logo

.


ČÍNA  Čína / Čungchuo / Čungchua rénmín kungchekuo


Základní informace

Rozloha: 9 596 961 km2
Počet obyvatel: 1 382 710 000 (2017)
Hustota obyvatel: 141/km2
Úřední jazyk: čínština
Obyvatelstvo: 92% Číňané, 8% ostatní (55 různých etnik) - 1% Čuangové, dále Mandžuové, Ujguři, Miaové, Iové, Tujiaové, Tibeťané, Mongolové, Dongové, Buyiové, Jaové, Baijové, Korejci, Haniové, Liové ad.
Náboženství: 52% bez vyznání, 16% budhisté, 4% křesťané, 1% muslimové, dále čínská lidová náboženství
Politický systém: prezident, Státní rada, Národní lidový kongres - 2 987 členů
Hlavní město: Peking (21 150 000)
Největší města: Šanghaj (22 650 000), Čchungčching (15 300 000), Tchienťin (11 100 000), Kanton (11 100 000), Šenčen (10 400 000), Wuchan (10 100 000), Tungkuan (8 200 000), Čchengtu (7 100 000), Hongkong (7 050 000), Nanking (6 850 000), Šenjang (5 750 000) , Changčou (5 700 000)

Mapa

Čína mapa

Pozn.: Mapa není pod žádnou licencí

TOP MÍSTA

1. ŠANGHAJ

Šanghaj 640commons.wikimedia.org/wiki/File:Shanghai_-_Pudong_-_Lujiazui.jpg

                Šanghaj leží na východě Číny, na pobřeží Východočínského moře, v deltě řeky Jang-c'-ťiang. Jedná se o největší město podle počtu obyvatel v Číně i na světě. Šanghaj má rozlohu 6 341 km2 a v roce 2014 zde žilo více jak 24 miliónů obyvatel. Šanghaj je rovněž světovým obchodním a finančním centrem a nachází se zde největší nákladní přístav na světě (dle počtu přepravovaného zboží). Šanghaj je přístav a obchodní centrum již po staletí. Od poloviny 19. st. měl velký význam pro obchod s evropskými zeměmi. Město je také velmi významnou turistickou destinací. K nejvíce navštěvovaným místům náleží obchodní třída Bund, Městský šanghajský chrám, zahrada Ju, Lujiazuj – nové finanční centrum s řadou mrakodrapů nebo muzea - Šanghajské muzeum a Muzeum čínského umění.

 

2. ŘEKA LI, KUANG-SI

Li River 640commons.wikimedia.org/wiki/File:1_li_jiang_guilin_yangshuo_2011.jpg

                Li je menší řeka na jihu Číny, v autonomní oblasti Kuangsi. Pramení v horách a následně směřuje k jihu a protéká městy Guilin, Jangšuo a Pingle, kde se spojuje s dalšími řekami, a dále jižně u města Wučou se vlévá do řeky Si. Délka říčního toku je okolo 400 km. V místech okolo města Guilin Li protéká krasovým pohořím. Stovky vrchů porostlých zelenými keři v okolí řeky vytváří výjimečnou přírodní oblast. 83 km dlouhý úsek mezi městy Guilin a Jangšuo je jedním z nejvíce oblíbených a navštěvovaných přírodních lokalit v zemi.

 

3. VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ

Velká čínská zeď 640commons.wikimedia.org/wiki/File:GreatWall6.jpg

                Velká čínská zeď je největší a nejdelší stavbou na Zemi. Je postavena z kamenných bloků, cihel, dřeva, místy je jádro zdi vyplněné zeminou a dalšími materiály. Zeď má výšku 9 až 12 m, šířku okolo 7 m. Celková délka je nově uváděna 8 890 km. Sem je započítána délka zdi 6 260 km (délka i s odbočkami), dále 360 km obranných příkopů a 2 230 km přírodních bariér (jako jsou hory, kopce, vodní toky). Velká čínská zeď se nachází na severu Číny, v největší míře vede z východu na západ. Většina zdi leží na území Číny, ale místy zasahuje i do Mongolska a několik kilometrů vede přes území Ruska. První části zdi se začaly stavět již v 7. st. před K., tyto části zdi však byly později rozšířeny a zpevněny. Nejstarší část zdi se tak dochovala z období 220 až 206 před K. Většina současně dochované zdi je z období vlády dynastie Ming ze 14. až 17. st.

 

4. KAŇON TŘI SOUTĚSKY NA ŘECE JANG-C‘-ŤIANG, HUBEJ

Three Gorges mflickr.com/photos/fanjw/13938771784

                Tři soutěsky je oblast kaňonů na řece Jang-c'-ťiang. Leží v regionu města Čchun-čching a v provincii Hubej ve středovýchodní části Číny. Oblast kaňonů se rozkládá mezi městy Fengje a Ičchang v délce okolo 200 km. Samotné kańony zabírají na toku délku okolo 120 km. Nejzápadněji leží 8 km dlouhý kaňon Qutang, z města Wušan do města Badongu leží 45 km dlouhý kaňon Wu a z kraje Ziguj následuje nejdelší 66 km dlouhý kaňon Silung. Vedle výjimečné přírody je oblast bohatá i kulturně. Nachází se zde, respektive nacházelo, řada míst původního historického osídlení, včetně archeologických nalezišť. Po dokončení stejnojmenné přehradní nádrže v roce 2006 se hladina řeky v místě kaňonů zvýšila.

 

5. LI-ŤIANG, JUNNAN

Lijiang 640commons.wikimedia.org/wiki/File:1_lijiang_old_town_2012a.jpg

                Li-ťiang je město na severozápadě provincie Junnan, v jihozápadní části Číny. Město má okolo 150 000 obyvatel a je známé svým historickým Starým městem. To má tisíciletou historii. Bylo vystavěné na obchodní stezce s čajem. Charakteristické jsou dřevěné domy zdobené vyřezávanými ornamenty a nástěnnými malbami, síť kanálů s kamennými mosty a úzké uličky s kamennou dlažbou. V oblasti historicky žijí Nasiové, menšina tibetsko-barmské jazykové skupiny. Městu dominuje dřevěná stavba pavilónu Wangu na Lvím vrchu s bohatou řezbářskou výzdobou. Li-ťang bylo zapsané do seznamu Světového dědictví UNESCO v roce 1997 a v roce 2012 byla plocha kulturní rezervace ještě rozšířena.

 

6. TIBET

Tibet 640commons.wikimedia.org/wiki/File:Gyantse.jpg

                Autonomní čínská oblast Tibet má rozlohu 1 228 000 km2 a žije zde okolo 3 miliónů obyvatel. Žijí zde především Tibeťané, ale i další menšiny a Číňané. Na severu Tibet sousedí s Ujgurskou autonomní oblastí Sin-ťiang, na východě s provinciemi Chinghaj a Sičuán, na jihu s Indií, Bhútánem a Nepálem a na západě opět s Indií. Hlavním městem Tibetu je Lhasa. Tibet je nejvyšším regionem na světě, průměrná nadmořská výška je 4 900 m. Nejvyšším bodem Tibetu je nejvyšší hora světa Mount Everest, 8 848 m. Střed Tibetu tvoří nejvyšší náhorní plošina na světě Tibetská náhorní plošina. Průměrná nadmořská výška plošiny je 4 000 až 5 000 m, nejvyšší oblasti leží ve výšce 7 000 až 8 000 m. Na severu Tibetu se rozkládá pohoří Kunlun Šan (nejvyšší bod Nan Pou, 7 167 m), na západě pohoří Karákóram (nejvyšší bod K2, 8 611 m), na jih zasahuje pohoří Himálaj s Mount Everestem. Nad Himálají leží Transhimálajský hřeben, který představuje několik samostatných pohoří. V Tibetu pramení řeky Indus, Brahma, Salwin, na Tibetské náhorní plošině také Jang-c‘-ťiang, Mekong a Chuang-che. Nachází se zde také celá řada jezer. Vegetaci tvoří stepi, polopouště, v údolích rostou říční lesy.

 

7. ÚDOLÍ JIUZHAJKOU, SIČUAN

Jiuzhaigou 640commons.wikimedia.org/wiki/File:1_jiuzhaigou_valley_wu_hua_hai_2011b.jpg

                Údolí Jiuzhajkou leží na severu provincie Sičuan, ve střední části Číny. Údolí se nachází v pohoří Minšan na úpatí Tibetské náhorní plošiny. Oblast je známá pestrobarevnými jezery, řadou vodopádů a zasněženými vrcholky hor. Nadmořská výška se pohybuje od 2 000 do 4 500 metrů. Podnebí v oblasti je subtropické až mírné. Průměrné teploty v lednu jsou -4°C, v červenci 17°C. Srážek spadne okolo 700 mm ročně. Rostou zde smíšené lesy. Endemické rostliny jsou například bambus nebo rodendrony.

 

8. ŽLUTÉ HORY, ANHUJ

Huangshan 640commons.wikimedia.org/wiki/File:Huangshan_pic_4.jpg

                Žluté hory, Huangšan, je pohoří na východě Číny v provincii Anhuj. Oblast je jedním z nejvýznamnějších turistických cílů v Číně. Charakteristické jsou žulové skalní útesy, nejvíce zastoupeným stromem je místní endemická borovice (huanšanská), barevné západy slunce, termální prameny a v zimě zapadané vrcholky hor sněhem. Pohoří se tak stalo předmětem tradiční čínské malby, literatury i současné fotografie. Řada vrcholů hor dosahuje přes 1 000 m, nejvyšší bodem je Lian Hu Feng s 1 864 m. Bohatá vegetace roste do nadmořských výšek okolo 1 100 m, výše se vyskytují listnaté opadavé stromy, vrcholky hor pokrývají alpínské traviny. Oblast je součástí národního parku a je zapsaná v seznamu Světového dědictví UNESCO. Ze Žlutých hor také pocházejí čínské čaje nejvyšší kvality.

 

9. HONGKONG

Hong Kong 640commons.wikimedia.org/wiki/File:1_hongkong_panorama_victoria_peak_2011.JPG

                Hongkong je přístavní město na jihu Číny na pobřeží Jihočínského moře. Město má statut samostatné správní oblasti. Město má rozlohu 1 104 km2 a žije zde okolo 7 200 000 obyvatel. Je tak jedním z měst s nejvyšší hustotou obyvatel na světě. Hongkong se skládá z poloostrovů New Territories a Kaulun, z ostrova Honkong a Landao a z dalších přibližně 200 malých ostrovů a ostrůvků. Mezi léty 1898 a 1997, po dobu 99 let, byl Hongkong pod správou Velké Británie. V Hongkongu se nachází více než 1 200 výškových budov, mrakodrapů. V počtu budov vyšších než 150 metrů patří k prvním městům na světě. Jeden z nejznámějších panoramatických výhledů na město je z vrchu Victoria Peak, 554 m. Nejvyšším bodem Hongkongu je hora Taj Mo Šan, 957 m.

 

10. ŤANŠAN

Tian Shan China 560flickr.com/photos/mastababa/8869581842 

                 Pohoří Ťan-Šan leží na severozápadě Číny v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Horský systém skládající se z horských hřebenů a náhorních plošin má délku téměř 3 000 km a šířku 300 až 600 km. Je šestým nejvyšším pohořím na světě, nejvyšší hora Džengiš Čokusu má 7 439 m a leží v západní části pohoří na území Kyrgyzstánu. Ťan-Šan odděluje dvě rozlehlé pouštní pánevní oblasti – Džungarskou pánev na severu a Tarimskou pánev na jihu. V pohoří se nachází 7 700 ledovců, řeky, které zde pramení, tečou do bezodtokých pánevních oblastí.

 

11. WUZHEN, ČEJIANG

Wuzhen 640commons.wikimedia.org/wiki/File:WuzhenWaterway.jpg

                Wuzhen je menší historické město na východě Číny, v provincii Čejiang. Je vzdálené pár desítek kilometrů od pobřeží Východočínského moře a leží 130 km jihovýchodně od města Šanghaj. Wuzhen má okolo 60 000 obyvatel a je známé historickými obytnými domy, soustavou kanálů s kamennými mosty, dlážděnými uličkami a ukázkovými dřevořezbářskými pracemi.

 

Zdroje: Leffman, D., Lewis, S., Atiyah, J.: Čína. Rough Guides, Brno Jota 2006.; Universum, všeobecná encyklopedie, díly 1 - 10. Odeon Praha 2002.; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse a CC 3.0 Unported

PROVINCIE A REGIONY

                Čínu tvoří 22 provincií, 5 autonomních regionů, 4 samosprávná města a 2 zvláštní správní regiony.

Provincie (*autonomní oblast, **samosprávné město, ***zvláštní správní oblast), rozloha km2, hlavní město

Severozápad

Kan-su (Gānsù), 453 700 km2, Lan-čou

*Ning-sia (Ningxia), 66 400 km2, Jin-čchuan

*Vnitřní Mongolsko (Nei Menggu), 1 183 000 km2, Chu-che-chao-tche

Severovýchod

Chej-lung-ťiang (Hēilóngjiāng), 463 000 km2, Charbin

Liao-ning (Liáoníng), 145 000 km2, Šen-jang

Ťi-lin (Jílín), 187 000 km2, Čchang-čchun

Sever

Che-pej (Héběi), 188 000 km2, Š-iťia-čuang

Šan-si (Shānxī), 156 000 km2, Tchaj-jüan

Šan-tung (Shāndōng), 153 000 km2, Ťi-nan

Šen-si (Shǎanxī), 206 000 km2, Si-an

**Peking (Běijīng), 16 800 km2

**Tchien-ťin (Tiānjīn), 11 300 km2

Střední část

An-chuej (Ānhuī), 139 600 km2, Che-pej

Če-ťiang (Zhèjiāng), 101 800 km2, Hangčou

Che-nan (Hénán), 167 000 km2, Čeng-čou

Chu-pej (Húběi), 186 000 km2, Wu-chan

Chu-nan (Húnán), 210 000 km2, Čchang-ša

Ťiang-si (Jiāngxī), 166 000 km2, Nan-čhang

Ťiang-su (Jiāngsū), 103 000 km2, Nanking

**Šanghaj (Shànghǎi), 6 341 km2

Západ

Čching-chaj (Qīnghǎi), 721 000 km2, Si-ning

*Tibet (Xizang), 1 228 000 km2, Lhasa

*Ujgurská Sin-ťiang (Xinjiang), 1 664 000 km2, Urumči

Jihozápad

Jün-nan (Yúnnán), 394 000 km2, Kchun-ming

Kuej-čou (Guìzhōu), 176 000 km2, Kuej-jang

S‘-čchuan (Sìchuān), 567 000 km2, Čcheng-tu

*Kuang-si (Guangxi), 236 000 km2, Nan-ning

**Čchung-čching (Chóngqìng), 82 400 km2

JIh

Fu-ťien (Fújiàn), 121 000 km2, Fu-čou

Chaj-nan (Hǎinán), 34 000 km2, Chaj-kchou

Kuag-tung (Guǎngdōng), 178 000 km2, Kanton

***Hongkong (Xiāng​gǎng), 1 104 km2

***Macao (Ào​mén), 31 km2

Čína provincie

Zdroje: Leffman, D., Lewis, S., Atyiah, J.: Čína, Rough Guides 2006., Wikipedia.org

Mapa není pod žádnou licencí

VÍZA, MĚNA, PRAKTICKÉ INFORMACE 

Vstup. Na držitele cestovních pasů ČR se vztahuje vízová povinnost. Žádost o udělení čínského víza se podává na Velvyslanectví ČLR v Praze (www.chinaembassy.cz), kam je také možné se obracet se svými dotazy ohledně vízové problematiky. Turisté mohou vstupovat do Pekingu přes mezinárodní letiště Peking (BCIA) a mezinárodním letišti Pudong a Hongqiao v Šanghaji a pobývat v Pekingu resp. Šanghaji po dobu 72 hodin bez víza.

Doklady. Při vstupu na území ČLR je cizinec povinen předložit cestovní pas platný o 180 dní déle, než je předpokládaná doba pobytu a platné vízum ČLR.

Měna. Čínský juan, CNY. 1 juan = 3,30 Kč (2018), aktuální kurz

Prodejní doba. Po – Ne 09:00 – 22:00 hod., banky a pošty zpravidla 09:00 - 17:00, o víkendech o dvě hodiny méně.

Bezpečnost. Cizinci nemají povoleno navštěvovat tzv. uzavřené oblasti. Seznam uzavřených oblastí však není veřejnosti přístupný. Uvolnění politické a společenské situace v posledních letech přináší nárůst kriminality a prostituce. Nejčastější formou trestné činnosti vůči cizím státním příslušníkům jsou krádeže osobních dokladů, finančních prostředků a jiných cenných předmětů. K nejpostiženějším v tomto směru patří zejména jižní provincie Guangdong, kde doporučujeme dbát obzvláště velké opatrnosti.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz 

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY

                 Čína je po Rusku a Kanadě třetí nejrozlehlejší zemí světa. Čínský reliéf je převážně hornatý, jen na východě, při pobřeží Žlutého a Východočínského moře se rozkládají rozlehlé nížiny. Na jihozápadě Číny, v oblasti Tibetu, se rozkládá vysokohorská oblast, tvořená několika pohořími. Na hranicích s Nepálem, Bhútánem a Indií leží nejvyšší pohoří světa Himálaj. V centrální části Himálaje, na hranicích s Nepálem, pak leží nejvyšší hora světa Mount Everest, 8 846 m. Západně od Himálaje leží pohoří Karakoram (s druhou nejvyšší horou světa K2, 8 616 m), a následují Hindúkuš a Pamír, které tvoří jihozápadní čínské hranice. Severně od Himálaje leží pohoří Transhimálaj tvořené na území Tibetu třemi hlavními pohořími: Ngari Gangri, Gangar Tise a Nanšen Thangla. Za nimi se rozkládá nejvyšší náhorní plošina světa – Tibetská náhorní plošina (s průměrnou nadmořskou výškou 4 500 m). Ze severu Tibetskou náhorní plošinu ohraničuje pohoří Khunlun Šan (s nejvyšší horou Nan Pou, 7 167 m), z východu pohoří Tangguka Šan (nejvyšší bod, 6 621 m). Na severozápadě Číny, při hranicích s Kyrgyzstánem a Kazachstánem leží pohoří Tjan Šan (nejvyšší hora, Džengis Čokusu, 7 439 m). Oblast mezi pohořími Tjan Šan a Khunlun Šan vyplňuje rozlehlá Tarimská pánev. Severně za pohořím Tjan Šan pak leží druhá pánev Džungarská (obě pánve se nacházejí ve výšce 1 000 až 2 000 metrů a tvoří je převážně kamenité a písčité pouště). Na pohoří Khunlun v centrální části navazuje pohoří Altyn Tagh (nejvyšší bod 6 245 m) a na ně Qilian Šan (Nan Šan). Společně pak ohraničují Chajdamskou pánev. Sever Číny tvoří stepi a pouště Vnitřního Mongolska ve výškách 800 až 1 000 m. Na východě je uzavírá pohoří Velký Chingan (s horami okolo 2 000 metrů). Za pohořím pak leží Mandžuská nížina (vrchovina na jejím východním konci tvoří hranice Číny se Severní Koreou). Ve střední části Číny se nachází Sečuánská pánev (také nazývaná Rudá pánev), která je ohraničená několika pohořími. Severně pohořím Qin Ling (nejvyšší hora Tajbaj Šan, 3 767 m), východně pohořím Daba Šan (nejvyšší bod, 3 105 m) a jižně pohořím Dalou Šan (nejvyšší bod, 2 251 m). Na jihu Číny v provinciích Jünnan a Kuejčou se rozkládá Jünnansko-kuejčouská vysočina (rozloha více jak 500 000 km2, nejvyšší vrchol, 3 505 m). Východ území Číny zaujímá Velká čínská nížina. Směrem k jihu je pak přerušovaná několika pohořími. K největším náleží Pohoří Wuí a Nan Ling.

                Největší čínské řeky jsou Chuang Che (Žlutá řeka) na severovýchodě země (délka 5 460 km) a Jang-c-Ťiang (Dlouhá řeka) pramenící ve středním Tibetu a ústící do moře u Šanghaje (6 300 km). Další velké řeky pramenící neb protékající přes území Číny jsou Mekong, Nu Jiang (Saluen), Indus, Jarlung, Tarim Che a Amur. Zalesněno je 14% území. Nejrozsáhlejší lesní plochy se nachází ve východním Tibetu (bambusové, vavřínové, smíšené a jehličnaté lesy) a na severovýchodě Číny, kde rostou subtropické lesy (cypřiše, pínie, olivovníky).

Čína fyzická mapa

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2000., Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

Čína má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 52 kulturních a přírodních památek. V počtu památek světového dědictví je na druhém místě na světě, za Itálií.

Národní parky

                V Číně se nachází přes 200 národních parků. První národní parky byly vyhlášeny na konci 80. let 20. století.

Seznam národních parků, Wikipedie (en, ...)

Top národní parky, touropia.com (en)

Odkazy

Britannica, China (en)

CIA World Factbook, China (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Čína (cs)

Wikipedie, Čína (cs)

Statistický úřad, stats.gov.cn (en)

Dokumenty

Čína (ČT, Objektiv, 2008  až 2018)

Jižní Čína (ČT, 2006)

Střední Čína (ČT, 2010)

Šanghaj (ČT, 2007)

Tibet (ČT, 2002)

Průvodci a mapy

Průvodci po Číně

Mapy Číny

end faq

Share