logo

.


RUMUNSKO  Rumunsko / Romania


Základní informace

Rozloha: 238 391 km2
Počet obyvatel: 19 638 000 (2017)
Hustota obyvatel: 82/km2
Úřední jazyk: rumunština
Obyvatelstvo: 83,5% Rumuni, 6% Maďaři, 3% Romové,
Náboženství: 82% pravoslavní, 6% protestanté, 4% římští katolíci
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorový parlament; poslanecká sněmovna - 412 členů a senát - 176 členů
Hlavní město: Bukurešť (1 883 430)
Největší města: Kluž (325 000), Temešvár (319 000), Iasi (290 000), Constanta (284 000), Krajova (270 000), Brašov (253 000), Galati (249 000)

Mapa

Rumunsko mapa

Mapa není pod žádnou licencí

TOP MÍSTA

1. KARPATY

Carpathians 560flickr.com/photos/smashedpasta/1391845746

                Karpaty se rozkládají na území osmi států, největší podíl pak připadá na Rumunsko. Horské pásmo má délku téměř 1 500 km, nejvyšším bodem je Gerlachovský štít (2 655 m), který leží na slovenském území ve Vysokých Tatrách. Na rumunském území se nachází Východní a Jižní Karpaty. Nejvyšším vrcholem Východních Karpat je Pietrosu (2 303 m) v pohoří Rodna, nejvyšším vrcholem Jižních Karpat je Moldeveanu (2 544 m) v pohoří Fagaras. V Karpatech se nachází většina z celkem jedenácti rumunských národních parků.

 

2. BRAŠOV

Brasov 560flickr.com/photos/seba_sofariu/9027211953

                Brašov je město ve střední části Rumunska v Transylvánii, respektive v Sedmihradsku. Město má rozlohu 267 km2 a žije zde okolo 260 000 obyvatel. Brašov byl založen v roce 1211 Řádem německých rytířů. V průběhu 13. století se zde usadilo mnoho Němců. Město má řadu památek. K nejvýznamnějším náleží Biserica Neagra (Černý kostel), gotická stavba kostela z konce 15. století, dále kostel sv. Mikuláše ze 14. století nebo středověká brána sv. Kateřiny. Střed historické části města je na Piata Sfatului. I okolí Brašova je bohaté na historické stavby, hlavními turistickými cíli jsou hrad Bran a hrad Peles.

 

3. RETEZAT, KARPATY

Retezat 560

flickr.com/photos/horiavarlan/4840076488

                Pohoří Retezat leží na západě Jižních Karpat. Je třetím nejvyšším pohořím v Rumunsku, nejvyšší vrchol Peleaga má 2 509 m. V oblasti se nachází řada ledovcových jezer. Část pohoří je součástí stejnojmenného národního parku.

 

4. SIBIŇ

Sibiu 2 560flickr.com/photos/camilg/182449036 

                Sibiň leží ve střední části Rumunska, v Transylvánii (Sedmihradsku), na severním úpatí Jižních Karpat. Město má okolo 150 000 obyvatel. Sibiň byla založená na konci 12. století a byla kulturním centrem sedmihradských Sasů. Historická část města má středověký vzhled s opevněním z 15. století, gotickým kostelem, radnicí z 16. století a řadou dalších významných památek. Historická část se dělí na tzv. Vyšší město, oblast, která byla dříve centrem obchodu a byla bohatší a „Nižší město“, část města, která byla centrem výroby a řemesel. Střed města leží na Piata Mare (Velké náměstí) ve Vyšším městě. Zde se nachází Brukenthalský palác (nejvýznamnější barokní stavba na území Rumunska z konce 18. století), kostel jezuitů a Radniční věž, jeden ze symbolů města.

 

5. PIATRA CRAIULUI, KARPATY

Piatra Craiului 560flickr.com/photos/energeticspell/15203123941

                Pohoří Piatra Craiului leží v Jižních Karpatech, ve skupině pohoří Fagaras. Piatra Craiului tvoří 25 kilometrů dlouhý, úzký hřeben, považovaný za jedno z nejhezčích míst v Karpatech. Je možné ho „zdolat“ po severo-jižní trase během dvou dnů, nejvyšší bod je Varful La Om (2 238 m). Celá oblast je součástí stejnojmenného národního parku, jednoho z prvních na rumunském území, založeném v roce 1938.

 

6. FAGARAŠ, KARPATY

Fagaras 2flickr.com/photos/thomas_hackl/26430330067

                Fagaraš je nejvyšší pohoří Jižních Karpat a nejvyšší pohoří Rumunska. Nejvyšší vrchol Moldoveanu má 2 544 m. Další nejvyšší vrcholy jsou Negoiu (2 535 m) a Vistea Mare (2 527 m). Pohoří leží v centrální části Rumunska, na území Sedmihradska a Valašska. Rozkládá se z východu na západ v délce okolo 70 kilometrů. Severní svahy pohoří jsou strmé, jižní naopak pozvolné. Základ pohoří tvoří krystalické břidlice. Ve Fagaraši je řada menších horských jezer, ze stromů zde rostou především buky, borovice a smrky.Oblast je turisticky oblíbena a nachází se v blízkosti Sibině a Brašova.

 

7. DELTA DUNAJE

Delta Danube  2vflickr.com/photos/georgscholz/3883734236 

                Delta Dunaje se nachází v severovýchodní části Rumunska. Jedná se o největší a nejzachovalejší říční deltu v Evropě. Rozkládá se na území 4 150 km2, přičemž 3 450 km2 leží na území Rumunska a zbylá část na území Ukrajiny. Deltu řeky Dunaje tvoří tři hlavní ramena: Kilijské (Chilia, severní, délka 120 km), Sulinské (Sulina, střední, 64 km) a Svatojiřské (Sfantu Gheorghe, jižní, 70 km). Oblast delty je pokryta rákosím, mokřady a lužními lesy. Společně s Razimskou lagunou, která leží jižně, je většina oblasti chráněna jako národní park. 3 124 km2 z oblasti je součástí rezervace Světového dědictví UNESCO. Největší město v okolí je Tulcea.

 

8. SIGHISOARA

Sighisoara  2vflickr.com/photos/coniecto/13979121113

                Sighisoara je menší město, které leží v transylvánském regionu, ve střední části země, severně od Brašova. Město má 30 000 obyvatel. Sighisoara je nejlépe zachované opevněné středověké město v Rumunsku i v regionu Jihovýchodní Evropy. Jednou z dominant města je 64 metrů vysoká Hodinová věž. Město je zapsané v seznamu kulturního Světového dědictví UNESCO.

 

9. MAMAIA

Mamaiaflickr.com/photos/alexpanoiu/11194871314

                Mamaia leží na pobřeží Černého moře, severně od města Konstanta. Jedná se o jednu z nejvíce oblíbených plážových oblastí v Rumunsku. Mamaia se rozkládá na pásu pevniny o délce 8 kilometr a šířce pouze 300 metrů (mezi Černým mořem a Siutghiolským jezerem). Hlavní sezóna obvykle trvá od poloviny června do počátku září, kdy se teploty přes den pohybují mezi 25 až 30°C.

 

10. TEMEŠVÁR

Timisoara 2commons.wikimedia.org/wiki/File:Catedrala_din_Timisoara.jpg

                Temešvár (Timisoara) leží na západě Rumunska, v jihovýchodní části Panonské nížiny, v oblasti Banátu (je jeho historickým centrem). Po Bukurešti a Kluži je třetím největším městem v Rumunsku. Žije zde 320 000 obyvatel. První zmínky o městě jsou ze 13. století, v 17. století bylo město pod nadvládou Turků, dnešní ráz historického města je z 18 až 19. století, především z dob Rakouského císařství. Střed historického města leží na Náměstí Unirii (Piata Unirii) ve čtvrti Cetate (Vnitřní město). Další z historických částí města jsou Fabric, Iosefin a Elisabetin. K hlavním památkám v Temešváru náleží Temešvárská ortodoxní katedrála, katedrála sv. Jiří a hrad Huniade, nejstarší památka ve městě z druhé poloviny 15. století.

 

Zdroje: Burford, T.: Rumunsko. Rough Guides. 3. české vyd. Jota 2009.; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0

PODNEBÍ, KDY VYRAZIT 

Rumunsko leží v přechodné podnebné oblasti mezi středoevropským a kontinentálním východoevropským podnebím. Léta jsou horká a suchá, zimy chladné a studené. Průměrné teploty dosahují v červenci 22 až 24°C, v horských oblastech pak 14 až 16°C. V lednu se průměrné teploty pohybují od 0°C na pobřeží Černého moře až do -5°C v horských oblastech. Klimatický vliv Černého moře se projevuje jen v úzké oblasti pevniny při pobřeží. Srážek spadne průměrně 400 mm za rok při pobřeží, ale 1 500 mm v Karpatech.

V hlavním městě Bukurešti jsou průměrné letní teploty 20 až 22°C. V horkých letních dnech ale dosahují 35 až 40°C. Průměrné zimní teploty jsou od -2 do 0°C. Obvykle se teploty pohybují okolo 0°C, ale mohou klesnout až na -20°C. Vhodná doba pro návštěvu Bukurešti je na jaře či na podzim, kdy se denní teploty pohybují mezi 17 až 22°C. Na pobřeží Černého moře, v Konstantě, jsou průměrné letní teploty 20 až 22°C. Přes den se obvykle pohybují v rozmezí 20 až 30°C. V zimě jsou průměrné teploty 1 až 3°C. Přes den bývá okolo 8 až 12°C. V oblasti Jižních Karpat, v Brašově (Sibiu), jsou průměrné letní teploty 17 až 18°C a průměrné zimní -4 až -1°C. V létě bývá přes den 22 až 27°C, v zimě se teploty pohybují mezi -18 až -2°C. 

Bukurešť - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) 

Konstanta - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) 

Brašov (Sibiu) - průměrné teploty, srážky (mm) 

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org

REGIONY

                Současné Rumunsko se administrativně skládá ze 41 žup. Historicky i z hlediska turismu, tvoří Rumunsko 9 hlavních regionů, respektive historických zemí.

Historická země, rozloha km2, hlavní město

Banát (Banat), 18 966 km2, Temešvár

Bukovina (Bucovina), 10 441 km2, Černovice

Crisana, 17 717 km2, Oradea

Dobrudža (Dobrogea), 15 500 km2, Konstanta

Malé Valašsko (Oltenia), 24 095 km2, Krajova

Maramureš a Satmar, 8 283 km2, Baia Mare

Moldávie (Moldova), 38 224 km2, Iasi

Sedmihradsko (Transilvania), 57 807 km2, Kluž, Brašov

Velké Valašsko (Muntenia), 52 486 km2, Bukurešť

Rumunsko historické regiony

Mapa není pod žádnou licencí

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE 

Vstup. Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU. Pokud chtějí občané EU a jejich rodinní příslušníci na území Rumunska pobývat déle než 90 dní, mají povinnost přihlásit se na nejbližším útvaru cizinecké policie.

Doklady. Cestovního doklad nebo průkaz totožnosti (občanský průkaz).

Měna. Nové leu, RON. 1 leu = 5,5 Kč (2018), aktuální kurz

Prodejní doba. Prodejní doba se poslední dobou výrazně mění a má tendenci se prodlužovat. U kamenných a malých obchodů je ve městech otevřeno minimálně do 18:00. Některé supermarkety jsou přes týden otevřeny od 7 až do 22 hodin, včetně soboty, v neděli pak nejméně do 18:00.

Bezpečnost. Ačkoliv na mnoha hlavních silnicích došlo v posledních době k výraznému zlepšení, je dosud stav silnic v Rumunsku spíše špatný. Při průjezdu rumunským územím se zásadně nedoporučuje parkovat nebo přespávat v autech na neosvětlených, neoznačených parkovištích mimo města apod. V Rumunsku se pohybuje větší množství psů jak ve městech, tak i mimo ně. Je třeba zachovávat opatrnost.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz 

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY 

                Střed Rumunska tvoří Transylvánská plošina (leží v nadmořské výšce 300 až 700 metrů) v Sedmihradsku. Plošina je z východu a jihu obklopena horským obloukem Východních a Jižních Karpat (zde leží nejvyšší vrchol Rumunska, hora Moldoveanu, 2 543 m). Ze západu uzavírají Transylvánskou plošinu Apusenské hory (nejvyšší vrchol Bihar, 1 849 m). Západní část Rumunska tvoří část Velké uherské nížiny (Alföld). Jižním směrem od Jižních Karpat leží vrchovina podhůří Karpat, která na jihu Rumunska přechází ve Valašskou nížinu. Hranici s Bulharskem a částí Srbska tvoří Dunaj. Na východě země, v blízkosti pobřeží Černého moře, přerušuje Valašskou nížinu (od severu k jihu) pahorkatá plošina Dobrudža. Na severovýchodě území, při hranicích s Moldavskem, se rozkládá zvlněná Moldavská plošina.

                Největší rumunskou řekou je Dunaj, který při ústí do Černého moře, vytváří rozlehlou močálovitou deltu s porosty rákosů. Další větší řeky jsou Mureš, Olt, Siret. Lesy pokrývají přibližně jednu čtvrtinu území. Nížiny mají stepní ráz a jsou zemědělsky využívány.

Rumunsko fyzická mapa

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie, díl 8., str. 219. Odeon, 2001., Wikipedia.org

Pozn. Mapa je pod licencí Creative Commons

Světové dědictví

Rumunsko má na Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 8 kulturních a přírodních památek.

Národní parky

Název parku, region, rozloha km2, založení

Buila-Vânturarița, Valcea, 42 km2, 2005

Calimani, Mureš, Suceava, Harghita, 240 km2, 1975

Ceahlau, Neamt ,84 km2, 1995 (2000)

Cozia, Valcea, 171 km2, 1966 (2000)

Defileul Jiului, Gorj, Hunedoara, 111 km2, 2005

Delta Dunaje, Konstanta, Tulcea, 5 762 km2, 1991

Domogled-Valea Cernei, Caras-Severin, Mehendinti, Gorj, 612 km2, 1982

Cheile Bicazului - Hasmas, Harghita, Neamt, 66 km2, 1990 (2000)

Cheile Nerei-Beușnița, Caras-Severin, 368 km2, 1990

Munti Macinului, Tulcea, 466 km2, 1990

Piatra Craiului, Arges, Brašov, 148 km2, 1938

Retezat, Hunedoara, 380 km2, 1935

Rodna, Bistrita-Nasaud, Maramureš, 472 km2, 1990

Semenic-Cheile Carașului, Caras-Severin, 367 km2, 1982

Rumunsko NP

Mapa je pod licencí CC

Odkazy

Britannica, Romania (en)

CIA World Factbook, Romania (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Rumunsko (cs)

Wikipedie, Rumunsko (cs)

Statistický úřad, Institutul National de Statistica (en, ro)

Dokumenty

Banát (ČT, 2006)

Dunajská delta (ČT, 2009)

Maramureš (ČT, 2012)

Moldávie (ČT, 2017)

Transylvánie (ČT, 2010)

Průvodci a mapy

Průvodci po Rumunsku

Mapy Rumunska

Doprava

do Rumunska

ČSA (Praha - Bukurešť)

Letuška

Kiwi

v Rumunsku

vlaky: CFR

autobusy: vyhledávání spojů

Ubytování

Tipy na ubytování ve vybraných destinacích podle Top míst.

Brašov - Brašov, Brašov/hostely

Delta Dunaje - Delta DunajeTulcea

Fagaraš - Victoria, Fagaraš (město)

Mamaia - Mamaia

Karpaty - Karpaty

Piatra Craiului - BrašovBrašov/hostely

Retezat - Petrosani

Sibiň - Sibiň

Sighisoara - Sighisoara

Temešvár - Temešvár, Temešvár/hostely

end faq

Share