logo

.


UKRAJINA  Ukrajina / Ukraina


Základní informace

Rozloha: 603 700 km2
Počet obyvatel: 42 234 000 (2018)
Hustota obyvatel: 70/km2
Úřední jazyk: ukrajinština, (ruština)
Obyvatelstvo: 78% Ukrajinci, 17% Rusové, 0,5% Bělorusové, 0,5% Moldavané
Náboženství: 62% bez vyznání, 26% pravoslavní, 5% řečtí katolíci, 2% protestanté, 2% římští katolíci
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament - 450 členů
Hlavní město: Kyjev (2 611 000)
Největší města: Charkov (1 471 000), Dněpropetrovsk (1 065 000), Oděsa (1 029 000), Doněck (1 016 000), Záporoží (815 000), Lvov (733 000), Krivoj Rog (669 000), Mykolajiv (514 000), Mariupol (492 000), Luhansk (463 000)

TOP MÍSTA 

1. KRYM

Krym Crimea 560flickr.com/photos/jries/2793190725

                Krymský poloostrov leží na jihu Ukrajiny, obklopený Černým mořem, z východu Azovským mořem. S pevninou je spojený Perekopskou šíjí (široká 8 km), má rozlohu 25 500 km2. Více jak dvě třetiny Krymu (severní část a východ) jsou převážně rovinaté, tvoří je step a lesostep (dnes zemědělsky využívané). Na jihu leží Krymské hory (nejvyšší bod 1 545 m), jižní pobřeží Černého moře tvoří 2 až 8 km široký pás, více jak100 km dlouhý se subtropickým středomořským podnebím, významná turistická a lázeňská oblast s řadou památek – kostelů, mešit, paláců i archeologických nalezišť. K hlavním destinacím a vyhledávaným místům v oblasti náleží Jalta* (Masandra), Sevastopol (Cape Fiolent*), Alupka (Vorontsův palác, 1828 – 48), Gaspra (Vlaštovčí hnízdo*), Livadija (Livadijský palác), Novyi Svit*, Feodosija, Kerč, nebo Bahčisaraj (Chánův palác).

 

2. KARPATY

Carpahians Ukraine 2 560flickr.com/photos/juanedc/12028280855

                Ukrajinské Karpaty se rozkládají v západním výběžku země, při hranicích Ukrajiny se Slovenskem, Polskem a Rumunskem. Náleží k Východním Karpatům, oblouk Karpat tvořený více horskými pásmy (poměrně různorodými) má délku přes 200 km a šířku okolo 70 km, nejvyšší hora Ukrajinských Karpat je Hoverla (2 061 m), a je rovněž i nejvyšší horou Ukrajiny. K nejznámějším horkým skupinám náleží Poloniny (Boržava, Krásna, Svidovec), Černa hora, Horhany, Východní Beskydy, Pokutsko – Bukovinské Karpaty. Historicky se oblast rozvíjela ve třech různých regionech – na západě v Podkarpatské Rusi, na severu v Haliči a na východě v Bukovině. V oblasti se nachází tři národní parky.

 

3. KAMJANEC-PODILSKIJ

Kamianets-Podilskyi 560commons.wikimedia.org/wiki/File:Kamianets-Podilskyi-2007.jpg

                Město Kamjanec – Podilskij (Podolský Kamenec, od slova kámen a historické oblasti na západní Ukrajině Podolí) leží v jihozápadní části Ukrajiny na řece Smotryč v blízkosti hranic s Rumunskem a Moldavskem (v blízkosti řeky Dněstru). Podolský Kamenec je původem starobylé město a centrum historického kraje Podolí. Město má řadu významných a působivých architektonických památek. Staré město Podolského Kamence leží na skále, kde kaňonem protéká řeka Smotryč. Nad Starým městem leží nejvýznamnější památka ve městě Stará pevnost (původní stavba pravděpodobně z 12 až 13. st.). K hlavním památkám ve městě náleží katedrála sv. Petra a Pavla, chrám sv. Trojice, budova radnice (Ratuša), Arménská bašta, Muzeum umění, několik klášterů a paláců, minaret ad. V okolí Podolského Kamence lze navštívit hrady a opevnění – Kudrynci, Okopy, Krivče, Žvanec.

 

4. LVOV

Lviv 2 560flickr.com/photos/xiquinho/13106345375

                Lvov leží na západě Ukrajiny a je hlavním centrem západní Ukrajiny, nachází se 70 km východně od Polska. Lvov leží na řece Poltvě, na úpatí Roztoczské vysočiny, která až ke Lvovu zasahuje z Polska (nad městem leží nejvyšší bod vysočiny Vysoký Zámek, 413 m). Město bylo založeno v roce 1256, bylo součástí Polska, později Rakouska-Uherska. Centrum města je součástí Světového dědictví UNESCO. Nachází se zde kostely a budovy, které se datují od 13. st. Stavby odráží různá historická období a různé evropské architektonické styly. K hlavním památkám náleží náměstí Rynok (s budovou městské radnice a historickými měšťanskými domy od renesančních až po modernistické), renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie (1591–1629), Arménský kostel, renesanční Korniatský palác (1580), Latinská katedrála (14. st.), barokně – rokoková katedrála sv. Jiří (z konce 18. st.), barokní stavba dominikánského kostela kláštera, kostel sv. Petra a Pavla ad.

 

5. KYJEV

Kiev 560flickr.com/photos/el_ave/9685697556

                Kyjev je hlavní a největší město Ukrajiny. Leží ve střední části země (na severu), na řece Dněpru. Kyjev byl založen koncem 4. st., v 9 až 12. st. byl hlavní metropolí Kyjevské Rusi. Později byl součástí Litvy, Polska a Ruska. Ve městě se nachází řada historických památek, k nejvýznamnějším náleží chrám sv. Žofie (z 11. st., barokně přestavěn na konci 17. st.) a Kyjevsko-pečerská lavra (pravoslavný klášter založený v polovině 11. st.), obě památky jsou součástí Světového dědictví UNESCO. K dalším významným stavbám a památkám náleží chrám sv. Michala (z 12. st., přestavován v 17. a 18. st.), katedrála sv. Vladimíra, chrám sv. Ondřeje (z konce 18. st.), římskokatolická katedrála sv. Mikuláše (z počátku 20. st.), barokní Mariánský palác (z pol. 18. st.), budova Národní banky, Státní opera ad.

 

6. ODĚSA

Oděsa 4 560commons.wikimedia.org/wiki/File:Operniy-5.jpg

                Oděsa leží na jihu Ukrajiny, na pobřeží Černého moře. Je třetím největším ukrajinským městem a největším ukrajinským přístavem na Černém moři. Je také lázeňským městem. Oděsa má rozlohu 237 km2 a žije zde 1 190 000 obyvatel. Architektura historické části města je silně ovlivněna francouzskými a italskými vlivy, je zde zastoupena především secese, dále jsou zde renesanční a klasicistní stavby. Místy, kde lze obdivovat architekturu činžovních domů s kavárnami, restauracemi a obchody, je Deribasivska ulice a Primorsky bulvár. Dalšími turistickými cíli v Oděse jsou Preobraženská katedrála (z poč. 19. st.), budova Národního divadla opery a baletu (ve stylu vídeňského baroka z konce 19. st.) nebo Potěmkinovy schody (stavba od italského architekta z pol. 19. st.).

 

7. ČERNIVCI

Černivci 560wikipedia.org, E. Tur

                Černivci je město v jihozápadní části Ukrajiny, na úpatí Karpat, v blízkosti hranic s Rumunskem (v ukrajinské Černovické oblasti). Město bylo dříve hlavní metropolí Bukoviny (historické území, v letech 1775 – 1918 součástí Rakouska – Uherska). Dnes je Černivci společně s Lvovem hlavním kulturním centrem západní Ukrajiny. Ve své historické podobě bylo město kulturně velmi různorodé, žili zde především Židé, Ukrajinci, Němci, Rumuni a Poláci. Tato různorodost se promítla i do architektury, která má středoevropský charakter. Hlavními architektonickými styly v historické zástavbě v centru města jsou vídeňská secese, neoklasicismus a baroko. Pravděpodobně nejvýznamnější stavbou ve městě, je zapsaná v seznamu Světového dědictví UNESCO, jsou budovy Černovické univerzity od českého architekta Josefa Hlávky (stavba z let 1864 – 1882). K dalším významným stavbám náleží Černovické divadlo (1905), Justiční palác (1906), Palác kultury (1908), kostel sv. Mikuláše ad.

 

Zdroje: Ukrajina. Rough Guides 2007., Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org

Pozn.: Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0

PODNEBÍ, KDY VYRAZIT 

                Ukrajina má mírné, kontinentální podnebí, jižní část Krymu má podnebí subtropické, středomořské. Průměrné červencové teploty mají 18 až 19°C, na jihu území 20 až 22°C, průměrné lednové teploty dosahují na severovýchodě -7 až -8°C, na jihu 0 až 2°C. Roční množství srážek je na severozápadě území 600 až 700 mm, zatímco na jihovýchodě pouze 300 mm, v oblasti Krymských hor 1 000 až 1 200 mm a v Karpatech 1 600 mm.

                Průměrné teploty v Kyjevě v létě jsou 19 až 21°C, přes den je průměrná teplota 25°C, v noci 14°C. V zimě jsou průměrné teploty -2 až -4°C. V Oděse na pobřeží Černého moře jsou průměrné letní teploty 20 až 22°C a přes den se teploty v létě obvykle pohybují v rozmezí 20 až 32°C. Zimní průměrné teploty jsou 0 až 1°C a teploty obvykle neklesnou pod -3°C. Průměrné letní teploty ve Lvově na západě Ukrajiny jsou 16 až 18°C, průměrné zimní jsou -3 až -2°C. V Doněcku, na východě země, jsou průměrné letní teploty 19 až 22°C, průměrné zimní -3 až -4°C. 

Kyjev - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)

Oděsa - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)

Lvov - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)

Doněck - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) 

Zdroj: Universum, Všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org 

REGIONY 

                Ukrajina se skládá z 27 regionů: 24 oblastí, 1 autonomní republiky (Krym) a 2 hlavních měst (Kyjev, Sevastopol).

Turistické regiony, ukraine.com (en)

Oblast, rozloha km2, hlavní město

Čerkaská oblast, 20 900 km2, Čerkasy

Černihovská oblast, 31 865 km2, Černihov

Černovická oblast, 8 097 km2, Černovice

Dněpropetrovská oblast, 31 974 km2, Dněpropetrovsk

Doněcká oblast, 26 517 km2, Doněck

Charkovská oblast, 31 415 km2, Charkov

Chersonská oblast, 28 461 km2, Cherson

Chmelnycká oblast, 20 645 km2, Chmelnyckyj

Ivanofrankivská oblast, 13 928 km2, Ivano-Frankivsk

Kirovohradská oblast, 24 588 km2, Kirovohrad

Krym, 26 081 km2, Simferopol

Kyjev, 839 km2

Kyjevská oblast, 28 131 km2, Kyjev

Luhanská oblast, 26 684 km2, Luhansk

Lvovská oblast, 21 833 km2, Lvov

Mykolajivská oblast, 24 598 km2, Mykolajiv

Oděská oblast, 33 310 km2, Oděsa

Poltavská oblast, 28 748 km2, Poltava

Rovenská oblast, 20 047 km2, Rovno

Sevastopol, 864 km2, Sevastopol

Sumská oblast, 23 834 km2, Sumy

Ternopilská oblast, 13 823 km2, Ternopil

Vinnycká oblast, 26 513 km2, Vinnycja

Volyňská oblast, 20 144 km2, Luck

Zakarpatská oblast, 12 777 km2, Užhorod

Záporožská oblast, 27 180 km2, Záporoží

Žytomyrská oblast, 29 832 km2, Žytomyr

Ukrajina oblasti

Historické regiony Ukrajiny

Ukrajina historické regiony

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2000., Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC, Mapa 2

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE 

Vstup. Turistickýpobyt na území Ukrajiny bez víza je možný v délce 90 dnů. Při pobytu delším než 90 dnů je nutno požádat o příslušné vízum.

Doklady. Platný cestovní pas s minimální dobou platnosti 3 měsíce.

Měna. Hřivna, UAH. 1 hřivna = 1 Kč (2019), aktuální kurz

Prodejní doba. Od 9:00 do 20:00, někdy až do 23:00, některé potraviny non – stop.

Časové pásmo. UTC+2 (východoevropský čas), letní čas UTC+3

Bezpečnost. Doporučuje senenechávat nic bez dozoru v kabině vozidla, osobní doklady nenosit v otevřených kapsách či taškách, neprezentovat u čerpadel, směnáren a pokladen obchodů svou plnou peněženku či zbytečně upozorňovat na svůj zahraniční původ.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz 

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY 

                Většinu území Ukrajiny zaujímá jihozápadní část Východoevropské roviny, průměrná nadmořská výška je 175 m. Povrch je tvořen vysočinami a pahorkatinami přerušovanými údolími řek – Dněstru a Dněpru. V jižní části Ukrajiny (při Černém a Azovském moři) se rozkládá Pričernomorská nížina (30 až 75 metrů nad mořem), jižně pak leží Krymský poloostrov (při pobřeží Černého moře se rozkládají Krymské hory, nejvyšší bod 1 545 m). Jihozápad území zaujímá Podolská vysočina (nejvyšší bod 471 m). Západně od Podolské vysočiny, u hranic se Slovenskem a Rumunskem, leží horský pás Východních Karpat (s nejvyšší ukrajinskou horou, Hoverla, 2 061 m).

                Největší ukrajinskou řekou je Dněpr (s řadou přehrad a vodních nádrží). Protéká ze severu na jih a dělí Ukrajinu na západní a východní část. Další velké řeky jsou Dněstr (na západě) a Severní Doněc. Na severu, v oblasti Ukrajinského Polesí, převládají borové, dubové a borové a smíšené lesy. Na jihu jsou lesostepi, lesy (habr, dub, javor, lípa) se střídají s bezlesými územími. Na svazích Krymských hor rostou dubové, bukové a borové lesy, jižní svahy mají středomořskou flóru. V Karpatech jsou smíšené smrkové a bukové lesy. Lesy pokrývají okolo 15% území.

Ukrajina fyzická mapa

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie, díl 10., str. 29. Odeon, 2001., Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

Ukrajina má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 7 kulturních a přírodních památek.

Národní parky

                Na Ukrajině se nachází 18 národních parků.

Seznam chráněných oblastí, Wikipedia (en, ...)

Národní parky, ukraine.com (en)

Odkazy

Britannica, Ukraine (en)

CIA World Factbook, Ukraine (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ukrajina (cs)

Wikipedie, Ukrajina (cs)

Statistický úřad, ukrstat.org (en)

Dokumenty

Bukovina (ČT, 2013)

Doněcká oblast (ČT, 2012)

Krym (ČT, 2007)

Kyjev (ČT, 2011)

Oděsa (ČT, 2007)

Podkarpatská Rus (ČT, 2011)

Ukrajinské Karpaty (ČT, 2011)

end faq

Share