logo

.


SLOVENSKO  Slovensko / Slovenská republika


Základní informace

Rozloha: 49 034 km2
Počet obyvatel: 5 441 900 (2017)
Hustota obyvatel: 110/km2
Úřední jazyk: slovenština
Obyvatelstvo: 81% Slováci, 8,5 Maďaři, 2% Romové, 0,5% Češi
Náboženství: 62% římští katolíci, 13% ateisté, 6% evangelíci, 4% řečtí katolíci
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament (Národní rada) - 150 členů
Hlavní město: Bratislava (463 000)
Největší města: Košice (241 000), Prešov (92 000), Žilina (82 000), Banská Bystrica (80 000), Nitra (79 000) , Trnava (66 000), Martin (57 000), Trenčín (56 000), Poprad (53 000)

TOP MÍSTA 

1. VYSOKÉ TATRY

Vysoké Tatry 2  2vflickr.com/photos/cruster/319445109

            Vysoké Tatry jsou nejvyšší pohoří Západních Karpat a Karpat. Leží na severu Slovenska, na hranicích s Polskem. Mají rozlohu 341 km2 (z toho 260 km2 leží na území Slovenska a 81 km2 na území Polska). Nejvyšší horou je Gerlachovský štít (2 655 m, na slovenském území). Vysoké Tatry jsou společně s Belianskými Tatrami součástí Východních Tater. Tatry (Západní Tatry a Východní Tatry) zaujímají celkem plochu 785 km2 (610 km2 leží na Slovensku, 175 km2 v Polsku). Tatry jsou jediným pohořím Karpat, které má alpínský ráz. Leží zde 25 vrcholů vyšších než 2 500 m. K dalším známým vrcholům ve Vysokých Tatrách náleží Lomnický štít (2 634 m), Rysy (2 503 m), Kriváň (2 495 m). Ve vysokých Tatrách pramení řada řek, například Váh. V dolinách se nachází ledovcová jezera, k nejznámějším náleží Velké Hincovo pleso, Štrbské pleso a Popradské pleso. Do 1 500 m rostou nejčastěji smrky, borovice a modříny, nad 1 500 m se již obvykle vyskytuje jen borovice kleč (kosodřevina), nad 1 850 m jsou alpínské louky, od 2 300 m se vegetace vyskytuje již jen omezeně. Vysoké Tatry jsou dostupné např. z Tatranské Štrby, nejbližší větší město je Poprad.

 

2. SPIŠSKÝ HRAD

Spišský hrad 560flickr.com/photos/ronmacphotos/2807546709

                Spišský hrad leží ve východní části Slovenska mezi Popradem a Prešovem, nad městem Spišské Podhradie. Byl založený jako královský hrad na obchodní cestě ve 12. století V roce 1780 hrad vyhořel a byl opuštěn. Zachovány jsou části románské věže a románského paláce ze 13. století, husitské opevnění z první poloviny 15 století a části kaple a paláců z 15 až 17. století Spišský hrad je největší hradní zřícenina na Slovensku, od roku 1993 je součástí Světového dědictví UNESCO. Hrad leží na vrchu v nadmořské výšce 634 metrů.

 

3. BANSKÁ BYSTRICA

Banska Bystrica 560flickr.com/photos/michaelcamilleri/7997480662

                Banská Bystrica leží ve střední části Slovenska, ve Zvolenské kotlině na řece Hronu, pod Nízkými Tatrami. První zmínky o Banské Bystrici jsou ze 13. století, od roku 1255 je městem. Historicky byla důležitým centrem těžby a zpracovávání mědi, železa, stříbra a zlata, později se stala centrem obchodu. Banská Bystrica má zachované historické centrum města. K hlavním památkám náleží Městský hrad ze 13. století, pozdně gotické a renesanční měšťanské domy (Thurzův dům, Benického dům), katedrála sv. Františka Xaverského, městská hodinová věž, mimo centrum města pak Palác Radvanských, Bárczyovský palác a další. Díky památkám a blízkosti hor je město oblíbeným turistickým cílem v létě i v zimě.

 

4. NÍZKÉ TATRY

Nízké Tatry 2  2vflickr.com/photos/118382614@N04/15960738339

                Nízké Tatry se rozkládají v centrální části Slovenska, jižně od Vysokých Tater. Pohoří se rozkládá ze západu na východ v délce 80 kilometrů. Na severu je odděleno od Vysokých Tater údolím Váhu, na jihu od Slovenského středohoří údolím řeky Hron. Nejvyšší horou Nízkých Tater je Ďumbier (2 043 m). Rozlišují se západní Ďumbierské Tatry a východní Královoholské Tatry. Dvě třetiny Nízkých Tater jsou zalesněny. Rostou zde především borovice, smrky, jedle a buky. Od 1 400 metrů se vyskytuje kosodřeviny, nad 1 800 metrů jsou horské louky a hole. Faunu tvoří jeleni, srnci, divoká prasata, kamzíci horští a i medvědi hnědí.

 

5. KOŠICE

Košice 3flickr.com/photos/quinet/6048041147 

                Košice leží na východě Slovenska, v Košické kotlině, na řece Hornádu. Mají rozlohu 243 km2 a žije zde 240 000 obyvatel. Jsou druhým největším slovenským městem. Košice jsou hospodářským a kulturním centrem východní části Slovenska. Historické centrum města je největší památkovou rezervací na Slovensku, zahrnuje okolo 500 staveb a objektů. Nejvýznamnější památkou je gotický dóm sv. Alžběty (1345 – 1508), dále jsou zde četné gotické a barokní kostely a paláce, také stavby klasicistní, empírové (Pongrác-Forgácsův palác), novogotické (Jakabův palác) nebo moderní. Dóm sv. Alžběty se nachází na Hlavním náměstí. Náměstí leží na Hlavné ulici, kde lze nalézt velkou část historických staveb a památek.

 

6. POLONINY

Poloniny  2vflickr.com/photos/cruster/2702576812

                Poloniny je oblast, respektive národní park, který se rozkládá na východě Slovenska na hranicích s Ukrajinou a Polskem. Poloniny jsou součástí pohoří Bukovské vrchy, které přináleží k Východním Karpatům.  Nejvyšší bod na slovenském území je Kremenec (1 221 m). Oblast je výjimečná svými původními bukovými lesy, částečně bukovými a jedlovými lesy. Z tohoto důvody byly lesy Stužica, Rožok, Havešová (také Vihorlat ležící mimo Bukovské vrchy) společně s šesti dalšími místy na Ukrajině zapsány do seznamu Světového dědictví UNESCO (jako Původní bukové lesy Karpat). Poloniny lákají v zimě běžkaře, v létě pěší turisty. Jedna z tras propojuje obce (Topola, Kalná Roztoka, Jalová ad.) ve kterých se nachází dřevěné kostely z 18. století. Střediskem a výchozím místem pro návštěvu je město Snina.

 

7. BARDEJOV

Bardejov  2vcommons.wikimedia.org/wiki/File:Bardejov10Slovakia6.JPG

                Bardejov je historické lázeňské město na severovýchodě Slovenska. Leží na řece Tople v oblasti Východních Beskyd. Žije zde okolo 30 tisíc obyvatel. Historické centrum Bardejova si zachovalo původní středověký ráz a z tohoto důvodu je součástí kulturního světového dědictví UNESCO. K hlavním památkám náleží gotická bazilika sv. Jiljí z druhé poloviny 15. století, goticko-renesanční městská radnice z počátku 16. století, hradby městského opevnění ze 14. a 15. století a gotické a renesanční měšťanské domy na hlavním náměstí.

 

8. ORAVSKÉ BESKYDY

Oravské Beskydycommons.wikimedia.org/wiki/File:The_Babia_Gora_Biosphere_Reserve,_Poland_(2).jpg

                Oravské Beskydy se nachází na severu Slovenska, při hranicích s Polskem, v Žilinském kraji, severozápadně od Vysokých Tater. Jsou součástí Středních Beskyd. Nejvyšší horou Oravských Beskyd je Babia hora (1 725 m) na hranici s Polskem. Babia hora je také nejvyšší horou Beskyd ležících na území Česka, Slovenska a Polska. Hlavní hřeben pohoří se rozkládá od Przyslopského průsmyku na západě po slovensko-polské hranici až k Oravské přehradě na východě. Pohoří tvoří vnější flyšové pásmo Západních Karpat. Charakteristická je řada jeskyní, minerální prameny a v údolích místy rašeliniště. Vrcholky hor jsou zaoblené, vyjma nejvyšších vrcholů zalesněné.

 

Zdroje: Humphreys, R.: Slovensko. Rough Guides. 1. české vyd. Jota 2004.; Universum, všeobecná encyklopedie. Díly 1 - 10. Odeon Praha 2001., Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0

PODNEBÍ, KDY VYRAZIT     

            Slovensko má mírné kontinentální podnebí. Jsou zde teplá léta a oblačné, vlhké a chladné zimy. Průměrné letní teploty v červenci se pohybují okolo 20 až 21°C, průměrné zimní teploty v lednu mezi -1 až -3°C. V horách je chladněji. V Karpatech jsou časté mlhy a inverze, kdy v nížinách je mlha a ve vyšších polohách svítí slunce. Průměrné roční srážky se pohybují od 600 mm v Podunajské nížině po 1 700 mm ve Vysokých Tatrách.

             V Bratislavě jsou průměrné letní teploty 19 až 21°C a v zimě 0 až 1°C. Srážky jsou vyrovnané po celý rok. V Košicích, na východě země, jsou průměrné letní teploty 18 až 19°C, průměrné zimní jsou -3 až 0°C.

Bratislava - průměrné teploty, srážky (mm)

Košice - průměrné teploty, srážky (mm)

KRAJE A REGIONY

                Slovensko se administrativně dělí na 8 krajů. Geograficky, historicky a společensky se skládá z 19 regionů.

Slovenské kraje, Wikipedie

Kraj, rozloha km2, regiony

Banskobystrický kraj, 9 454 km2

Horní PohroníGemerský regionIpel'ský regionPohronský region

Bratislavský kraj, 2 052 km2

Bratislavský region

Košický kraj, 6 751 km2

Dolnozemplínský regionKošický region

Nitranský kraj, 6 343 km2

Nitranský regionPodunajský region

Prešovský kraj, 8 973 km2

Hornozemplínský regionSpišský regionŠarišský regionTatry a Severní Spiš

Trenčínský kraj, 4 502 km2

Hornonitranský regionStřední Pováží

Trnavský kraj, 4 147 km2

Dolní PovážíZáhoří

Žilinský kraj, 6 808 km2

Liptovský regionOravský region

Slovensko kraje

Mapa

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE 

Vstup. Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU. Občané ČR, držitele platného průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu mohou pobývat na území SR bez pobytového povolení max. 3 měsíce. Při déletrvajícím pobytu je potřebné požádat o registraci pobytu na území SR, která se podává osobně na formuláři na policejním útvaru, a to do 30 dnů od uplynutí 3 měsíců ode dne vstupu na území Slovenské republiky.

Doklady. Cestovního doklad nebo průkaz totožnosti (občanský průkaz).

Měna. Euro, EUR.

Prodejní doba. Běžná prodejní doba od 8 do 18 hod., v sobotu a neděli obvykle od 8 do 12 hod. Obchodní domy mají otevřeno i v sobotu a v neděli.

Bezpečnost. Bezpečnostní situace v SR odpovídá standardu evropských zemí. Doporučuje se zvýšená opatrnost při ochraně osobních věcí, zvláště cestovních dokladů a finančních prostředků, a to zejména na místech se zvýšenou koncentrací lidí (nádraží, letiště, obchodní domy, turisticky atraktivní místa). Vzhledem k výskytu případů okradení a zvláště vykrádání osobních automobilů (hlavně v letním období), doporučuje se všem občanům ČR pobývajícím na území SR pečovat o svůj majetek (auta, kabelky atd.).

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz 

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY 

                Slovensko je převážně hornaté, průměrná nadmořská výška je 392 metrů, na nížiny připadá 11% rozlohy země. Většinu území Slovenska zaujímají Západní Karpaty (přesněji Vnitřní Západní Karpaty). Na severu leží nejvyšší pohoří celého horského systému Karpat Vysoké Tatry (nejvyšší hora, Gerlachovský štít, 2 655 m). Jižněji leží Nízké Tatry (nejvyšší vrchol Ďumbier, 2 043 m). Na severovýchodě území se rozkládají pohoří Velká Fatra (nejvyšší vrchol, 1 592 m), Malá Fatra a na hranicích s ČR Javorníky. Střední část Slovenska tvoří Slovenské rudohoří a Slovenské středohoří. Na jihozápadě leží Podunajská nížina (nadmořská výška 100 až 350 metrů) zakončená Malými Karpaty. Východ území tvoří na severu Nízké Beskydy a na jihu Východoslovenská nížina.

                Největší slovenskou řekou je Dunaj, jeho hlavní přítoky jsou řeky Morava, Váh a Hron. V Tatrách se nachází řada ledovcových jezer, největší je Velké Hincovo pleso. Do nadmořské výšky 500 metrů rostou na Slovensku listnaté lesy (zejména duby a habry), do výšky 1 000 metrů rostou smíšené lesy, nad 1 000 m jehličnaté lesy (smrky a jedle). Nad hranicí lesa, 1 500 m, rostou kosodřeviny a limby, výše jsou alpské pastviny.

Slovensko fyzická mapa

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie, díl 8., str. 571. Odeon, 2001., Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

Slovensko má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 7 kulturních a přírodních památek.

Národní parky

Název parku, rozloha km2, založení

Malá Fatra, 226 km2, 1988

Muráňská planina, 203 km2, 1997

Nízké Tatry, 728 km2, 1978

Poloniny, 298 km2, 1997

Slovenský kras, 346 km2, 2002

Slovenský ráj, 198 km2, 1988

Velká Fatra, 404 km2, 2002

Pieninský park, 38 km2, 1967

Tatranský park, 738 km2, 1949

Zdroje: Wikipedia.org

Odkazy

Britannica, Slovakia (en)

CIA World Factbook, Slovakia (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Slovensko (cs)

Wikipedie, Slovensko (cs)

Statistický úřad, SÚSR

end faq

Share