logo

.


RAKOUSKO  Rakousko / Republik Österreich


Základní informace

Rozloha: 83 858 km²
Počet obyvatel: 9 105 000 (2024)
Hustota obyvatel: 108/km²
Úřední jazyk: němčina
Obyvatelstvo: 81% Rakušané, 5% Jihoslované, 3% Němci, 2% Turci, 9% ostatní
Náboženství: 65% římští katolíci, 5% protestanté
Politický systém: prezident, vláda, poslanecká sněmovna (Nationalrat) - 183 členů a senát (Bundesrat) - 61 členů
Hlavní město: Vídeň (1 765 649)
Největší města: Štýrský Hradec (266 000), Linec (192 000), Salcburk (146 000), Innsbruck (122 000)

TOP MÍSTA

1. RAKOUSKÉ ALPY

Rakouské Alpyflickr.com/photos/67769979@N06/50369259597

               Alpy zaujímají dvě třetiny území Rakouska. V Rakousku se nachází 57 horských pásem Východních Alp z celkových 75. Na rakouském území leží pouze Východní Alpy. Horské hřbety se rozkládají ve směru západ – východ, vytvářejí podélná údolí a směrem na východ se snižují. V rámci rakouských, respektive Východních Alp je plně rozvinutá symetrická stavba alpských pohoří. Na severu se nachází úzké flyšové pásmo z jílovců a pískovců. Jižně se rozkládají Severní vápencové Alpy. Níže údolí řek Innu, Enže a Mury odděluje Severní vápencové Alpy od hlavního alpského hřebene nejvyšších Centrálních krystalických Alp složených z krystalických a přeměněných hornin, zejména ruly, žuly a svorů. Zde leží nejvyšší pohoří Rakouska Vysoké Taury s nejvyšší horou Grossglockner (3 798 m). A jižně údolí Drávy odděluje Centrální krystalické Alpy od Jižních Vápencových Alp.

 

2. VÍDEŇ

Wien 2flickr.com/photos/pierrotcarre/43736513984

               Vídeň leží na severovýchodě Rakouska, na řece Dunaj, ve Vídeňské pánvi. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 150 až 540 metry. Vídeň je hlavní město a také administrativní, hospodářské a kulturní centrum Rakouska. Je významnou dopravní křižovatkou, sídlem univerzit i třetím sídlem Organizace spojených národů po Ženevě a New Yorku. Vídeň má rozlohu 415 km² a žije zde 1 760 000 obyvatel. Za střed Vídně je považováno náměstí sv. Štěpána se svojí dominantou dómem sv. Štěpána. Mezi hlavní vídeňské památky náleží zámek Hofburg (který byl sídlem rakouské Habsburské dynastie), městský bulvár Ringstrasse (vzniklý na místě původních městských hradeb, 4,5 km dlouhý, téměř 50 metrů široký), zámek Schönbrunn a okolní park, barokní paláce Belvedere vystavěné na počátku 18. století, řada muzeí v tzv. muzejní čtvrti Museumquartier (unikátní komplex muzeí zabírající plochu 60 000 m²) nebo Vídeňská státní opera.

 

 3. VYSOKÉ TAURY

Hohe Tauernflickr.com/photos/fransdewit/14814536988

               Vysoké Taury, německy Hohe Tauern, jsou největší pohoří na rakouském území a ve Východních Alpách. Mají délku okolo 150 kilometrů a šířku okolo 50 kilometrů. Vysoké Taury tvoří devět hlavních horských skupin: Venediger, Granatspitze, Glockner, Goldberg, Ankogel, Kreuzeck, Schober, Villgraten a Rieserferner. Pohoří je tvořeno žulami a svory. V části pohoří byl v roce 1981 zřízen první rakouský národní park. V jeho středu leží nejvyšší hora Rakouska Grossglockner (3 797 m). V národním parku se nachází více než 300 horských vrcholů s nadmořskou výškou přes 3 000 metrů, 342 ledovců, 26 velkých vodopádů a více než 500 horských jezer. Pod Grossglocknerem leží největší ledovec Rakouska a Východních Alp Pasterze. Park je také bohatý na floru a faunu. Po svazích údolí rostou limbové lesy, jsou zde rozlehlé porosty kosodřeviny, roste zde například charakteristická alpská protěž. Z fauny zde žijí orlové skalní, supi, kamzíci a kozorožci.

 

4. SALCBURK

Salzburg 4flickr.com/photos/geraf/42367286592

               Salcburk leží na západě Rakouska, v těsné blízkosti hranice s Německem, na řece Salzach. Je čtvrtým největším rakouským městem. Má rozlohu 66 km² a žije zde 145 000 obyvatel. Město je obklopeno třemi vrchy a na jednom z nich se nachází jedna z dominant Salzburgu pevnost Hohensalzburg z 11. století. Pro své velké množství památek je Salcburk někdy nazýván Římem severu. K dalším hlavním památkám ve městě náleží Salcburský dóm (barokní katedrála z počátku 17. století), gotický františkánský kostel z konce 15. století, opatství sv. Petra založené na konci 7. století nebo neoklasicistní zámek Mirabell se zahradami (stavba z počátku 17. století). Velmi známý je také salcburský hudební festival pořádaný od roku 1920.

 

 5. SOLNÁ KOMORA

Salzkammergut 4flickr.com/photos/sinava/42302985502

                 Solná komora je oblast ve středozápadním Rakousku, východně od Salcburku. Je pojmenovaná podle těžby soli v období Habsburské monarchie. Leží převážně v regionu Horní Rakousko, dále také v Salcbursku a Štýrsku. Oblast leží v povodí řeky Traun, v Severních vápencových Alpách. Hlavním pohořím v oblasti je pohoří Solné komory, s nejvyšší horou Gamsfeld (2 027 m). Východně od Solné komory leží pohoří Totes Gebirge, jižně pohoří Dachstein, jihozápadně pohoří Tennen a západně protéká řeka Salzach. Krajinu Solné komory tvoří vápencové a flyšové hory a glaciální jezera. K největším jezerům náleží Atersee (46 km²), Traunsee (25 km²), Mondsee (14 km²), Wolfgangsee (13 km²), a Halštatské jezero (9 km²). Solná komora je oblíbeným místem pro turistiku, vodní sporty a rekreaci. 

 

6. INNSBRUCK

Innsbruck 2  2vflickr.com/photos/jamescridland/424142774

                 Innsbruck leží na jihozápadě Tyrolska, na řece Innu, v nadmořské výšce 580 metrů. Město je obklopeno horami s vrcholy přes 2 000 metrů. Innsbruck je hlavním městem spolkové země Tyrolsko. Má rozlohu 105 km2 a žije zde 120 000 obyvatel. Místo bylo osídlené již v době bronzové, Římané zde měli vojenskou pevnost, historie samotného Innsbrucku začíná na konci 12. století. Historické centrum města se nachází přímo u řeky Innu v okolí dómu sv. Jakuba. K hlavním památkám náleží innsbrucký Hofburg (neoklasicistní palác z počátku 19. století), renesanční zámek Ambras z konce 16. století, budova radnice původně založená v polovině 14. století nebo dům Goldenes Dachl z počátku 16. století s arkýřem s pozlacenou střechou.

 

7. ÖTZTALSKÉ ALPY

Ötztal Alps  2vcommons.wikimedia.org/wiki/File:Petersenspitze_Northface_View_to_west.JPG

                Ötztalské Alpy jsou druhým nejvyšším horským pásmem v Rakousku. Nachází se na jihozápadě Rakouska, v Tyrolsku, jihozápadně od Innsbrucku. Třetina pohoří leží v Itálii, kde se nazývá Alpi Venoste. Severní a západní hranici tohoto rozsáhlého horského pásma tvoří údolí řeky Inn, jižní hranici na území Itálie tvoří údolí řeky Adiže. Ötztalské Alpy jsou nejvíce zaledněným pohořím Východních Alp. Nejvyššími horami jsou Wildspitze (3 774 m) a Weisskugel (3 739 m). Dalších více jak 120 vrcholů překračuje výšku 3 000 metrů. Hlavní horninou pohoří je rula, dále se zde pak především vyskytují slídy, křemence a živce. Oblast je turisticky oblíbená.

 

8. NOCKBERGE

Nockbergeflickr.com/photos/badkleinkirchheim/15484061946

                 Nockberge je pohoří na jihu Rakouska, východně od Vysokých Taur. Nachází se na hranicic tří rakouských regionů: Salcburska, Štýrska a Korutan. Nockberge je západní a nejvyšší částí Gurktálských Alp. Pohoří je charakteristické řadou zaoblených, travnatých vrcholů. Nejvyšší horou je Eisenhut (2 441 m). Od roku je část Nockberge biosférickou rezervací UNESCO.Jihozápadně pod pohořím se nachází druhé největší korutanské jezero Millsttäter See (13 km2).

 

9. ENNSTALSKÉ ALPY

NP Gesäuse 560  2vflickr.com/photos/30537028@N04/6100793651

                 Ennstalské Alpy se nachází v centrální části Rakouska, ve Štýrsku. Jsou součástí Severních vápencových Alp. Nejvyšší horou pohoří je Hochtor (2 369 m). Ve střední části Ennstalských Alp leží pohoří Gesäuse. Tato oblast je známá údolím řeky Enže, která ze západu na východ, protíná horské vápencové masivy s mohutnými štíty a příkrými svahy. V této části se nachází nejmladší rakouský národní park založený v roce 2002. Přibližně polovinu parku tvoří lesy. Rostou zde hlavně borovice, smrky a javory.

 

10. ÚDOLÍ WACHAU

Wachau Valley 2flickr.com/photos/arthurtlabar/36242060730

                Údolí Wachau je údolí Dunaje na severovýchodě Rakousko, ve spolkové zemi Dolní Rakousko, přibližně 80 kilometrů severozápadně od Vídně. Oblast se rozkládá podél toku Dunaje mezi městy Kremže a Melk v délce 36 kilometrů. Místo bylo osídlené již v prehistorických dobách. Hlavními turistickými cíli jsou historické město Kremže se starým městem a řadou památek, jedna z dominantních staveb severního Rakouska, barokní benediktinské opatství klášter Melk (na skalním výběžku nad městem), město Dürnstein (historické místo bitvy mezi anglickým králem Richardem I. Lví srdce a rakouským vévodou Leopoldem V.), dále několik hradů a zřícenin a místní vinice.

 

11. LIENZSKÉ DOLOMITY

Osttirol 560flickr.com/photos/ufoncz/7815031722

                Lienzské dolomity je vápencové pohoří na jihozápadě Rakouska, ve východním Tyrolsku. Pohoří je součástí Gailtalských Alp. Tvoří jeho nejvyšší a turisticky nejvíce oblíbenou část. Nejvyšší horou je Grosse Sandspitze 2 772 m). Největším městem v oblasti je Lienz, na soutoku řek Isel a Drávy. 

 

12. ŠTÝRSKÝ HRADEC

Graz 560flickr.com/photos/alois_staudacher/10112506063

                Štýrský Hradec, německy Graz, je druhé největší město Rakouska. Žije zde 280 000 obyvatel. Graz leží na jihovýchodě Rakouska, v údolí řeky Mur. Historické centrum města náleží k nejlépe dochovaným historickým starým městům ve Střední Evropě. Je zapsané v seznamu světového dědictví UNESCO. Jedním ze symbolů Štýrského Hradce je Schlossberg – zámecký vrch s hodinovou věží a pevností z 9. století. Střed města leží na Hlavním náměstí (Hauptplatz) s historickými měšťanskými domy ze 17. století. Budova radnice je z konce 19. století. Śtýrský Hradec je také významným univerzitním městem. Nachází se zde 6 univerzit, na kterých studuje více než 40 000 studentů.

 

13. ZILLERTALSKÉ ALPY

Zillertal Alpsflickr.com/photos/67769979@N06/20043661334

                Zillertalské Alpy se rozkládají na jihozápadě Rakouska (v Salcbursku a Tyrolsku), na hranicích s Itálií (vedle Rakouska leží i na území Itálie), jihovýchodně od Innsbrucku. Zillertalské Alpy náleží do Centrálních krystalických Alp a jsou třetím nejvyšším pohořím v Rakousku. Nejvyšší horou je Hochfeiler (3 510 m). Hlavní hřeben pohoří leží na hranici Rakouska a Itálie a je hlavním hřebenem Východních Alp. Nejvyšší části pohoří jsou tvořeny tmavou rulou. V oblasti se nachází řada ledovců. Turisticky více známá je rakouská část pohoří. Na rakouské straně se nachází řada přehradních nádrží.

 

14. STUBAISKÉ ALPY

Stubaier Alpenflickr.com/photos/jries/5503000091

                Stubaiské Alpy se nachází na jihozápadě Rakouska, v Tyrolsku, na hranicích s Itálií, jihozápadně od Innsbrucku. Leží mezi Ötztalskými Alpami na západě a Zillertalskými Alpami na východě. Nachází se v Rakousku a rovněž na území Itálie. Stubaiské Alpy jsou součástí Centrálních krystalických Alp a jsou čtvrtým nejvyšším pohořím Rakouska. Nejvyšší horou je Zuckerhütl (3 507 m). Geologicky se nejčastěji vyskytuje rula, hlavní hřeben a nejvyšší hory jsou tvořeny žulou. Zaledněné jsou nejvyšší vrcholy a nejvyšší části dolin.

 

15. FELDKIRCH

Feldkirch Austriaflickr.com/photos/bernd_thaller/14674073564

                Feldkirch je historické středověké město na západě Rakouska, ve Vorarlbersku, na hranicích s Lichtenštejnskem a Švýcarskem. S 33,5 tisíci obyvateli je druhým největším městem Vorarlberska. V blízkosti města, na řece Rýnu, leží nejzápadnější bod Rakouska. Feldkirch je jedno z nejlépe dochovaných středověkých měst v regionu. Bylo založeno na přelomu 12. a 13. století. Historické centrum města si zachovalo podobu z počátku 16. století, kdy došlo k rozsáhlé přestavbě městských hradeb. K hlavním památkám ve městě náleží hrad Shattenburg z první poloviny 13. století, gotická katedrála svatého Mikuláše a barokní Lichtenštejnský palác.

 

16. SILVRETTA HOCHALPENSTRASSE

Silvretta Hochalpenstrasseflickr.com/photos/goflo/8179941081

                Silvretta Hochalpenstrasse je vysokohorská silnice na západě Rakouska, ve spolkové zemi Vorarlbersko. Úsek má délku okolo 22 kilometrů. Začíná v nadmořské výšce 1 700 metrů a v nejvyšší části, u vodní nádrže Silvretta, dosahuje 2 032 metrů. Silnice byla postavena ve 30. letech minulého století. Rozšířena a otevřena pro veřejnou dopravu byla v letech 1954 až 61. Nejvyšší horou v oblasti je Piz Buin (3 312 m). Necelých 7 kilometrů jihozápadně od této hory pak leží nejvyšší vrchol pohoří Silvretta Piz Linard (3 410 m).

 

17. HOCHOSTERWITZ

Hochosterwitzcommons.wikimedia.org/wiki/File:Sankt_Georgen_am_Längsee_Burg_Hochosterwitz_SW-Ansicht_02122015_2398.jpg

                Hochosterwitz je středověký hrad, který je považován za jeden z nejpůsobivějších rakouských hradů. Nachází se na jihu Rakouska, ve Štýrsku. Byl vystavěn na 172 metrů vysoké dolomitové skále. Hrad byl postaven v druhé polovině 9. století dynastií Osterwitzů. V druhé polovině 16. století byl přestavován. Některé části hradu jsou přístupné veřejnosti od velikonoc do konce října. K Hochosterwitzu je přístup po více než 600 metrů dlouhé cestě, kde se prochází 14 branami. V interiéru hradu se nachází sbírky prehistorických artefaktů, obrazů, zbraní a brnění. Hrad Hochosterwitz je jedním z významných turistických cílů v Rakousku.

 

18. NÍZKÉ TAURY

Niedere Tauerncommons.wikimedia.org/wiki/File:Geierkogel,_Gr._Grießstein.jpg

                Nízké Taury jsou pohoří ve střední části Rakouska, ve spolkových zemích Salcbursko a Štýrsko. Rozkládají se východně od vysokých Taur a jsou tvořeny pěti horskými skupinami: Radstadskými Taurami, Schladmingskými Taurami, Rottemnanskými a Wölzskými Taurami a Seckauskými Taurami. Nízké Taury tvoří hlavní hřeben Východních Alp a jsou součástí Centrálních krystalických Alp. Nejvyšší horou je Hochgolling (2 863 m). Pohoří je tvořeno především žulou a břidlicí. Nachází se v něm, jak vysokohorské strmé štíty, tak snáze dostupné zaoblené vrcholy. Nízké Taury jsou bohaté na jezera a vodopády. Ze severu a z jihu jsou pak obklopené řekami Enns a Murou.

 

19. FRIESACH

Friesachcommons.wikimedia.org/wiki/File:Friesach_Stadtansicht_14042007_01.jpg

                Friesach je historické město na jihu Rakouska, ve Štýrsku. Žije zde 5 tisíc obyvatel. Město bylo založené ke konci 9. století a je považované za nejstarší ve Štýrsku. K hlavním památkám ve městě náleží románská katedrála svatého Bartoloměje, hrad Petersburg založený ke konci 9. století, hrad Geiersberg, dominikánský klášter nebo dochované středověké hradby.

 

20. STEYR

Steyr Austriaflickr.com/photos/theocrazzolara/31127550513

                Steyr je město na severu Rakouska, ve spolkové zemi Horní Rakousko. S téměř 40 tisíci obyvateli je Steyr třetí nejlidnatější město Horního Rakouska. Leží v blízkosti soutoku řek Enns a Steyr, přibližně 30 kilometrů jižně od Lince. Ve Steyru se zachovala řada historických památek z různých období. Střed města se nachází na náměstí Stadtplatz s historickými měšťanskými domy. K nejznámějším náleží Bummerlhaus z roku 1497, budova radnice a Sternhaus z konce 18. století. K dalším významným památkám ve městě náleží kostel Stadtpfarrkirche od architekta chrámu sv. Štěpána ve Vídni, dále kostel Panny Marie, kostel sv. Michaela a hrad Lamberg.

 

Zdroje: Bousfield, J., Humphreys, R., Walker, N. a Williams, Ch.: Rakousko. Rough Guides. 2. české aktual. vyd. Jota 2009. 661 s.; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi Creative Commons a CC 3.0

PODNEBÍ, KDY VYRAZIT

                Rakousko má přechodné středoevropské podnebí, Alpy mají horské podnebí. Na západě Rakouska jsou menší teplotní rozdíly mezi létem a zimou a je zde více srážek. Léta jsou zde teplá a zimy mírnější. Průměrné letní teploty jsou okolo 17,5°C, zimní okolo -1°C. Srážek je okolo 1 150 mm ročně. Na východě Rakouska jsou léta horká a zimy mrazivé, srážek je méně, okolo 650 mm ročně. Průměrné letní teploty se pohybují okolo 20°C, zimní okolo -1,5°C.

                Průměrné teploty v létě v rakouském hlavním městě Vídni jsou 18 až 20°C (o dva stupně více než v ČR). Přes den se obvykle pohybují mezi 24 až 33°C. Průměrné teploty v zimě jsou 0 až 2°C. V Innsbrucku, na západě Rakouska, jsou průměrné letní teploty 16 až 18°C. Přes den, když je zataženo a déšť, teploty mohou klesnout na 17°C. Za jasného dne může být i 34°C. V zimě jsou průměrné teploty -2 až 0°C.

Vídeň - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)

Innsbruck - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)

 

Zdroje: Universum, Všeobecná encyklopedie. Odeon, 2000., Wikipedia.org

SPOLKOVÉ ZEMĚ

                Rakousko se skládá z devíti spolkových zemí.

Spolkové země, Austria.info

Spolkové země, Wikipedie

Spolková země, rozloha km², hlavní město

Burgenlandsko (Buurgenland), 3 965 km², Eisenstadt

Dolní Rakousko (Niederösterreich), 19 178 km², St. Pölten

Horní Rakousko (Oberösterreich), 11 982 km², Linec

Korutany (Kärnten), 9 536 km², Klagenfurt

Salcbursko (Salzburg), 7 154 km², Salcburk

Štýrsko (Steiermark), 16 392 km², Štýrský Hradec (Graz)

Tyrolsko (Tirol), 12 648 km², Innsbruck

Vorarlbersko (Vorarlberg), 2 601 km², Bregenz

Vídeň (Wien), 415 km²

Rak reg

               Největší města: 1. Vídeň (415 km², 1,9 miliónů obyvatel); 2. Štýrský Hradec (128 km², 295 tisíc obyvatel); 3. Linec (96 km², 205 tisíc obyvatel); 4. Salcburk (65 km², 157 tisíc obyvatel); 5. Innsbruck (105 km², 132 tisíc obyvatel); 6. Klagenfurt (120 km², 100 tisíc obyvatel); 7. Villach (135 km², 62 tisíc obyvatel); 8. Wels (61 km², 46 tisíc obyvatel); 9. Sankt Pölten (108 km², 55 tisíc obyvatel); 10. Dornbirn (121 km², 50 tisíc obyvatel)

            Největší města dle regionů: Horní Rakousko: 1. Linec; 2. Wels; 3. Steyer (27 km², 37 tisíc obyvatel); Dolní Rakousko: 1. Sankt Pölten; 2. Vídeňské Nové Město (61 km², 45 tisíc obyvatel); 3. Klosterneuburg (76 km², 27 tisíc obyvatel); Tyrolsko: 1. Innsbruck; 2. Kufstein (39 km², 19 tisíc obyvatel); 3. Telfs (45 km², 16 tisíc obyvatel); Salcbursko: 1. Salcburk; 2. Hallein (27 km², 21 tisíc obyvatel); 3. Saalfelden (118 km², 17 tisíc obyvatel); Štýrsko: 1. Štýrský Hradec; 2. Leoben (108 km², 25 tisíc obyvatel); 3. Kapfenberg (82 km², 23 tisíc obyvatel); Korutany: 1. Klagenfurt; 2. Villach; 3. Wolfsberg (275 km², 25 tisíc obyvatel); Vorarlbersko: 1. Dornbirn; 2. Feldkirch (34 km², 33 tisíc obyvatel); 3. Bregenz (30 km², 30 tisíc obyvatel); Burgenlandsko: 1. Eisenstadt; 2. Neusiedl am See; 3. Oberwart

Zdroje: Rakousko a Vídeň. Olympia Praha 1999.; Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE 

Vstup. Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU bez omezení. V případě soukromého ubytování při pobytu delším 3 dnů je nutné se přihlásit na úřadě - Meldeamt (při ubytování v ubytovacích zařízeních přechází tato povinnost na ubytovatele). Při pobytu delším než 3 měsíce je nutné ohlásit svůj pobyt na příslušném úřadě.

Doklady. Cestovního doklad nebo průkaz totožnosti (občanský průkaz).

Měna. Euro, EUR, aktuální kurz

Prodejní doba. V obchodech je otevřeno ve všední dny od 09.00 do 19.00, v sobotu od 09.00 do 13.00. Ve vídeňské oblasti se prodloužila otevírací doba některých větších obchodů a řetězců ve čtvrtek až do 22.00 a v sobotu do 17.00 až 18.00.

Státní svátky. Nový rok (01.01.), Tři králové (06.01.), Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek), Svátek práce (01.05.), Nanebevstoupení Páně, Svatodušní svátky, Boží tělo (pohyblivé svátky), Nanebevzetí Panny Marie (15.08.), Státní svátek Rakouské republiky (26.10.), Svátek všech svatých (01.11.), Zvěstování Panny Marie (08.12.), Vánoční svátky (25.12.-26.12.)

Bezpečnost. Bezpečnostní situace v Rakousku je srovnatelná s jinými evropskými zeměmi.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz 

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY 

               Rakousko je hornatá země. Pouze v severovýchodní části země, se rozkládá jediná nížina Vídeňské pánve. Dvě třetiny rakouského území leží v oblasti Východních Alp (rozlišují se tři hlavní pásma Východních Alp: severní, střední a jižní). Většina střední části Východních Alp leží na rakouském území. Západně tvoří hranice s Itálií (Ötztalské Alpy), dále pokračují na východ nejvyšším rakouským horským pásmem Vysoké Taury (Grossglockner, 3 797 m). Východně na ně navazují Nízké Taury, a dále k východu se snižují a rozpadají na menší horské skupiny prostoupené místy pánvemi a kotlinami. V blízkosti hranic s Maďarskem přecházejí v nízkou pahorkatinu Burgenlandska. Na sever od Alp se rozkládá pahorkaté Alpské předhůří (Alpenvorland). Severozápad Rakouska tvoří náhorní plošina Českého masivu (výškově 500 až 800 metrů), místy prostoupená vrcholky hor. Severovýchod území zaujímá nížina Vídeňské pánve, respektive západní výběžek Panonské pánve.

               Na rakouském území leží řada jezer. Bohatá na jezera je oblast tzv. Solné komory (Salzkammergut) v Horním Rakousku, dále jižní část Korutan (v blízkosti hranic s Itálií a Slovinskem), největší rakouské jezero však leží na východě, ve stepní oblasti Burgenlandska (na hranicích s Maďarskem), Neziderské jezero (315 km²). Největší řekou je Dunaj, následují řeky jako Inn, Mura, Dráva nebo Enže. Lesy převládají jehličnaté a smíšené, listnaté se nacházejí v nižších polohách a na východě země.

               Rakouské Alpy. Severní: Bregenzský les (Glatthorn, 2 133 m), Allgäuské Alpy (Grosser Krottenkopf, 2 657 m), Lechquellenské Alpy (Wildgrubenspitze, 2 753 m), Lechtalské Alpy (Parseierspitze, 3 036 m), Ammergauské Alpy (Daniel, 2 340 m), Wetterstein (Zugspitze, 2 962 m), Miemingské Alpy (Hochplattig, 2 768 m), Bavorské předhůří (Krottenkopf, 2 086 m), Karwendel (Bikkarspitze, 2 749 m), Brandenbergské Alpy (Hochiss, 2 299 m), Kaiser (Elmauer Halt, 2 344 m), Chiemgauské Alpy (Sonntagshorn, 1 961 m), Lofer (Grosses Ochsenhorn, 2 511 m), Leogang (Birnhorn, 2 634 m), Berchtesgadenské Alpy (Hochkönig, 2 941 m), Salcburské Alpy (Hundstein, 2 117 m), Tennen (Raucheck, 2 430 m), Hory Solné komory (Gamsfeld, 2 027 m), Dachstein (Hoher Dachstein, 2 995 m), Totes Gebirge (Grosser Priel, 2 515 m), Hornorakouské předhůří (Hoher Nock, 1 963 m), Ennstalské Alpy (Hochtor, 2 369 m), Hochschwab (Hochschwab, 2 277 m), Ybbstalské Alpy (Hochstadl, 1 919 m), Türnitzské Alpy (Grosser Sulzberg, 1 400 m), Mürzstegské Alpy (Hohe Veitsch, 1 981 m), Rax (Heukeppe, 2 007 m), Schneeberg (Klosterwappen, 2 076 m), Gutensteinské Alpy (Reisalpe, 1 399 m), Vídeňský les (Schöpfl, 893 m); Centrální: Rätikon (Schesaplana, 2 965 m), Verwall (Hoher Riffler, 3 168 m), Silvretta (Piz Linard, 3 410 m), Samnaunské Alpy (Muttler, 3 294 m), Sesvenna (Piz Sesvenna, 3 204 m), Ötztalské Alpy (Wildspitze, 3 768 m), Stubaiské Alpy (Zuckerhütl, 3 507 m), Tuxské Alpy (Lizumer Reckner, 2 886 m), Zillertalské Alpy (Hochfeiler, 3 509 m), Kitzbühelské Alpy (Kreuzjoch, 2 558 m), Venediger (Grossvenediger, 3 657 m), Rieserferner (Hochgall, 3 436 m), Vilgratenské hory (Weisse Spitze, 2 962 m), Schober (Petzeck, 3 283 m), Granatspitze (Grosser Muntanitz, 3 232 m), Glockner (Grossglockner, 3 798 m), Goldberg (Hocharn, 3 254 m), Kreuzeck (Mölltaler Polinik, 2 784 m), Ankogel (Hochalmspitze, 3 360 m), Radstadtské Taury (Weisseck, 2 711 m), Schladmingské Taury (Hochgolling, 2 862 m), Rottemannské Taury (Grosser Bösenstein, 2 448 m), Wölzské Taury (Rettlkirchspitze, 2 475 m), Seckauské Taury (Gelerhaupt, 2 417 m), Gurktalské Alpy (Eisenhut, 2 441 m), Lavanttalské Alpy (Zirbitzkogel, 2 396 m), Hory východně od řeky Mury (Stuhleck, 1 782 m); Jižní: Karnské Alpy (Hohe Warte, 2 780 m), Gailtalské Alpy (Grosse Sandspitze, 2 770 m), Karavanky (Hochstuhl, 2 237 m), Kamnicko-Savinjské Alpy (Grintovec, 2 558 m)

               Nejvyšší hory. (prominence 500+ m) 1. Grossglockner (3 798 m), 2. Wildspitze (3 770 m), 3. Weisskugel (3 738 m), 4. Grossvenediger (3 657 m), 5. Hintere Schwärze (3 624 m), 6. Hochfeiler (3 509 m), 7. Zuckerhütl (3 507 m), 8. Dreiherrnspitze (3 499 m), 9. Schrankogel (3 497 m), 10. Rötspitze (3 496 m)

               Největší řeky. 1. Dunaj (délka toku na rakouském území: 350 km; celkem: 2 848 km), 2. Mura (348 km; 444 km), 3. Inn (280 km; 510 km), 4. Dráva (261 km; 709 km), 5. Enže (254 km), 6. Salzach (225 km), 7. Litava (167 km; 191 km), 8. Krka (158 km); 9. Traun (153 km), 10. Kamp (153 km).

               Největší jezera. 1. Bodamské jezero (535 km²), 2. Neziderské jezero (320 km²), 3. Atterské jezero (46,2 km²), 4. Travenské jezero (24,4 km²), 5. Wörthersee (19,4 km²), 6. Mondsee (13,8 km²), 7. Milstätter See (13,3 km²), 8. Wolfgangsee (12,8 km²), 9. Ossiacher See (10,8 km²), 10. Halštatské jezero (8,6 km²).

Rakousko fyzická mapa

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 8. Odeon Praha 2001. S. 36.; Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

           Rakousko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 10 kulturních a přírodních památek.

Národní parky 

                V Rakousku se nachází 6 národních parků. Rozkládají se na ploše 2 376 km2, což jsou necelé 3% rozlohy země. Prvním rakouským národním parkem byl Národní park Vysoké Taury založený v roce1981. Tento park je také největší rozlohou, má 1 856 km2.

Seznam národních parků, National Parks Austria (en) 

Název parku, region, rozloha km2, založení

Donau-Auen, Dolní Rakousko, 93 km2, 1996

Gesäuse, Štýrsko, 111 km2, 2002

Kalkalpen, Horní Rakousko, 208 km2, 1997

Neusiedler See - Seewinkel, Burgenlandsko, 91 km2, 1993

Thayatal, Dolní Rakousko, 13 km2, 2000

Vysoké Taury,Korutany, Salcbursko, Tyrolsko, 1 856 km2, 1981 

Rakousko NP

Mapa je pod licencí CC

Odkazy

Britannica, Austria (en)

CIA World Factbook, Austria (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Rakousko (cs)

Wikipedie, Rakousko (cs)

Rakouský statistický úřad, Statistik Austria

Dokumenty

Korutany (ČT, 2003)

Rakousko (ČT, Objektiv, 2008 až 2018)

Solnohradsko (ČT, 2011)

Tyrolsko (ČT, 2001)

Vídeň (ČT, 2015)

Vitorazsko (ČT, 2012)

end faq

Share