Španělsko / Reino de Espaňa

Základní informace

Rozloha: 504 645 km²
Počet obyvatel: 47 325 000 (2023)
Hustota obyvatel: 94/km²
Úřední jazyk: španělština, katalánština, baskičtina, galština
Obyvatelstvo: 88% Španělé, 1,8% Rumuni, 1,6% Maročané, 0,8% Britové, 0,8% Ekvádorci, dále Kolumbijci, Bolívijci, Němci, Italové ad.
Náboženství: 71% katolíci, 24% bez vyznání
Politický systém: král, vláda, dvoukomorový parlament, poslanecká sněmovna (Congreso de los Diputados) - 350 členů a senát (Senado) - 259 členů
Hlavní město: Madrid (3 216 000)
Největší města: Barcelona (1 621 000), Valencie (797 000), Sevilla (702 000), Zaragoza (680 000), Málaga (567 000), Palma de Mallorca (408 000), Las Palmas (382 000), Bilbao (352 000), Alicante (335 000), Córdoba (329 000), Valladolid (312 000), Vigo (298 000), Gijón (278 000)

TOP MÍSTA

1. BARCELONA

flickr.com/photos/22746515@N02/2418242475

           Barcelona leží v severovýchodní části Španělska, v Katalánsku. Město má rozlohu 98 km2 a žije zde 1 600 000 obyvatel. Barcelona je hlavním městem regionu Katalánsko. Náleží k jednomu z nejvíce navštěvovaných měst v Evropě i na světě. K hlavním památkám města náleží katedrála Sagrada Família (stavba z roku 1882 od A. Gaudího, stále nedokončená), městská třída La Rambla, historická čtvrť Barri Gotic s katedrálou, vrch Montjuic s Muzeem moderního umění Joan Miró a botanickou zahradou, dům Casa Mila (od Gaudího) či řada staveb současné architektury v čele s Torre Agbar od Jeana Nouvela. Barcelona má několik městských pláží, nejznámnější a nejvíce navštěvovaná je Barceloneta. K nejznámnějším barcelonským čtvrtím patří výše zmíněná Barri Gotic, dále La Ribera, El Raval a Eixample.

 2. PYRENEJE

commons.wikimedia.org/wiki/File:Ordesa_01.jpg

             Pyreneje tvoří místy neprostupnou hranici mezi Španělskem a Francií. Pohoří je dlouhé 490 km a jeho největší šířka je 140 km. Pyreneje nemají žádný hlavní hřeben, jedná se spíše o řadu horkých masivů s úzkými údolími. Skládají se ze tří částí. Nižší západní Pyreneje, také nazývané Atlantické, s vrcholy nepřevyšujícími 2 000 metrů. Střední Pyreneje s vysokohorskými štíty. Zde leží nejvyšší hora Pyrenejí Pico de Anete (3 404 m). K dalším nejvyšším vrcholům náleží: Vignemale (3 298 m, nejvyšší hora francouzských Pyrenejí), Pico Posets (3 375 m) a Monte Perdido (3 355 m). Rozkládají se od průsmyku Somport k údolí Val d’Aran. A východní Pyreneje již ovlivněné středomořským klimatem. Nejvyšší horou zde je Pique d’Estats (3 143 m). Severní svahy Pyrenejí jsou zalesněné a hospodářsky využívané, jižní svahy jsou většinou holé, místy využívané k pastevectví. V Pyrenejích jsou tři národní parky. Na španělské straně jsou to Ordesa y Monte Perdido založený v roce 1918 a Aiguestortes i Estany de Sant Maurici. Na francouzské straně je to rozlohou největší (457 km2) Národní park Pyreneje.

3. TENERIFE

flickr.com/photos/vasile23/8833342200

                Tenerife je jeden z Kanárských ostrovů. S rozlohou 2 038 km2 je největším z Kanárských ostrovů a s 890 000 obyvateli také nejlidnatější. Hlavním městem je Santa Cruz de Tenerife s 220 000 obyvateli. Každý rok ostrov navštíví okolo 5 miliónů turistů, čímž je jednou z nejvýznamnějších španělských turistických destinací. Tenerife má zapsané dvě památky ve světovém dědictví UNESCO. Kulturní památku tvoří historické menší město, původně hlavní město, San Cristóbal de Tenerife. Založené na konci 15. století. Přírodní památkou na seznamu je nejvyšší hora Španělska, vulkán Pico de Teide (3 718 m). Teide je také nejvyšší horou ostrovů v Atlantickém oceánu a třetím nejvyšším vulkánem na světě ze své základny.

4. MADRID

flickr.com/photos/z_wenjie/5771196392

            Madrid, hlavní město Španělska, spojuje dvě rozsáhlé oblasti, které tvoří centrální Španělsko – Kastílii–León a Kastílii–La Mancha. Madrid je počtem 3 200 000 obyvatel třetím největším městem Evropy. Pravým centrem Madridu je náměstí Puerta del Sol (Brána Slunce). Je to místo, odkud se počítají kilometráže všech španělských cest. Druhým, stejně důležitým madridským náměstím, je Plaza Mayor. Dostavěno bylo v roce 1620, má obdélníkový tvar a je obklopeno historickými domy (jediný možný vstup je branami pod domy). Sloužilo jako tržiště, konaly se zde koridy, plesy nebo divadlo. K dalším významným památkám či místům náleží Královský palác (Palacio Real de Madrid), umělecká galerie Prado (založená v roce 1819, s jednou z největších malířských a sochařských sbírek evropského umění 12. až 19. st.) nebo Casa de Campo (rozlehlý park v západní části města).

5. SEVILLA

flickr.com/photos/koli79/9819787455

            Sevilla leží v jihozápadní části Španělska v údolí řeky Guadalquiviru, v historickém regionu Andalusie. V Seville se mísí vlivy římské, arabské a místní andaluské. Město má rozlohu 141 km2 a v roce 2013 zde žilo 700 000 obyvatel. K hlavním památkám v Seville náleží především Sevillská katedrála, třetí největší křesťanský chrám na světě, má délku 116 m a šířku 76 m. Dále El Alcázar, královský palác z 16. st., jednou z dominant města je rovněž věž Giralda z 12. století a Zlatá věž (Torre de Oro) z počátku 13. st. Centrum města je na Plaza de Espaňa.

6. ASTURIE

flickr.com/photos/david_a_l/35286836162

                Asturie je region na severu Španělska, na pobřeží Atlantského oceánu. Od Centrálního Španělska, respektive Kastilie, je Asturie oddělena hradbou hor Kantaberského pohoří, respektive hlavní části tohoto pohoří – Picos de Europou. Asturie se rozkládá v místech původního Asturského království z 8. až 10. století. Hlavním městem regionu je Oviedo (220 000 obyvatel), dalším velkým městem je Gijón (270 000). Zvláště v Oviedu se nachází řada historických památek. Vedle oviedské katedrály založené na konci 9. století se zde nachází další významné stavby předrománské architektury: chrámy Santa María del Naranco a San Miguel de Lillo z poloviny 9. století. Významným památním místem v Asturii je menší město Covadonga, kde v bitvě v roce 722 iberští křesťané poprvé zvítězili na Iberském poloostrově nad Araby. Na asturském pobřeží Atlantského oceánu se nachází řada písečných a pláží a rybářských vesnic jako Cudillero, Luarca nebo Llanes.

7. SAN SEBASTIÁN

flickr.com/photos/137300092@N03/37648070712

                 San Sebastián je město na severovýchodě Španělska, v Baskicku, na pobřeží Atlantského oceánu. Je druhým největším městem Baskicka, po Bilbau, žije zde 190 000 obyvatel. San Sebastián je výjimečné svoji polohou. Dominantu města tvoří dva vrchy Monte Urgull a Monte Igeldo, mezi kterými se rozkládá záliv Bahía de la Concha s pláží a ostrovem svaté Kláry. Východně od vrchu Monte Urgull ústí do oceánu řeka Urumea a za ní se nachází novější část města s pláží Zurriolou. Na vrchu Monte Urgull se nachází opevnění La Mota. Jižně pod vrchem, na výběžku pevniny mezi zálivem La Conchou a řekou Urumeou, leží historické staré město, Parte Vieja. K hlavním architektonickým dominantám města náleží kongresové centrum s koncertním sálem Kursaal (stavba z roku 1999), budova radnice z konce 19. století, katedrála ve čtvrti Centro (rovněž z konce 19. století), kostel sv. Marie z konce 18. století nebo kostel sv. Vincenta z 16. století.

 8. PICOS DE EUROPA

flickr.com/photos/acebal/2599608239

              Picos de Europa je pohoří na severu Španělska, je součástí Kantaberského pohoří. Rozkládá se na hranicích tří regionů – Asturie, Kantábrie a Kastílie – Leónu. Nejvyšší vrchol je Torre de Cerredo, 2 648 m. Pohoří se rozkládá na ploše okolo 1 000 km2, více jak 200 vrcholů dosahuje výšek přes 2 000 m. Hory jsou tvořeny především vápencem. Pohoří bývá rozdělováno na tři hlavní oblasti. Západní část u města Covadonga (což je jedno z výchozích míst do hor) nazývaná Picos de Cornión (nejvyšší bod Torre Sta de Castilla, 2 596 m). V této části v oblasti jezer Covadonga ležel první španělský národní park založený v roce 1918 (nyní rozšířený Národní park Picos de Europa). Následuje centrální část, nazývaná také Urrieles s nejvyššími vrcholy (Torre de Cerredo) a na východě leží Ándara, výškově nejnižší oblast (nejvyšší bod 2 441 m).

9. GRANADA

flickr.com/photos/rocrowley/2686271484

             Granada je město v regionu Andalusie, leží na jihovýchodě Španělska. Je vzdálené přibližně 70 km od pobřeží Středozemního moře a pár desítek kilometrů od nejvyššího španělského pohoří Sierra Nevada. Granada byla ve 14. století hlavním městem posledního islámského království na území Španělska. Je známá jedním z nejzachovalejších a nejkrásnějších arabských paláců na světě – La Alhambrou (z 11. až 14. st.). Alhambra je opevnění a komplex paláců vystavěných na pahorku Gómerez (740 m) s výhledem na město a okolí. K dalším granadským památkám náleží gotická katedrála založená v roce 1523 a na ni navazující Královská kaple. Velmi navštěvovaná je také historická čtvrť Albayzín (s krychlovými bílými domy s červenou střechou).

10. SERRA DE TRAMUNTANA

en.wikipedia.org/wiki/File:PuigMajor5.jpg

             Serra de Tramuntana je pohoří na ostrově Mallorca na Baleárských ostrovech ve Středozemním moři. Pohoří se táhne od jihozápadu na severozápad ostrova. Nejvyšší hora je Puig Major a má 1 445 metrů. Pohoří se odlišuje od zbytku ostrova. Má více srážek, nižší teploty, vrcholky hor bývají v zimě pokryty sněhem.

11. SANTIAGO DE COMPOSTELA

flickr.com/photos/jlcernadas/37473372944

                Santiago de Compostela je historické město na severozápadě Španělska, v Galicii. Dominantou města je katedrála svatého Jakuba s uloženými ostatky apoštola sv. Jakuba Staršího. Město a katedrála jsou cílem jedné z nejznámějších světových poutí, tzv. svatojakubské cesty, jejíž historie sahá až do raného středověku. Románská katedrála, později goticky a barokně upravena, byla založena v druhé polovině 11. století a dokončena v roce 1211. K dalším významným památkám ve městě náleží neoklasická radnice Pazo de Raxoi z druhé poloviny 18. století, kostel Pany Marie z 12. století, arcibiskupský palác z 12. až 13. století, barokní klášter San Martino Pinario z 16. století a četné další kostely z 12. až 18. století. Santiago de Compostela leží na západě Galície, přibližně 35 kilometrů od pobřeží Atlantského oceánu. Má rozlohu 220 km2 a žije zde 95 tisíc obyvatel.

12. CÓRDOBA

commons.wikimedia.org/wiki/File:Córdoba_2015_10_23_2572_(25612283494).jpg

                Córdoba je město na jihu Španělska, v centrální části Andalusie. Córdoba je historické město založené již Féničany, od roku 152 před naším letopočtem bylo součástí Římské říše. V období mezi 8. a 12. století byla Córdoba hlavním centrem islámského emirátu na Iberském poloostrově. V roce 1236 byla dobyta zpět Kastilci. Město leží v údolí na řece Guadalquivir. Ze severu je obklopené rozlehlým pohořím Sierra Morena, z jihu pak rovněž rozsáhlou Betickou Kordillerou. Žije zde 325 000 obyvatel. Córdoba má jedno z největších historických starých měst v Evropě. Nachází se zde římské památky, památky islámské, křesťanské i židovské. Jednou z dominant je maursko-renesanční córdobská katedrála, původně mešita přestavěná na katedrálu. Byla založena na konci 8. století a dokončena v 16. století. K významným římským památkám náleží most přes řeku Guadalquivir založený v 1. století před naším letopočtem, pozůstatky římského chrámu z 1. století a městské hradby založené ve 3. století před naším letopočtem (s délkou 2 650 metrů obklopují celé staré město). K dalším významným památkám náleží synagoga ze 14. století, minaret z 10. století a dvanáct kostelů vystavěných za vlády Ferdinanda III. Kastilského ve 13. století.

13. SIERRA NEVADA

commons.wikimedia.org/wiki/File:Alcazaba,_Punta_de_la_Cornisa_y_Mulhac%C3%A9n_3.479_m.jpg

                Sierra Nevada je nejvyšší pohoří kontinentálního Španělska. Mulhacén je s nadmořskou výškou 3 478 metrů nejvyšší horou kontinentálního Španělska. K dalším nejvyšším vrcholům v pohoří náleží Veleta (3 393 m) a Alcazaba (3 371 m). Pohoří se nachází na jihu Španělska, v Andalusii, 10 kilometrů jihovýchodně od města Granada. Sierra Nevada je vzdálená 45 kilometrů od pobřeží Středozemního moře. Pohoří má délku 80 km a šířku okolo 25 km. Od roku 1999 je část pohoří součástí N8rodního parku Sierra Nevada.

14. SEGOVIA

flickr.com/photos/100759833@N05/16215186324

                Segovia je města v střední části Španělska. Nachází se v autonomním společenství Kastilie-León, přibližně 90 kilometrů severozápadně od Madridu. Město leží v nadmořské výšce 1 000 metrů v oblasti severní Mesety při úpatí pohoří Sierra de Guadarrama. Historická část Segovii a několik významných památek jsou zapsané v kulturním světovém dědictví UNESCO. K hlavním památkám v Segovie nálež: jeden z nejlépe dochovaných římských akvaduktů, stavba z přelomu 1. až 2. století, gotická katedrála z 16. století a opevnění a hrad z doby kastilského krále Alfonsa VIII., z 12. až 13. století.

15. IBIZA

commons.wikimedia.org/wiki/File:ForbysIbizaTown_03.jpg

                Ibiza je ostrov ve Středozemním moři, nejvýchodněji položený z Baleárských ostrovů. Leží necelých 90 kilometrů od pobřeží Španělska, jihovýchodně od Valencie. Ibiza má rozlohu 572 km2 a žije zde okolo 145 tisíc obyvatel. Některé části ostrova jsou od roku 1999 součástí přírodního i kulturního světového dědictví UNESCO. Především se jedná o původní pobřežní krajinu a podmořské traviny posidonie s řadou endemických živočichů, pozůstatky prvotního fénického osídlení Sa Caleta a zachované renesanční hradby v hlavním městě Ibiza, ukázka dobové vojenské architektury.

16. ALICANTE

flickr.com/photos/bea-y-fredi/228606559

            Alicante leží na jihu až jihovýchodě Španělska ve valencijském regionu. Město má rozlohu 201 km2 a v roce 2013 mělo 335 000 obyvatel. Alicante leží na pobřeží Středozemního moře (Costa Blanca), dominantu města tvoří hora Benacantil (169 m) s pevností Santa Barbara (založená pravděpodobně 200 před K., stavba z 9. století). Pod ní se nachází alicantské staré město s katedrálou San Nicolas (15. až 18. století), radnicí a kostelem Santa María (ze 14. až 16. století). Nepřehlédnutelná je výšková budova hotelu Gran Sol ve čtvrti Centro.

17. BURGOS

commons.wikimedia.org/wiki/File:Burgos_city_view_facing_south_east.jpg

                Burgos je město na severu Španělska, v autonomní oblasti Kastilie a León. Burgos byl historicky hlavním městem Kastilie. Město leží na řece Arlanzón, na severním konci Mesety, v nadmořské výšce 850 metrů. Má rozlohu 107 km2 a žije zde okolo 180 tisíc obyvatel. Ve městě se nachází řada středověkých památek – kostelů, paláců a budov. Hlavní památkou je gotická katedrála Panny Marie vystavěná ve 13. až 16. století, která je součástí světového dědictví UNESCO. K dalším významným památkám náleží cisterciácký klášter Las Huelgas, klášter Miraflores z poloviny 15. století a středověké centrum města s kostely a paláci ze 13. až 15. století.

18. CÁCERES

flickr.com/photos/pedrocaetano/34428010104

                Cáceres je město na západě Španělska, v centrální části Iberského poloostrova, v autonomní oblasti Extremadura. Žije zde okolo 95 000 obyvatel. Staré město Cáceres je od roku 1986 součástí světového dědictví UNESCO. Cáceres má dlouhou historii. Místo bylo osídleno již v pozdním paleolitu. Samotné město bylo založeno Římany 25 let před naším letopočtem a později se stalo významným městem na obchodní stezce. Historická část města je obklopena středověkými hradbami. V architektuře staveb jsou zastoupeny vlivy římské, islámské, vlivy severské gotiky a italské renesance. K hlavním památkám náleží gotická katedrála Panny Marie ze 13. století, kostel sv. Matouše z 15. století (přestavěný z mešity), barokní kostel sv. Františka Xaverského z 18. století, kostel sv. Pavla z 15. století, řada paláců nebo hradební věže (nejstarší ze 12. století).

19. LA PALMA

flickr.com/photos/richard_gailey/6259446776

            La Palma je nejzápadněji položený ostrov ze sedmi hlavních Kanárských ostrovů. Má 708 km2 a okolo 90 000 stálých obyvatel. Hlavním městem je Santa Cruz de la Palma. La Palma je stejně jako ostatní Kanárské ostrovy vulkanického původu. Ve středu ostrova se nachází obrovský kráter Caldera de Taburiente. Má šířku 9 km, hloubku 1 500 m, je obklopen horami o výšce 1 600 až 2 400 m. Nejvyšší vrchol ostrova má 2 423 m. 

20. VALENCIE

flickr.com/photos/mauwf/36525991746

                Valencie je město je třetí největší španělské město. Leží na jihovýchodě Španělska, ve Valencijském zálivu, na pobřeží Středozemního moře. Žije zde 780 000 obyvatel. Město bylo založeno Římany jako „Valentia Edetanorum“. Na počátku 8. století byla Valencie dobyta Araby a v roce 1238 osvobozena Jakubem I. Aragonským. Ve středověku bylo město významným obchodním a výrobním centrem. Dnes je Valencie významným přístavním, průmyslovým a obchodním centrem. K hlavním památkám náleží valencijská katedrála z  13. až 15. století, gotické budovy Llotja de la Seda z 15. až 16. století, gotické městské brány Torres de Serrans a Torres de Quart z konce 14. a z poloviny 15. století, modernistické budovy hlavního valencijského trhu Mercat Central a hlavního nádraží Estació de Nord nebo komplex současných budov nazvaný „město vědy a umění“ od architekta S. Calatravy.

21. SALAMANCA

flickr.com/photos/lorenzo_martn_i/15266438421

                 Salamanca je historické město ve vnitrozemí, na západě Španělska, v regionu Kastilie – León. Nachází se 200 kilometrů severozápadně od Madridu. Město leží na řece Tormes. Žije zde okolo 150 000 obyvatel. Staré město Salamancy je od roku 1988 součástí kulturního světového dědictví UNESCO. Město má dlouhou historii, bylo založené v prehistorických dobách keltskými kmeny. Ve 3. století před naším letopočtem bylo dobyto Kartáginci, později bylo pod správou Římanů i Maurů. V Salamance se nachází jedna z nejstarších evropských univerzit založená v roce 1218. Město má řadu historických románských, gotických, maurských, renesančních i barokních památek a staveb. Nachází se zde řada kostelů, klášterů a univerzitních budov. Centrum starého města leží na Plaza Mayor.

22. NÁRODNÍ PARK DOŇANA

flickr.com/photos/oncho88/4369294361

                Doňana je národní park na jihozápadě Španělska, v Andalusii. Park se rozkládá v místech, kde řeka Guadalquivir ústí do Atlantského oceánu a zahrnuje, jak pobřežní, tak i vnitrozemní oblasti. Rozloha parku je 543 km2. Národní park Doňana tvoří především marše, mělké vodní toky, laguny, písečné duny a delta řeky Guadalquivir. Floru parku tvoří traviny (kamýš), keře, rákos, vřes, oleandry, ze stromů zde rostou hlavně borovice, dále jalovce nebo duby. Z fauny zde žije nebo přezimuje více než 350 druhů ptáků. Z více než 30 druhů savců zde žije například daněk evropský, jelen evropský, prase divoké, jezevec lesní nebo mangusta.

23. MÉRIDA

flickr.com/photos/oscarfh/34439077966

                Mérida je město na západě Španělska, v autonomním společenství Extremadura. S 60 tisíci obyvateli je hlavním městem Extremadury. Město je známé dochovanými římskými památkami. Nachází se zde jedno z největších archeologických nalezišť ve Španělsku. V místě dnešní Méridy stálo římské město Emerita Augusta založené 25 let před naším letopočtem. K hlavním a nejvýznamnějším dochovaným římským památkám či pozůstatkům staveb náleží římské divadlo postavené v letech 16 až 15 před naším letopočtem, římský amfiteátr pro 15 tisíc diváků z roku 8 před naším letopočtem, nejdelší dochovaný římský most na světě s délkou přes 700 metrů a 60 mostovými oblouky z roku 98 až 117, akvadukt Los Milagros a dvě přehrady z 1. století a Dianin chrám a Trajanův oblouk. K hlavním neřímským památkám ve městě pak náleží románsko-gotická katedrála z 13. až 14. století, renesanční radnice a několik kostelů z 15. až 18. století.

24. SIERRA DE GUADARRAMA

flickr.com/photos/104656857@N06/32292398578

                Sierra de Guadarrama je pohoří v centrální části Španělska a Iberského poloostrova. Leží necelých 50 kilometrů severně od Madridu. Sierra de Guadarrama tvoří východní část Kastilského pohoří. Řada vrcholů pohoří překračuje nadmořskou výšku 2 000 metrů, nejvyšší Peňalara má 2 428 metrů. Pohoří je tvořeno především žulou a rulou. Od roku 2013 je 340 km2 Sierra Guadarramy součástí stejnojmenného národního parku. V oblasti roste více než 1 500 druhů rostlin a nachází se zde okolo 30 typů různých vegetací. Z fauny zde žije téměř polovina všech druhů živočichů, kteří se vyskytují na území Španělska. Nejčastěji zastoupenými stromy v pohoří jsou borovice lesní, duby a jalovce. Z fauny zde žijí například jelen evropský, srnec obecný, prase divoké, kozorožec, lišky či zajíci. Z ptactva orel iberský nebo sup hnědý.

25. TOLEDO

flickr.com/photos/esartee/29603059438

                Toledo je historické město ve středním Španělsku, v autonomní oblasti Kastilie - La Mancha, přibližně 80 kilometrů jihozápadně od Madridu. Je umístěné na žulovém pahorku, pod kterým protéká řeka Tajo. V současnosti zde žije okolo 80 tisíc obyvatel. Toledo bylo obýváno již Římany, v 6. až 8. století bylo hlavním centrem Vizigótského království, v 16. století z Toleda vládnul španělský král a římský císař Karel V. Habsburský. Je také známé soužitím tří velkých kultur: křesťanů, židů a muslimů. V Toledu se nachází řada památek. Hlavními jsou renesanční opevnění a zámek Alcázar z 16. století a gotická katedrála Nanebevzetí Panny Marie z 13. až 16. století. K dalším náleží kostel San Román v mudejarském stylu z 13. století, kostel Santo Tomé rovněž v tomto slohu ze 14. století, gotická klášter San Juan de los Reyes z přelomu 15. a 16. století, mešity Cristo de la Luz z 10. století a las Tonerías z 11. století, synagogy Santa María la Blanca z 12. století a del Tránsito ze 14. století nebo městské brány Bisagra, Alcántara Bab-mardón z 11. století, především pak městská brána Puerta del Sol z 12. století.

26. NÁRODNÍ PARK GARAJONAY

flickr.com/photos/raicorosenberg/40048698475

                Národní park Garajonay se nachází na ostrově La Gomera, rozlohou pátém největším, ze sedmi hlavních Kanárských ostrovů. Národní park leží v centrální části ostrova a je pojmenovaný podle nejvyššího vrcholu parku a ostrova Garajonay (1 487 m). Národní park Garajonay je známý a chráněný především pro své dochované původní vavřínové lesy. Tento typ subtropického deštného lesa v období třetihor pokrýval většinu Jižní Evropy. Na La Gomeře je nejvíce zastoupen vavřín kanárský. Z okolních ostrovů rostou vavřínové lesy ještě na Tenerife, Madeiře, Azorských ostrovech a v malé míře i na La Palmě.

27. BARDENAS REALES

commons.wikimedia.org/wiki/File:LaPisquerra.jpg

                Bardenas Reales je polopouštní, suchá oblast na jihu autonomního společenství Navarra, na hranicích s Aragonií, na severovýchodě Španělska. Krajinu tvoří tzv. badlandy, tj. neúrodná, skalnatá krajina s omezenou vegetací. Řeky a potoky mají pouze sezónní charakter. V oblasti se nachází kaňony, náhorní plošiny, tabule či osamocené hory. Hlavními horninami jsou jíl, křída a pískovec. Bardenas Reales leží v údolí řeky Ebro, severozápadně od Zaragozy. Rozkládá se na ploše přes 400 km2. Nadmořská výška oblasti se pohybuje mezi 200 až 700 metrů. Podobný vzhled krajiny je charakteristický pro jihozápad Spojených států amerických (Koloradská plošina), méně už pro Jižní Evropu.

28. TARRAGONA, KATALÁNSKO

flickr.com/photos/jafsegal/29668447030

                Tarragona je historické město se 130 tisíci obyvateli na severovýchodě Španělska, v Katalánsku. Leží na pobřeží Středozemního, respektive Baleárského moře, necelých 100 kilometrů jihozápadně od Barcelony. Tarragona byla založena v 5. století před naším letopočtem. Římané později město rozšířili a opevnili, nazývaly ho Tarraco. Římané považovali Tarragonu za své nejdůležitější město na Iberském poloostrově a Tarracu byly poskytnuty stejná privilegia jako měl Řím. V pozdějších staletích se ale Tarragona stala dějištěm bojů a Vizigóti a následně Arabové město poničili. K hlavním dochovaným pozůstatkům římských staveb náleží amfiteátr z 2. století, římské hradby, zbytky fóra a pretorium. Hlavní stavbou z pozdějších období je románsko-gotická katedrála z 12. až 13. století. Centrum města se nachází na náměstí Placa de la Font.

29. ATLANTSKÉ OSTROVY GALÍCIE

flickr.com/photos/paolomargari/6304723544

                Atlantské ostrovy Galície je národní park na severozápadě Španělska založený v roce 2002. Zahrnuje souostroví Ciés, Ons a dva ostrovy Sálvora a Cortegada. Všechny ostrovy se nachází podél západního španělského pobřeží, západně až severně od města Vigo. Ostrovy leží v oblasti velmi členitého atlantského pobřeží, v širokých estuárech řek. Celková plocha ostrovů je 12 km2. Ostrovy tvoří především žulová skaliska, místy rostou vavřínové lesy a písečné pláže.

30. COVARRUBIAS

flickr.com/photos/lorenzo_martn_i/14467303330

                Covarrubias je obec na severu Španělska, v autonomním společenství Kastilie-León, jihovýchodně od Burgosu. Covarrubias leží v údolí řeky Arlanza s bohatými porosty jalovce španělského. Historická osada byla založena v 7. století a dnes zde žije něco přes 600 obyvatel. V historické části obce se zachovala řada hrázděných domů. K dalším hlavním památkám náleží věž Fernána Gonzálese z 10. století, gotický kolegiální chrám z 10. až 12. století nebo gotický kostel Santo Tomé z 15. století.

31. CUDILLERO A LUARCA

flickr.com/photos/mariosp/2782030679

                Cudillero a Luarca jsou rybářské vesnice na severu Španělska, v Asturii, na pobřeží Atlantského oceánu. Obce jsou od sebe vzdálené necelých 40 kilometrů. Oblast tvoří drsné skalnaté pobřeží Atlantského oceánu, členité zálivy a písečné pláže. Cudillero se nachází v podkovité zátoce s domy takřka visícími nad oceánem. K místním památkám náleží kostel z 16. století a palác del Pinto z poloviny 19. století. Luarca leží západně od Cudillera, na břehu esovité zátoky obklopené skalisky. Centrum obce leží v rybářském přístavu. Nejstarší stavbou v obci je palác del Marqués de Ferrera ze 14. až 15. století. Hlavní kostel pochází z 18. století.

32. TERUEL

flickr.com/photos/100759833@N05/9664509298

                Teruel je město ve středo-východní části Španělska, v Aragonii. Leží mezi Zaragozou a Valencií. Teruel je město s řadou historických památek, část z nich je pak postavena v tzv. mudejarském stylu (kombinace evropského a islámského stavitelství). K hlavním památkám ve městě náleží katedrála Panny Marie teruelské z 13. století, významných je pět věží v mudejarském slohu, nejstarší jsou Torre El Salvador a Torre San Martín ze 14. století, dále náměstí Carlos Castel s rokokovými domy, kostel San Pedro z 18. století nebo akvadukt z poloviny 16. století.

33. TIMANFAYA

flickr.com/photos/castgen/15504994322

                Timanfaya je národní park na jihozápadě ostrova Lanzarote, jednoho z Kanárských ostrovů. Je pojmenován podle vulkánu Timanfaya a byl založen v roce 1974. V letech 1730 až 1736 byla tato část ostrova dějištěm vulkanických erupcí a sopečného výbuchu, které vytvořily krajinou pokrytou vulkanickými vyvřelinami a téměř bez vegetace, nazývanou Montaňas del Fuego, Ohňové hory. Erupce a výbuchy se následně opakovaly v roce 1824. Krajina parku má pahorkovitý charakter, nejvyšší vrchol oblasti Pico Partido má 517 metrů.

34. GIRONA, KATALÁNSKO

flickr.com/photos/silentjay76/17089803569

                Girona je město na severovýchodě Španělska, v Katalánsku. Nachází se 100 kilometrů severovýchodně od Barcelony. Girona leží na soutoku řek Ter a Onyar v nadmořské výšce 75 metrů, necelých 30 kilometrů od pobřeží Středozemního moře. Historická část města leží na pravém břehu řeky Onyar, na jednom z vrchů okolní pahorkaté krajiny. Staré město je obklopeno hradbami, jejichž základy jsou římské z 1. století před naším letopočtem. Dochované hradby jsou z druhé poloviny 14., století. Dominantu starého město tvoří gotická katedrála od mallorského architekta Jaume Fabreho z počátku 15. století. K dalším významným místním stavbám náleží gotický kostel sv. Felix ze 14. století, románský kostel Sant Pere de Galligant z 12. století a pevnost Portal de Sobreportes.

35. SIERRA DE GREDOS

flickr.com/photos/marcosramosgo/16147452519

                Sierra de Gredos je pohoří ve střední části Španělska, vzdálené okolo 130 kilometrů západně od Madridu. Pohoří Gredos tvoří střední část Kastilského pohoří. Nachází se zde také nejvyšší hora Kastilského pohoří Pico Almanzor (2 592 m). Oblast je součástí Regionálního parku Sierra de Gredos. Pohoří zahrnuje pět údolí s řekami. V nižších polohách rostou duby cesmínovité, kaštanovníky, olše, břízy nebo duby pyrenejské. Ve vyšších polohách se vyskytují především jalovce a žluté keře čilimníku. Charakteristickou faunu tvoří především kozorožec iberský, dále jelen evropský, srnec obecný, prase divoké. Z ptáků jsou zde například orel skalní, orel iberský nebo sup hnědý.

36. SANTILLANA DEL MAR

flickr.com/photos/100759833@N05/48775420803

                Santillana del Mar je menší historické město v regionu Kantábrie, na severu Španělska. Leží v těsné blízkosti pobřeží Atlantského oceánu, 25 kilometrů západně od Santanderu. Žije zde okolo 4 tisíc obyvatel. V Santillaně se nachází řada historických památek, především paláců a domů. Město bylo založeno ve středověku, kdy sem přišli mniši s ostatky svaté Juliany. Hlavními stavbami ve městě jsou kostel a klášter svaté Juliany z 12. století. K dalším památkám náleží náměstí Plaza Mayor s gotickými a barokními paláci, dům doňi Leonory de la Vega z 15. století, palác Velarde z 16. století, gotické městské věže Merino a Borja z 13., respektive 15. století nebo dva dominikánské kláštery za hradbami města ze 17. století.

37. ÁVILA

commons.wikimedia.org/wiki/File:E-Avila-Blick-2.jpg

                Ávila je město v autonomní oblasti Kastilie-León, ve středo-západní části Španělska, přibližně 100 kilometrů severozápadně od Madridu. Ávila je jedním z měst, s nejlépe dochovanými městskými hradbami na světě. Délka hradeb je 2 526 metrů, výška 12 metrů, šířka 3 metry. Obranný systém hradeb zahrnuje 88 polokruhových věží. Dále je město spojené také s mystiky sv. Terezou a sv. Janem z Kříže. Ávila leží na vyvýšenině Mesety v nadmořské výšce 1 130 metrů, na pravém břehu řeky Adaja, přítoku Douru. Místo bylo již před založením současného město osídleno v 5. století před naším letopočtem Vetony (Kelty), Ibery a Římany. Dnes zde žije 60 tisíc obyvatel. K hlavním z řady památek v současném městě náleží románsko-gotická katedrála z 11. až 15. století, románská bazilika San Vicente z 12. až 14. století, románský kostel San Pedro z 12. století, palác Polentinos, renesanční palác de los Deanes, palác de los Dávila z 12. až 17. století, palác de los Guzmanes, goticko-renesanční klášter Santo Tomás z konce 15. století nebo konvent San José z konce 16. století.

38. ALBARRACÍN, ARAGONIE

flickr.com/photos/malandrin/26165356992

                Albarracín je menší město v hornaté části Aragonie, v Iberském pohoří. Leží v meandru řeky Guadalviar, v nadmořské výšce 1 180 metrů, obklopený pískovcovými vrcholy hor. Zachované středověké město je známé svým působivým umístěním v hornaté krajině Iberského pohoří. V osadě se dochovaly paleolitické kresby a římský viadukt. Hlavními památkami ve městě jsou opevnění Alcázar de Albarracín z 11. století a goticko-renesanční katedrála z poslední čtvrtiny 16. století. K dalším památkám náleží kamenné věže Andador a Blanca z 10. a 13. století, kláštery San Bruno a San Esteban, kostel Santiago z 16. století nebo barokní biskupský palác.

39. MORELLA, VALENCIE

flickr.com/photos/popsique/755646075

                Morella je menší město se 2,5 tisíci obyvateli na východě Španělska, v regionu Valencijské společenství. Morella leží na pahorku v nadmořské výšce 980 metrů, opevněná dvoukilometrovými středověkými hradbami s výškou 10 až 15 metrů. Místo bylo již dříve obývané Ibery, Řeky, Římany a Maury. K hlavním památkám náleží hrad se 14 věžemi a 6 branami z 13. století, gotický kostel Panny Marie z 13. až 16. století, klášter sv. Františka z 13. století, gotická radnice z počátku 15. století a akvadukt sv. Lucie ze 14. století.

40. OLITE, NAVARRA

flickr.com/photos/jmbarrios/5611396932

                Olite je město se 4 tisíci obyvateli, v autonomním společenství Navarra, na severovýchodě Španělska. Leží 40 kilometrů jižně od Pamplony, v nížinné oblasti mezi Pyrenejemi a Iberským pohořím. Olite bylo založeno v 7. století Vizigóty a později bylo hlavním městem navarrského království. Stará část města je obklopena hradbami. K hlavním památkám náleží gotický chrám Panny Marie založený ve 13. století a dostavěný až ve století 20., románské-goticko-barokní kostel sv. Petra z 13. až 18. století, gotický královský palác z 13. století a královská rezidence, palác Teobaldos ze 14. století.

Zdroje: Kolektiv autorů: Španělsko. Rough Guides. 2. české vyd. Jota 2013. 942 s; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencí Creative Commons a CC4.0

PODNEBÍ, KDY VYRAZIT

                Španělsko má různorodé podnebí. V případě pevninského Španělska se rozlišují tři základní typy a oblasti. Na severu Španělska u atlantického pobřeží je podnebí oceánské. Vyznačuje se teplými, ale ne horkými léty a mírnými zimami. Teplotní rozdíly jsou menší, jak mezi dnem a nocí, tak mezi létem a zimou. Srážky jsou během celého roku, nejdeštivější období je na podzim (říjen – prosinec), nejsušší je červenec. Centrální Španělsko má kontinentální období. Charakterizují jej velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími a nepravidelné srážky. Deště jsou především na jaře a na podzim. Severní centrální Španělsko má deštivější jara, jih centrálního Španělska naopak podzim. Průměrné teploty na severu v létě jsou okolo 21 °C, na jihu 24 až 27 °C. V zimě okolo 2 až 6 °C. Pobřeží na jihu a jihovýchodě Španělska (oblast turisticky nejvíce navštěvovaná) má středomořské podnebí. Jsou zde teplá, jasná léta, málo srážek a mírné, příjemné zimy. Prší hlavně na podzim a v zimě. Jsou menší teplotní rozdíly, jak mezi jednotlivými ročními obdobími, tak mezi dnem a nocí. Průměrné letní teploty se pohybují v rozmezí 24 až 30 °C, v zimě 10 až 13 °C. Baleárské ostrovy mají podobný charakter podnebí jako jižní pobřeží pevninského Španělsko. Kanárské ostrovy mají subtropické podnebí. Charakteristické je celoroční stejnoměrné teplé počasí, s průměrnými teplotami mezi 20 až 25 °C.

                Průměrné letní teploty na severu Španělska, při pobřeží Atlantického oceánu, v Santanderu jsou 17 až 20°C, průměrné zimní 10 až 11°C. Průměrné letní teploty v centrálním Španělsku, v Madridu, jsou 22 až 26°C. Přes den bývá v létě obvykle 30 až 35°C, ale teploty mohou překračovat i 35°C. V zimě jsou průměrné teploty 6 až 8°C. Na pobřeží Středozemního moře v Barceloně jsou průměrné letní teploty 22 až 25°C a průměrné zimní 9 až 10°C. Přes den v létě bývá obvykle 25 až 31°C, v noci okolo 20°C. V zimě bývá přes den okolo 14°C, v noci okolo 5°C. Jižně položená Malaga má průměrné letní teploty 23 až 26°C, přes den se obvykle teploty pohybují mezi 26 až 35°C, v noci bývá v průměru 23°C. V zimě jsou průměrné teploty 12 až 13°C, přes den bývá obvykle 17 až 18°C.

Santander - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)

Madrid - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)

Barcelona - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)

Malaga - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 9, str. 308., Wikpedia.org (Geografie Španělska) 

REGIONY

                Španělsko tvoří 17 regionů, respektive 17 autonomních společenství a 2 autonomní města. Nižší úroveň tvoří 50 provincií. Součástí Španělska je autonomní společenství Baleárské ostrovy ve Středozemním moři a Kanárské ostrovy při pobřeží severozápadní Afriky. Dvě autonomní města tvoří Ceuta a Melila na severu Afriky.

Region (autonomní společenství), rozloha km2, hlavní město

Andalusie (Andalucía), 87 268 km2, Sevilla

Aragon (Aragón), 47 719 km2, Zaragoza

Asturie (Asturias), 10 604 km2, Oviedo

Baleárské ostrovy (Islas Baleares), 4 992 km2, Palma de Mallorca

Baskicko (País Vasco / Euskadi), 7 234 km2, Vitoria-Gasteiz

Extremadura (Extremadura), 41 634 km2, Mérida

Galicie (Galicia), 29 574 km2, Santiago de Compostela

Kantábrie (Cantabria), 5 326 km2, Santander

Kanárské ostrovy (Canarias), 7 447 km2, Santa Cruz de Tenerife, Las Palmas de Gran Canaria

Kastilie-León (Castilla y León), 94 226 km2, Valladolid

Kastilie-La Mancha (Castilla-La Mancha), 79 463 km2, Toledo

Katalánsko (Cataluña / Catalunya), 32 106 km2, Barcelona

La Rioja (La Rioja), 5 045 km2, Logroño

Madrid (Madrid), 8 022 km2

Murcie (Murcia), 11 313, Murcia

Navarra (Navarra), 10 391 km2, Pamplona

Valencie (C. Valenciana), 23 255 km2, Valencie

Ceuta, 19 km2

Melilla, 12 km2

Zdroje: Španělsko a Andorra. Olympia Praha 1996.; Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE 

Vstup. Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU. Při pobytech nad 90 dnů je povinná registrace na cizinecké policii, (případně na policii v místě bydliště).

Doklady. Cestovního doklad nebo průkaz totožnosti (občanský průkaz).

Měna. Euro, EUR, aktuální kurz

Prodejní doba. Obvyklá prodejní doba obchodů je po - pá od 9:00 do 20:00 hodin. Supermarkety mívají otevřeno do 21 až 22 hodin (i v sobotu). V neděli bývá někde zavřeno. O svátcích je obvykle zavřeno.

Časové pásmo. UTC+1 (středoevropský čas)

Bezpečnost. Bezpečnostní situace ve Španělsku odpovídá standardu evropských zemí.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz 

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY 

              Většinu Španělska tvoří náhorní plošina a horská pásma, nížinných oblastí je minimum, nachází se pouze při ústí řek do moře. Střed Španělska a Iberského poloostrova zaujímá náhorní plošina nazývaná Meseta (tvoří téměř dvě třetiny španělského území). Mesetu rozděluje ve střední části Kastilské pohoří (nejvyšší hora, Pico Almadzor, 2 592 m) na severní část (výškově se pohybuje okolo 800 metrů) a jižní část (je nižší, 600 metrů nad mořem). Na východě plošinu uzavírá Iberské pohoří (Moncayo, 2 313 m), na severu Kantaberské pohoří (Picos de Europa, Torre de Cerredo, 2 648 m) a na jihozápadě Sierra Morena (Baňuela, 1 332 m). Jih Španělska utváří Betické pohoří s nejvyšším horským pásmem kontinentálního Španělska Sierra Nevada (nejvyšší hora, Mulhacén, 3 479 m). Na severovýchodě, hranice s Francií, tvoří Pyrenejské pohoří (Pico de Aneto, 3 404 m).

                Největší španělské řeky jsou Ebro (na východě), Duero, Tejo (střední část), Guadiana a Guadalquivir (jihozápad). Dříve rozsáhlé lesy Iberského poloostrova pokrývají dnes pouze 5% území. Lesy v horách degenerovaly na porosty macchie, což způsobuje erozi půdy a šíření stepí. Na severu země rostou nejčastěji duby, buky a břízy. V jižních oblastech je středomořská vegetace, duby korkové a cesmínovité, borovice a tvrdolisté dřeviny. Stepi převládají v povodí Ebra a na jihovýchodě.

               Nejvyšší horou Španělska je Pico de Teide (3 718 m) na ostrově Tenerife, na Kanárských ostrovech. V evropském Španělsku je to Mulhacén (3 479 m) na jihu Iberského poloostrova, v pohoří Sierra Nevada. Nejvíce nejvyšších hor Španělska (3. až 10.) se ale nachází v Pyrenejích. (prominence 500+ m): 1. Pico de Teide (3 718 m), 2. Mulhacén (3 479 m), 3. Pico de Aneto (3 404 m), 4. Posets (3 369 m), 5. Monte Perdido (3 348 m), 6. Vignemale (3 299 m), 7. Perdiguero (3 221 m), 8. Gran Bachimala (3 176 m), 9. Pica d'Estats (3 144 m), 10. Balaïtous (3 144 m)

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

               Španělsko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 48 kulturních a přírodních památek a je tak v počtu památek světového dědictví po Itálii a Číně třetí zemí na světě.

Národní parky

                Španělsko má celkem 15 národních parků. 10 národních parků se nachází v pevninském Španělsku, 5 se nachází na Kanárských a Baleárských ostrovech. Ze španělských regionů se nejvíce národních parků nachází na Kanárských ostrovech (4). Nejstaršími národními parky jsou Picos de Europa a Ordesa y Monte Perdido v Pyrenejích, oba založené v roce 1918.

Národní parky ve Španělsku, Ministerio de Agricultura y Pesca (es)

Název parku, region, rozloha, založení

Aigüestortes i Estany de Sant Maurici, Katalánsko (Pyreneje), 141 km2, 1956

Archipiélago de Cabrera, Baleárské ostrovy (ostrov Cabrera u Mallorky), 100 km2, 1991

Cabañeros, Kastílie – La Mancha, 409 km2, 1995

Caldera de Taburiente, Kanárské ostrovy, La Palma, 47 km2, 1954

Doñana, Andalusie, 543 km2, 1969

Garajonay, Kanárské ostrovy, La Gomera, 40 km2, 1981

Islas Atlánticas, Galicie, 85 km2, 2002

Monfragüe, Extremadura, 179 km2, 2007

Ordesa y Monte Perdido, Aragon, 156 km2, 1918

Picos de Europa, Asturie, Kantábrie, Kastílie - León, 647 km2, 1918

Sierra de Guadarrama, Madrid, 340 km2, 2013

Sierra Nevada, Andalusie, 862 km2, 1999

Tablas de Daimiel, Kastílie – La Mancha, 30 km2, 1973

Teide, Kanárské ostrovy, Tenerife, 190 km2, 1954

Timanfaya, Kanárské ostrovy, Lanzarote, 51 km2, 1974 

Mapa je pod licencí Creative Commons

Odkazy

Britannica, Spain (en)

CIA World Factbook, Spain (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Španělsko (cs)

Wikipedie, Španělsko (cs)

Statistický úřad, ine.es (en)

Dokumenty

Andalusie (ČT, 2007)

Barcelona (ČT, 2012)

Ceuta a Mellila (ČT,2010)

Dolní Aragonie (ČT, 2011), Horní Aragonie (ČT, 2018)

Galicie (ČT, 2007)

Gibraltar (ČT, 2007)

Huelva (ČT,2013)

Kanárské ostrovy - Gran Canaria (ČT, 2010)

Kanárské ostrovy - Lanzarote (ČT, 2010)

Kanárské ostrovy - Tenerife (ČT, 2017)

Kantábrie (ČT, 2010)

Kastílie – León (ČT, 2015)

La Rioja (ČT,2016)

Madrid (ČT, 2013)

Mallorca (ČT, 2011)

Murcie (ČT, 2014)

Teruel (ČT, 2011)

Španělsko (ČT, Objektiv, 2008 až 2017)

Valencie (ČT, 2013)

end faq