|
|
Chile / República de Chile
Základní informace
Rozloha: 756 102 km2
Počet obyvatel: 19 107 000 (2019)
Hustota obyvatel: 25/km2
Úřední jazyk: španělština
Obyvatelstvo: 89% bílí a mestici, 9% Mapučové (Araukáni), 1% Ajmarové, 1% ostatní
Náboženství: 67% římští katolíci, 16,5% protestanté, 11,5% bez vyznání
Politický systém: prezident a vláda, dvoukomorový parlament (Congreso Nacional); poslanecká sněmovna - 120 členů a senát - 38 členů
Hlavní město: Santiago de Chile (5 428 590)
Největší města: Puente Alto (574 000), Antofagasta (345 000), Viňa del Mar (325 000), Valparaíso (285 000)
TOP MÍSTA
1. TORRES DEL PAINE
flickr.com/photos/cmichel67/4177288045
Torres del Paine je národní park, který se nachází v jižní části Patagonských And, na jihu Chile. Rozkládá se na území 2 422 km2. Nejbližší město je 110 kilometrů vzdálené Puerto Natales. Severně park sousedí s jedním z nejznámějších argentinských národních parků Los Glaciares. Park Torre del Payne leží v místech, kde patagonské stepi přecházejí v subpolární les. Součástí parku jsou hory, ledovce, jezera a řeky. V centru parku leží pohoří Cordillera del Payne. Nejvyšší horou pohoří je Cerro Paine Grande (2 884 m). K nejznámějším jezerům náleží Grey, Sarmiento, Pehoé a Lago del Torro. Z fauny zde žijí lamy guanako, huemuli jižní, lišky patagonské nebo pumy americké. V parku jsou dobře značené trasy. Vhodnou dobou pro návštěvu je prosinec až únor, kdy jsou nejen příznivé teploty, ale také dlouhé dny.
2. PUYEHUE A VICENTE PÉREZ ROSALES
flickr.com/photos/eschmedat/33627573964
Puyehue a Vicente Pérez Rosales jsou národní parky v severní části Patagonských And. Náleží k nejstarším chilským národním parkům. Byly založené v roce 1941, respektive 1926. Národní park Puyehue je nejvíce navštěvovaným národním parkem v Chile. V parku se nachází vulkány, termální prameny, jezera Puyehue a Rupanco, řeky s vodopády a rostou zde převážně stálezelené deštné lesy. Hlavními vulkány jsou Puyehue (2 236 m) a Casablanca (2 240 m). Národní park Vicente Pérez Rosales leží jižně od Puyehue. Dominanty parku tvoří vulkán Osorno (2 652 m), jezero Todos los Santos (179 km2), západní svah vulkánu Tronador (3 491 m), který leží na chilsko-argentinské hranici a řeka Petrohué.
3. OJOS DEL SALADO A NEVADO TRES CRUCES
flickr.com/photos/sergejf/4321092032
Stratovulkán Ojos del Salado je s výškou 6 893 metrů nejvyšší horou Chile. Je také druhou nejvyšší horou Ameriky a nejvyšším vulkánem na světě. Nachází se v severní části Chile, přibližně 700 kilometrů severně od Santiaga. Ojos del Salado leží v blízkosti pouště Atacama.Tyto specifické podnebné podmínky způsobují, že vrchol hory bývá zasněžen jen v zimě a na východní straně ve výšce 6 390 m se nachází sopečné jezero, patrně nejvýše položené jezero na světě. Severovýchodně od Ojos del Salada leží vulkány Incahuasi (6 638 m) a San Francisco (6 018 m). 25 kilometrů západně se pak nachází druhá nejvyšší hora Chile Nevado Tres Cruces (6 748 m). Západně od hory leží Národní park Tres Cruces. Park leží v nadmořské výšce okolo 4 000 metrů. Součástí parku je solná pláň Salar de Maricunga a jezera Laguna Verde (s termálními prameny, ve výšce 4 328 m) a Negro Francisco (4 126 m). Nejbližší město je Copiapó, vzdálené 260 kilometrů západně. Zde je také turistické a informační centrum.
4. VALPARAISO
flickr.com/photos/galeria_miradas/5710367335
Valparaiso je město ve střední části Chile, je vzdálené 120 kilometrů severozápadně od hlavního města Santiago de Chile. Valparaiso je důležitý chilský tichomořský přístav, je dopravním, obchodním, vzdělanostním i průmyslovým centrem stejnojmenného regionu. Město má rozlohu 400 km2 a žije zde 285 000 obyvatel. Severně na město navazuje Viňa del Mar, další známé chilské město, především ale známá prázdninová a rekreační oblast. Valparaiso bylo významným centrem v druhé polovině 19. století. Historická část města je vystavěna na strmých svazích s výhledem na oceán. Domy s barevnou fasádou, labyrinty dlážděných uliček, lanové výtahy a historicky cenné stavby byly příčinou zapsání centra města do seznamu světového dědictví UNESCO. K hlavním turistickým cílům náleží kostel Iglesia de la Matriz, náměstí Aníbal Pinto a Sotomayor, historické čtvrti Concepcion a Alegre nebo vrch Bellavista.
5. VILLARICA
flickr.com/photos/ilya_ktsn/8357525133
Villarica (2 860 m) je vulkán v jižní části Chile, v Centrálním údolí (rozkládá se mezi Andami a Pobřežním pohořím). Villarica je také jezero, obec a národní park ve stejné oblasti. Nachází se mezi městy Temuco a Valdivía, 750 kilometrů jižně od Santiaga. Villarica leží nejzápadněji z linie tří vulkánů. Východněji leží Quetrupillán (2 360 m) a na hranicích s Argentinou Lanín (3 776 m). Všechny tři vulkány leží v Národním parku Villarica (630 km2). Villarica je aktivní a náleží mezi jediných pět světových vulkánů, které mají v kráteru aktivní lávové pole. Ke kráteru je možné za příznivého počasí vystoupat. Návštěvnické centrum je v obci Pucón.
6. SANTIAGO DE CHILE
flickr.com/photos/gonzalobaeza/8629686831
Santiago leží ve střední části Chile, přibližně 120 kilometrů od pobřeží Tichého oceánu a méně než 100 kilometrů od vysokých štítů And, nejvyšší Cerro Tupungato (6 570 m). Město leží v nadmořské výšce 520 metrů. Terén tvoří několik samostatných vrchů, řeka Mapocho a několik městských parků. Na okrajích města jsou vinice. Santiago bylo založené v roce 1541 a od koloniálních dob je hlavním městem. Centrum města tvoří zástavba z 19. století především ve stylu klasicismu, art deca a neogotiky. K hlavním turistickým cílům a památkámnáleží prezidentský palác La Moneda, hlavní náměstí s katedrálou Plaza de Armas, historické tržiště s řadou různých restaurací Mercado Central, čtvrť s obchody, kavárnami a restauracemi Patio Bellavista nebo Metropolitní park s krásným výhledem na město.
7. LAUCA
flickr.com/photos/daverugby83/1091004172
Lauca je nejseverněji položený chilský národní park. Leží na severu Chile, přibližně 120 kilometrů východně od města Arica, na hranicích s Bolívií. Oblast tvoří náhorní plošina, jezera Chungará a Cotacotani a několik vulkánů. K hlavním náleží Parinacota (6 348 m) a Pomerape (6 282 m), Guallatiri (6 071 m) a Acotango (6 052 m). Vegetaci v národním parku tvoří suchá puna (trávy, byliny, keře). Z fauny zde žijí lamy vikuňa, lamy guanako, alpaky, jeleni andští nebo pumy americké.
8. OHŇOVÁ ZEMĚ
flickr.com/photos/whitewizard/13242944333
Ohňová země je souostroví v nejjižnější části Jižní Ameriky. Největším z ostrovů souostroví je Velký ostrov Ohňové země (Isla Grande de Tierra del Fuego) o rozloze 47 992 km2. Západní část ostrova (29 485 km2) je součástí Chile, zatímco menší východní náleží k provinci Tierra del Fuego v Argentině. K dalším hlavním ostrovům náleží Hoste (4 117 km2), Santa Inés (3 688 km2) nebo Clarence (1 111 km2).
9. LA SERENA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Esquina_Los_Carreras_con_Prat.jpg
La Serena je město na pobřeží Tichého oceánu, hlavní město regionu Coquimbo. Leží 475 kilometrů severně od Santiaga a je právě po Santiagu druhým nejstarším městem Chile. Bylo založené v polovině 16. století. Většina budov ve městě však pochází až z konce 19. století. La Serena je známá neokoloniálním stylem architektury a také jako „město kostelů“. Pro své městské pláže nebo pláže v širším okolí města je však především oblíbenou a vyhledávanou letní turistickou destinací. Ve městě žije okolo 200 000 obyvateli
10. CHILOÉ
flickr.com/photos/axterix/5485883066
Chiloé je souostroví v jižní části Chile. Tvoří ho hlavní ostrov Chiloé (8 394 km2) a okolní menší ostrovy. Ostrov má délku okolo 190 kilometrů a šířku okolo 60 kilometrů. Z velké části je zalesněn. Hlavní město Castro leží na východě ostrova. Chiloé je známý svým folklórem, tradicemi a unikátní architekturou. K té také náleží sedmdesát dřevěných kostelů ze 17. až 19. století. Šestnáct z těchto kostelů je součástí světového dědictví UNESCO.
Zdroje: Graham, M., Benson, A.: Chile. Rough Guides. 1. vyd. Jota, Brno 2007. 741 s.; Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution a CC Attribution-NoDerivs
PODNEBÍ, KDY VYRAZIT
V severní části Chile je podnebí velmi suché, téměř bez srážek. V centrální části země je podnebí subtropické středomořské (obdobné jako ve Středomoří v Evropě). Ve středo-jižní části Chile je podnebí mírné vlhké a na jihu je chladné subarktické, bohaté na srážky. Délka Chile je 4 000 kilometrů, šířka země je „pouze“ 120 až 150 kilometrů (nicméně od pobřeží z nulové nadmořské výšky až do výšek přes 6 000 metrů). V Chile tak lze nalézt pestrou škálu různých druhů podnebí. Uvádí se počet okolo deseti. Na severu, v oblasti pouště Atacama, je to podnebí pouštní a semiaridní. V centrální části země je podnebí středomořské. Na Velikonočních ostrovech, podnebí vlhké subtropické. V jižní části Centrálního Chile je podnebí mírné oceánické. V oblasti Patagonie je podnebí subpolární a semiaridní. V oblasti And, je to podnebí alpínské a polární.
Nejseverněji položené chilské město Arica má suché pouštní podnebí. Průměrné teploty v létě (leden až březen) jsou 21 a 23°C. Průměrné teploty v zimě 16 až 17°C. Celoroční úhrn srážek je méně než 2 mm. Antofagasta, ležící na obratníku, má průměrné letní teploty 19 až 20°C, průměrné zimní 14 až 15°C. Celý rok je téměř bez srážek. Podnebí města La Serena (na pobřeží Pacifiku na 30° jižní šířky) je výrazněji ovlivněno studeným Humbuldtovým proudem. Průměrné letní teploty jsou 16 až 17°C, průměrné zimní jsou 11°C. Srážek je jen 100 mm ročně, pouze v zimním období. Hlavní město Santiago má středomořské podnebí. Průměrné letní teploty jsou 20 až 21°C. Přes den bývá okolo 30°C, v noci okolo 15°C. Průměrné teploty v zimě (červenec až září) jsou 8 až 9°C. Léto je v Santiagu suché, bez srážek (roční srážky 280 mm). Valparaiso na pobřeží Tichého oceánu má průměrné letní teploty 16 až 17°C, průměrné zimní 11 až 12°C. Léto je bez srážek, celkem za rok 370 mm. Valdivia v jižní části Chile (na 40° jižní šířky) má oceánické podnebí. Průměrné teploty v létě jsou 17 až 18°C. průměrné zimní 8 až 9°C. Ročních srážek je 1 780 mm, nejvíce v květnu až srpnu, kdy měsíčně spadne okolo 250 mm. Nejjižněji položení chilské město Punta Arenas má podnebí na pomezí oceánického a polárního. Průměrné letní teploty jsou 10 až 11°C, průměrné zimní 1 až 2°C. Srážky jsou téměř vyrovnané po celý rok, okolo 40 mm měsíčně.
Arica - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Antofagasta - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
La Serena - průměrné teploty, srážky (mm)
Santiago - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Valparaiso - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Valdivia - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Punta Arenas - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org
REGIONY
Chile se administrativně dělí na 15 regionů. Z hlediska turismu se rozlišují 4 hlavní regiony: Sever, Střední část, Jih, Patagonie a Velikonoční ostrov.
Administrativní regiony, Wikipedie
Region, rozloha km2, hlavní město
Arica a Parinacota (15), 16 873 km2, Arica
Tarapacá (1), 41 800 km2, Iquique
Antofogasta (2), 126 039 km2, Antofogasta
Atacama (3), 75 176 km2, Copiapó
Coquimbo (4), 40 580 km2, La Serena
Valparaíso (5), 16 396 km2, Valparaíso
Metropolitní region Santiago (RM), 15 403 km2, Santiago de Chile
O´Higgins (6), 16 357 km2, Rancagua
Maule (7), 30 296 km2, Talca
Bío Bío (8), 37 069 km2, Concepción
Aracaunía (9), 31 842 km2, Temuco
Los Rios (14), 18 430 km2, Valdivia
Los Lagos (10), 48 584 km2, Puerto Montt
Aysén (11), 108 494 km2, Coyhaique
Magallanes (12), 132 291 km2, Punta Arenas
Zdroje: Graham, M., Benson, A.: Chile, Rough Guide 2007., Wikipedia.org
VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE
Vstup. Občané ČR mohou za účelem turistiky pobývat bez víza na chilském území po dobu maximálně 90 dnů. Pokud se změní účel vašeho pobytu v Chile, je nutné si zajistit příslušné vízum.
Doklady. Platný cestovní pas ČR. Každý cizinec je povinen při vstupu na území Chile vyplnit speciální formulář (Tarjeta de Turismo). Jeho první část je mu imigračními úřady odebrána při vstupu, druhou část (kopii) je cizinec povinen odevzdat při opuštění chilského území.
Měna. Peso, CLP. 100 chilských peso = 3,30 Kč (2019), aktuální kurz
Prodejní doba. V oblasti služeb je od 9:00–22:00 hod. (v prodejnách typu supermarketů, včetně sobot a nedělí), maloobchody jsou otevřené přibližně do 20:00 hod. Pracovní doba bank je pouze od 9:00 do 14:00 v pondělí až pátek.
Bezpečnost. Ve srovnání s ostatními latinskoamerickými zeměmi je Chile poměrně bezpečnou zemí. Nejčastější problémy, zejména ve velkých městech jako Santiago, Valparaíso, Viña del Mar a dalších, mívají turisté s organizovanými skupinami kapesních zlodějů. Dále je upozorňováno na vysokou kriminalitu v centru Valparaísa, kde byla zaznamenána i loupežná přepadení a ve městech v blízkosti bolivijských a peruánských hranic. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat osobním věcem při cestách autobusem (vysoké riziko hrozí zvláště na autobusových nádražích) a v restauracích navštěvovaných cizinci. Doporučuje se vyhýbat se politickým demonstracím. Vysokohorská turistika v místních podmínkách vyžaduje využívat služeb osvědčených a zkušených průvodců. Před výstupy do velkých nadmořských výšek je nutné počítat v plánu cesty s dostatečně dlouhou aklimatizací. Chile patří k aktivním seismickým oblastem. Je doporučeno seznámit se s bezpečnostními opatřeními v případě zemětřesení a tsunami. Hygienické podmínky jsou na dobré úrovni (včetně kvality pitné vody z veřejné vodovodní sítě ve větších městech).
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY
Chile je hornatá země. Tvoří ji především pásmo And postupující od severu k jihu, přičemž zejména ve střední části leží oblast Chilských podélných údolí, které je od pobřeží odděleno Pobřežním pohořím (Cordillera de la Costa). Díky délce země se v Chile vyskytují velmi rozmanité přírodní podmínky od extrémně suchého severu (poušť Atacama, jedna z nejsušších oblastí světa) až po větrný a na srážky bohatý jih.
Ze západu na východ se vyskytují tři odlišné typy krajiny. Pobřežní pohoří s výškami okolo 2 500 m, které směrem k jihu přechází do ostrovnaté chilské Patagonie. Dále k východu je Chilské podélné údolí, hlavní hospodářský region státu. Směrem k jihu pokračuje v podobě mnoha zálivů a fjordů Chilské Patagonie. A konečně Andy (nebo také Jižní Andy), které tvoří hranice Chile – Argentina a vystupují do výšek nad 6 000 metrů (Ojos de Salado, 6 880 m, Aconcagua, 6 960 m). Jižně od údolí řeky Bío Bío leží Patagonské Andy, jejichž vrcholy jsou zaledněné. Pohoří pokračuje na jih až do Ohňové země.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000.; Wikipedia.org
Světové dědictví
Chile má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 6 kulturních a přírodních památek.
Národní parky
Národní park, rozloha km2, region, založení
Alberto de Agostini, 14 600 km2, Magallanes, 1965
Alerce Andino, 393 km2, Los Lagos, 1982
Alerce Costero, 139 km2, Los Ríos, 2010
Archipiélago de Juan Fernández, 96 km2, Valparaíso, 1935
Bernardo O'Higgins, 35 259 km2, Aisén aMagallanes,1969
Bosque de Fray Jorge, 100 km2, Coquimbo, 1941
Cabo de Hornos, 631 km2, Magallanes, 1945
Chiloé, 431 km2, Los Lagos, 1982
Conguillío, 608 km2, Araukania, 1950
Corcovado, 2 096 km2, Los Lagos, 2005
Hornopirén, 482 km2, Los Lagos, 1988
Huerquehue, 125 km2, Araukania, 1967
Isla Guamblin, 106 km2, Aisén, 1967
Isla Magdalena, 1 576 km2, Aisén, 1983
La Campana, 80 km2, Valparaíso, 1967
Laguna del Laja, 119 km2, Biobío, 1958
Laguna San Rafael, 17 420 km2, Aisén, 1959
Las Palmas de Cocalán, 37 km2, Libertador, 1989
Lauca, 1 379 km2, Arica y Parinacota, 1970
Llanos de Challe, 457 km2, Atacama, 1994
Llullaillaco, 2 687 km2, Antofagasta, 1995
Morro Moreno, 73 km2, Antofagasta, 2010
Nahuelbuta, 68 km2, Araukania, 1939
Nevado Tres Cruces, 590 km2, Atacama, 1994
Pali Aike, 50 km2, Magallanes, 1970
Pan de Azúcar, 438 km2, Antofagasta a Atacama, 1986
Puyehue, 1 070 km2, Los Lagos a Los Ríos, 1941
Queulat, 1 541 km2, Aisén, 1983
Radal Siete Tazas, 10 km2, Maule, 2008
Rapa Nui, 71 km2, Valparaíso, 1935
Salar del Huasco, 1 600 km2, Tarapacá, 2010
Tolhuaca, 65 km2, Araukania, 1935
Torres del Paine, 2 400 km2, Magallanes, 1959
Vicente Pérez Rosales, 2 530 km2, Los Lagos, 1926
Villarrica, 630 km2, Araukania, Los Ríos, 1940
Volcán Isluga, 1 747 km2, Tarapacá, 1967
Yendegaia, 1 506 km2, Magallanes, 2013
Odkazy
Britannica, Chile (en)
CIA World Factbook, Chile (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Chile (cs)
Wikipedie, Chile (cs)
Statistický úřad, ine.cl (es)
Dokumenty
Atacama (ČT, 2012)
Chile (ČT, Cestománie, 2003)
Chile (ČT, Objektiv, 2010 až 2017)
Ríos a Lagos (ČT, 2018)
Střední Chile (ČT, 2016)
Velikonoční ostrov (ČT, 2003), Velikonoční ostrov (ČT, 2016)
end faq
