řadu památek z období rané architektury. Nachází se zde několik kostelů a staveb, která byly postaveny v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Jedním z nejstarších je Basilica di San Vitale z let 526 – 547 nebo kostel San Francesco s románskou zvonicí založený v 5. století. Centrem Ravenny je malé, malebné náměstí Piazza del Popolo. 5 km na jih od Ravenny leží další významná historická stavba bazilika Saint'Apollinare in Classe založená roku 535 a vysvěcená 549.

 

17. VERONA

Verona 4  3vflickr.com/photos/137300092@N03/37090010453

           Verona leží v severní části Itálie, v Benátském kraji, na řece Adiži. Město leží na úpatí Alp, jižně se rozkládá úrodná Pádská nížina, východně Benátská nížina. Verona má rozlohu 207 km2 a žije zde 270 000 obyvatel. Historie města je starší než dva tisíce let. V centru Verony se nachází Aréna – amfiteátr (139 m dlouhý a 110 m široký), postavený v 1. století našeho letopočtu, ve kterém bylo místo pro 22 tisíc diváků. Konaly se zde zápasy gladiátorů, dnes se v Aréně pořádají koncerty a operní představení. Střed města se nachází na Piazza dell Erbe. Náměstí obklopují historické paláce, mezi nimiž vyniká Palazzo del Comune z roku 1194. Věž paláce (Torre dei Lamberti) tvoří jednu z dominant města. Severovýchodně leží Piazza dei Signori a ještě dále další z dominant města kostel Saint Anastasia se 72 metrů vysokou věží. Na opačné straně starého města, na jihozápadě, při řece Adiži, stojí opevněný zámek Castelvecchio z poloviny 14. století.

 

18. RIVIERA DI PONENTE

Sanremo  2vflickr.com/photos/taymazvalley/36262784234

           Riviera di Ponente se nachází v Ligurii, západním směrem od Janova. Jedná se o pobřeží Ligurského moře v délce necelých 200 km. Ligurie je velmi hornatá. Ve východní části riviéry od Janova k Savoně vystupují za pobřežím Ligurské Apeniny (nejvyšší bod Monte Maggiorasca, 1 780 m). V západní části se rozkládají Ligurské Alpy (nejvyšší bod Punta Marguareis, 2 651 m, leží na italsko-francouzské hranici). Terén směrem k moři klesá a najde se zde tak dostatek písečných pláží a příjemných míst ke koupání. Mezi nejznámější města na pobřeží Riviery di Ponente náleží Savona, Albenga, Alassio, Imperia nebo San Remo.

 

19. TAORMINA

Taormina 2vflickr.com/photos/timandpaula/3899482786

           Taormina leží na východním pobřeží Sicílie na skále nad Iónským mořem s výhledem na Etnu. Město bylo založeno 394 př. n. l. Díky své poloze, bujné vegetaci a příjemnému klimatu se Taormina stala již od 19. století oblíbeným sicilským letoviskem. Nejstarší stavbou ve městě je Teatro Greco (řecké divadlo) založené ve 3. století př. n. l.

 

20. EOLSKÉ OSTROVY

Lipari 560flickr.com/photos/43382290@N02/5035323995

                Eolské ostrovy je souostroví vulkanických ostrovů na jihu Itálie v Tyrhénském moři. Ostrovy leží severně od Sicílie. Eolské ostrovy tvoří celkem sedm ostrovů: Lipari, Salina, Vulcano, Stromboli, Filicudi, Alicudi a Panarea. Ostrovy mají celkovou rozlohu 115 km2 a žije zde okolo 14 000 obyvatel. Hlavním a největším ostrovem je Lipari (38 km2). Stromboli a Vulcano jsou aktivními vulkány. Ostrovy jsou oblíbenou turistickou destinací, kterou každé léto navštíví více než 200 000 turistů.

 

Zdroje: Abend, B., Schliebitz, A.: Itálie. Baedeker. 1. české vyd. Marco Polo 2009.; Lečíková, M.: Itálie - jih. Freytag a Berndt. 4. české vyd. 2010.; Podhorský, M.: Itálie - sever. Freytag a Berndt. 3. české vyd. 2007.; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0

PODNEBÍ, KDY VYRAZIT

                Severní Itálie leží v subtropicky mírném přechodném pásmu. Pádská nížina má dokonce rysy kontinentálního podnebí – horká léta a chladné zimy, přičemž srážky jsou po celý rok (od prosince do února může sněžit). V Miláně a Bolzanu může teplota v zimě klesnout i pod – 10 °C. Letní teploty, ale naopak mohou být velmi teplé, přes 30 °C. Na pobřeží Ligurie, Toskánska, Benátska, Marche a provincie Emilia-Romagna vládne subtropické podnebí. Léta jsou obvykle velmi teplá, suchá a bez deště (teploty ve vnitrozemí jsou vyšší než na pobřeží). Zimní teploty obvykle neklesají pod bod mrazu. Středomořské podnebí s typickými horkými, suchými léty a vlhkými, mírnými zimami panuje ve střední Itálii. Vrcholící léto může být svými teplotami nepříjemné zvláště ve vnitrozemí. V zimě spadne více srážek na pobřeží Tyrhénského moře než na jadranském pobřeží. Teploty na pobřeží jsou obvykle nad nulou. Horká a suchá léta (průměrné teploty se pohybují mezi 24 až 26°C, maximální teploty mohou ale překračovat 40°C) a mírné a vlhké zimy (průměrné teploty 8 až 10°C) jsou charakteristické pro jižní Itálii a italské ostrovy.

                Průměrné letní teploty v Miláně jsou 21 až 24°C, průměrné zimní 3 až 5°C. Denní teploty v létě mohou překračovat 30°C a v noci neklesat pod 20°C. Nejdeštivější je říjen. Průměrné letní teploty ve Florencii jsou 21 až 25°C, průměrné zimní 7 až 8°C. Nejvíce srážek spadne na podzim a v dubnu. Průměrné letní teploty v Římě jsou rovněž 21 až 25°C, průměrné zimní 8 až 9°C. V létě bývá přes den okolo 30°C, v noci 18°C, v zimě bývá přes den okolo 13°C, v noci 4°C. Srážek je nejvíce na podzim a v dubnu. Na jihovýchodě země, v Bari, jsou průměrné letní teploty 22 až 24°C, průměrné zimní 9 až 10°C. Průměrné letní teploty v Palermu na Sicílii jsou 23 až 26°C, průměrné zimní jsou 10 až 12°C. Nejvíce srážek je na podzim.

Milán - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)

Florencie - průměrné teploty, srážky (mm) (en)

Řím - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)

Bari - průměrné teploty, srážky (mm) (en)

Palermo - průměrné teploty, srážky (mm) (en)

Zdroje: Itálie. Baedeker, 2009., Wikipedia.org 

REGIONY

                Itálie se skládá z dvaceti historických regionů a 83 provincií.

Seznam regionů, Wikipedie (cs)

Region (italsky), rozloha km2, hlavní město

Abruzzo (Abruzzo), 10 763 km2, L'Aquila

Apulie (Puglia), 19 358 km2, Bari

Basilicata (Basilicata), 9 995 km2, Potenza

Benátsko (Veneto), 18 399 km2, Benátky

Emilia-Romagna (Emilia-Romagna), 22 446 km2, Bologna

Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia), 7 858 km2, Terst

Kalábrie (Calabria), 15 081 km2, Catanzaro

Kampánie (Campania), 13 590 km2, Neapol

Lazio (Lazio), 17 236 km2, Řím

Ligurie (Liguria), 5 422 km2, Janov

Lombardie (Lombardia), 23 861 km2, Milán

Marche (Marche), 9 366 km2, Ancona

Molise (Molise), 4 438 km2, Campobasso

Piemont (Piemonte), 25 402 km2, Turín

Sardinie (Sardegna), 24 090 km2, Cagliari

Sicílie (Sicilia), 25 711 km2, Palermo

Tridentsko-Horní Adiže (Trentino-AltoAdige), 13 607 km2, Trento

Toskánsko (Toscana), 22 994 km2, Florencie

Umbrie (Umbria), 8 456 km2, Perugia

Údolí Aosty (Valle d'Aosta), 3 263 km2, Aosta

Itálie regiony

Zdroje: Istat.it

Mapa není pod žádnou licencí

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE

Vstup. Při pobytu delším než tři měsíce je zapotřebí se přihlásit k pobytu na ohlašovně příslušného obecního úřadu dle místa pobytu (tzv. Ufficio anagrafe).

Doklady. Cestovní pas nebo občanský průkaz.

Měna. Euro, EUR, aktuální kurz

Obchody a restaurace. Větší obchody jsou otevřené po celý den, i v sobotu, hypermarkety bývají otevřené i v neděli. Obvyklá prodejní doba menších obchodů bývá 9.00-13.00 a 16-19.30, zavírací den pondělí dopoledne (mimo obchodů s potravinami). Obchody s potravinami otevírají dříve. Restaurace mají v poledne otevřeno cca od 12.30. Od 15.00 do cca 19.30 je  pauza a otevírají se znovu až večer. V restauracích platí zákaz kouření.

Bezpečnostní situace. Bezpečnostní situace je v zásadě stejná jako v jiných evropských zemích. Pozor na kapesní krádeže a krádeže v automobilech.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY 

                Přibližně dvě třetiny plochy italského území tvoří hornaté a pahorkaté oblasti. Sever Itálie zaujímají Alpy. Rozkládají se od ligurského pobřeží v délce přibližně 800 kilometrů až po hranice se Slovinskem. Západní Alpy (od ligurského pobřeží po Lago Maggiore) jsou strmější a vyšší (jsou tvořeny žulou, rulou a slídovou břidlicí). Nejvyšší vrcholy, Mont Blanc (4 807 m) leží na hranicích s Francií a Monte Rosa (4 634 m) a Matterhorn (4 478 m) leží na hranici se Švýcarskem. Východní Alpy (východně od jezera Maggiore) jsou nižší, údolí jsou méně hluboká (jsou převážně tvořeny vápencem). Výjimkou jsou Dolomity. Nejvyšší horou Východních Alp je Bernina (4 049 m). Ve středoitalských Alpách je nejvyšší Ortlés s 3 905 m. Dominantou Dolomitů je Marmolada (3 342 m). Na úpatí Alp leží velká italská jezera – Lago di Garda (370 km2), Lago Maggiore (212 km2) a Lago di Como (146 km2). Dále na jih od Alp leží Pádská nížina. Pád pramení v Cottských Alpách v Piemontu a přes Lombardii a Benátsko se vlévá do Jaderského moře. Pádská nížina je nejbohatší zemědělskou oblastí Itálie. Na severovýchodě navazuje na Pádskou nížinu Benátská nížina. Středem Itálie prochází 1 200 kilometrů dlouhé horské pásmo Apenin. Apeniny začínají na severozápadě v Ligurii, Ligurské Apeniny. Dále tvoří hranici mezi Toskánskem a Emilii-Romagnou jako Toskánsko-Emilijské Apeniny (Severní Apeniny). Střed Apenin tvoří nejvyšší Abruzijské Apeniny, s nejvyšším vrcholem Gran Sasso, 2 914 m (Střední Apeniny). Jižní Apeniny v Kampánii a Basilicatě klesají pod 2 500 metrů. Nejjižnější část Apenin tvoří Kalábrijské Apeniny, nejvyšší bod Monte Montalto (1 955 m). Západní část střední Itálie (mezi Středními Apeninami a Tyrhénským mořem) se nazývá Tyrhénské podhůří. Charakteristická je členitá, kopcovitá krajina s údolími, místy kráterovými jezery. Východní část jižní Itálie, oblast Apulie, se nazývá Apulské předhůří. Sever tvoří vápencový masiv využívaný jako pastviny, jih tvoří pobřežní nížina (zemědělská oblast). Ostrovní Itálii tvoří především dva největší italské ostrovy Sicílie (25 703 km2, nejvyšší bod Etna, 3 369 m) a Sardinie (24 090 km2, nejvyšší hora La Marmora, 1 834 m). Oba ostrovy jsou hornaté. Další z ostrovů podél italského pobřeží jsou například Liparské ostrovy, Ischia a Capri v Neapolském zálivu nebo Toskánské ostrovy (součástí je Elba, 223 km2) ve střední Itálii. Na jihu Itálie leží také několik vulkánů. Nejvýznamnější jsou Vesuv (1 279 m), Etna a Stromboli (924 m).

                Itálii obklopují na severozápadě Ligurské moře, na jihozápadě Tyrhénské moře, na severovýchodě Jaderské moře a na jihovýchodě Jónské moře. Délka pevninského pobřeží je 8 500 kilometrů. Největšími italskými řekami jsou Pád (652 km), Adiže (410 km), Tevere (405 km), Arno (240 km), Piave (220 km).

Itálie fm

Zdroje: Itálie. Baedeker, 2009., Itálie. Olympia Praha, 1990. Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

           Itálie má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsáno celkem 54 kulturních a přírodních památek, nejvíce na světě.

Národní parky 

                Na území Itálie se nachází 25 národních parků. Zaujímají plochu okolo 15 000 km2, což je 5% území Itálie. Nejstaršími národními parky jsou Gran Paradiso v Grajských Alpách a národní park Abruzzo, Lazio a Molise v oblasti Středních Apenin založené v roce 1922. Největším národním parkem je Pollino s rozlohou 1 926 km2.

Seznam národních parků, Parks.it

Mapa parků

Název parku, region, rozloha, založení

Abruzzo, Lazio a Molise, Abruzzo, Lazio, Molise, 497 km2, 1923

Alta Murgia, Apulie, 681 km2, 2004

Apennino Lucano-Val di'Agri-Lagonegrese, Basilicata, 690 km2, 2007

Appennino Tosco-Emiliano (Toskánsko-emiliánské Apeniny), Emilia-Romagna, Toscana,7002227920000000000261,42222262226 261 km2, 1997

Arcipelago di la Maddalena (Souostroví La Maddalena), Sardínie, 151 km2, 1994

Arcipelago Toscano (Toskánské souostroví), Toskánsko,700274653000000000055555 568 km2, 1989

Asinara, Sardínie,7002269600000000000525555 52 km2, 1997

Aspromonte, Kalábrie, 646 7002760530000000000km2, 1989

Cilento, Vallo di Diano a Alburni, Kampánie,7003181048000000000111 1 810 km2, 1991

Cinque Terre, Ligurie,70013860000000000003 39 km2, 1999

Circeo, Lazio, 700184400000000000085 85 km2, 1934

Dolomiti Bellunesi, Benátsko,700231512000000000033 310 km2, 1988

Foreste Casentinesi, Monte Falterona, Campigna, Emilia-Romagna, Toskánsko,700236400000000000036 364 km2, 1989

Gargano, Apulie, 70031211180000000001 2111 211 km2, 1991

Gennargentu, Sardínie, 730 km2, 1998

Gran Paradiso, Valle d'Aosta, Piemont, 710 7002700000000000000km2, 1922

Gran Sasso a Monti della Laga, Marche, Abruzzo, Lazio, 70031413310000000001 489 km2, 1991

Majella, Abruzzo, 741 km2, 1991

Monti Sibilini, Marche, Umbrie,700269722000000000077 714 km2, 1988

Pollino, Basilicata, Kalábrie,700317113200000000011 1 926 km2, 1988

Sila, Kalábrie, 737 7002736950000000000km2, 1997

Stelvio, Lombardie, Trentino-Alto Adige, 1 307 7003130700000000000km2, 1935

Val Grande, Piemont, 150 7002145980000000000km2, 1991

Vesuv, Kampánie, 85 7001725900000000000km2, 1991

Odkazy 

Britannica, Italy (en)

CIA World Factbook, Italy (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Itálie (cs)

Wikipedie, Itálie (cs)

Statistický úřad, istat.it

Dokumenty

Apulie (ČT, 2015)

Basilicata (ČT, 2015)

Benátky (ČT, 2010)

Elba (ČT, 2013)

Horní Adiže (Jižní Tyrolsko, ČT, 2008)

Itálie (ČT, Objektiv, 2008 až 2017)

Kalábrie (ČT, 2001)

Kampánie (ČT, 2003)

Liparské ostrovy (ČT, 2011)

Lombardie (ČT, 2008)

Pantellerie (ČT, 2013)

Piemont (ČT, 2009)

Řím (ČT, 2008)

Sardinie (ČT, 2006), Sardinie (ČT, 2001)

Sicílie (ČT, 2012), Sicílie (ČT, 2003)

Toskánsko (ČT, 2002)

Trentino (ČT, 2012)

Údolí Aosty (ČT, 2017)

end faq

Share